Kapitola 219
Na špatném místě ve špatný čas * Saakašviliho smrt * Paralelní evoluce * Ztráta politických práv
Na špatném místě ve špatný čas
Koná-li se jednou za rok sněm Agrární komory ČR, ministr zemědělství si vždy udělá čas, aby se jednání zúčastnil. Na letošním sněmu, který byl osmnáctý a uskutečnil se 11. března v Olomouci, ministr poprvé chyběl. Jde přitom o unikátní událost, na níž šéf resortu jednoduše chybět nesmí. Někdejší ministr zemědělství Josef Lux na dva sněmy dokonce přiletěl vrtulníkem, protože věděl, že kdyby chyběl, pro agrárníky by to bylo nepřijatelné.
Předpokládali jsme, že ministrovi zemědělství Jakubu Šebestovi nedovolila zúčastnit se letošního sněmu nějaká důležitější povinnost při vykonávání služby státu. Omyl. Šebesta byl v daleké Francii degustátorem v soutěži francouzských vín odrůdy Chardonnay. Ještě nějaké další otázky?
Saakašviliho smrt
Gruzínský prezident Michail Saakašvili zjevně trpí protiruským syndromem. Při posledním vzedmutí gruzínsko-ruských válečných vášní v létě 2008 však dostal pěkně „na budku“. Dnes jeho verzi událostí věří jen nejtupější z publicistických žoldáků, popřípadě zpravodajských agentur.
Saakašvili Rusům nevěří ani to, že by byli schopni zvládnout agresi vůči Gruzii dle jeho představ. Jako správný domácí kutil zřejmě vyznává heslo, že pokud něco chci, udělám si to sám. Asi proto gruzínská televize odvysílala skeč, chabě označený za fikci, že Gruzii napadli Rusové a její prezident byl zákeřně zavražděn. Možná aby si Gruzínci uvědomili, o jaký poklad by mohli přijít. Ubohým, nicméně působivým způsobem tím přiživila gruzínsko-ruské napětí.
Skeč vzbudil pohoršení až paniku. Lidé vybíhali do ulic zjišťovat, co se děje. Někteří se začali zásobovat potravinami na horší časy. Otázkou však je, zda nebyla nejvíce v pohotovosti gruzínská tajná policie, aby sledovala, nechce-li někdo náhodou slavit a z radosti odpalovat petardy. Pak by bylo jasné, která bije.
Paralelní evoluce
Šéfové německého automobilového průmyslu škemrali u spolkové vlády a Evropské komise o finanční podporu na zavedení elektromobilů. S pomocí subvencí by prý evropští výrobci mohli na trhu získat důležitý náskok. „Pozitivní rámcové podmínky ze strany EU a německé vlády jsou nezbytné, abychom co nejrychleji vyvinuli kvalitní alternativní pohon,“ řekl na Ženevském autosalonu předseda představenstva koncernu Daimler Dieter Zetsche. Aby se z vize co nejdříve stala realita na evropských silnicích, přimlouvali se za státní a evropskou pomoc i šéfové BMW Norbert Reithofer a VW Martin Winterkorn.
„Že najednou tak spěchají,“ diví se známý futurolog Matthias Horx v rozhovoru pro týdeník EURO. A dodává: „Před šesti lety jsme dělali seminář pro známou německou automobilku o změně pohonů. Vysmáli se nám.“ Prý v té době výkonnost tohoto průmyslu byla fantastická, vozy byly stále rychlejší, větší, dražší a automobilky dobře vydělávaly. „Dokud tomu tak je, nechcete slyšet, že se někde paralelně odehrává další evoluce, na kterou byste se měl připravit mnohem důkladněji,“ upozornil Horx.
Ztráta politických práv
S opakovaným žhářským útokem se rozohní i debaty o extremismu. Podíváme-li se pro srovnání za hranice, zjistíme, že například v Německu používají při potlačování extremismu jeden zajímavý institut – trest zákazu výkonu činnosti aplikovaný na oblast výkonu pasivního, nebo i aktivního volebního práva.
Oproti současnému stavu zákazu Dělnické strany, respektive její dceřiné strany „s přívlastkem“, odehrávající se v oblasti správního rozhodování, je nutné zdůraznit, že zmíněný německý postup se odehrává v rovině práva trestního. Řeší se tím nedůstojná hra na kočku a myš, nikoli nepodobná problematice trestního stíhání právnických osob. Trestní postih právnické osoby (firmy či strany) má dopad na konkrétní protagonisty coby fyzické osoby. Cílem je zamezit jim, aby pod hlavičkou jiné právnické osoby nemohli páchat totéž. To se pak soudy a vůbec orgány činné v trestním řízení mohou zbláznit, ale jsou beznadějně zahlceny. Přitom protistrana se jen řehtá.
Smyslem právní úpravy v tomto směru je posílit důstojný výkon činností státu a zefektivnit jej – tedy i lépe zužitkovat vybrané daně. Trest zákazu činnosti – ať již výkonu práva být volen, či dokonce volit – by proto mohl být účinnou obranou státu. Už i proto, že právem namítané konsekvence potenciálně kolidující s ústavou již mají v Německu „vychytané“.
