Vývoj vztahu mezi státem a energetickým podnikáním v poslední době připomíná mraveniště, do nějž nějaký nezbeda původem z Evropské unie zašťoural klackem. Mravenečkové se hemží, nosí kukly nahoru a dolů, pletou se vzájemně pod nohy, ce ní kusadla a vůbec se všelijak brání. Sem tam jeden překousne druhého. Omlouvám se entomologům, je-li popis děje poněkud nepřesný. K obnově rovnováhy v našem energetickém mra- veništi přitom stačí málo - trocha dobré vůle, špetka sebereflexe a za krejcar odpovědnosti ze strany českého úřednictva. Námitky o motivaci kaprů, vypouštějících vlastní rybník, se pracovně nepřipouštějí - od čeho máme porybné? Tak tedy:
- Fond národního majetku (FNM) musí neprodleně zrušit mandátní smlouvy, jimiž je výkon podstatné části vlastnických kompetencí při řízení energetických společností svěřen resortním ministrům. FNM je špatným správcem majetku, jestliže dopouští účelové tun elování energetických distribučních firem vysokými úředníky ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jakkoliv je haleno vznešeným programem revitalizace. Přechodné postavení FNM by mělo akcentovat maximalizaci zhodnocování státního majetku před jeho p rodejem, a nikoliv podporovat úřednické krejčíky lepící jednu finanční záplatu na druhou. Za posledních deset let se zde objevilo mnoho mladých přirozených manažerských talentů, kteří by byli schopni zájem fondu v orgánech energetických společností zastupovat efektivněji a bez postranních úmyslů.
- Musí být co nejrychleji dokončena privatizace energetických společností. Jakkoliv jsou jistě relevantní diskuse, vyvolané myšlenkou na opětovné sjednocení energetických molochů, měl by být proces uskutečněn podle původních scénářů.
- Je nutné připravit a schválit samostatný zákon ustavující Energetický regulační úřad České republiky. Řešit vznik regulátora prostřednictvím energetického zákona je zcestné, neboť výkonné kompetence regulačního úřadu (dohled, sankce, licenční politika, dozor nad přirozeně monopolními činnost mi, cenová regulace těchto činností včetně liberalizace cen) jsou diametrálně odlišné od řádné dikce a smyslu zákona energetického (strategické záměry státu, podpora úspor a pořádného hospodaření, zkrátka energetická politika). Právě naprosté o ddělení energetické exekutivy (regulátora) od energetické politiky ministerstva průmyslu a obchodu je jediným systémovým řešením.
- Je zapotřebí přepracovat návrh nového energetického zákona a vyčlenit z něj kompetence regulačního úřadu. Jedinou energetickou kompetencí MPO budiž výlučně státní energetická politika, nic víc.
- Rovněž tak je nezbytné co nejrychleji otevřít trh s energiemi. Otevření je jedinou nadějí pro spotřebitele plynu a elektrické energie, jak se vymanit z prostředí cenového diktátu monopolních dodavatelů a dostat se k levnější en ergii.
- Závěrem to nejtěžší. Je nutné změnit navyklé manýry českého ministerského úřednictva tak, aby konečně pochopili, že smyslem jejich práce není ochrana společností, jako je ČEZ a Transgas, ale oprávněných zájmů obyčejného občana. Uvedených opatření je šest. Nejdéle bude trvat uvést do života nepochybně ta, která jsou spojena s tvorbou legislativy - zákon o Energetickém regulačním úřadu a energetický zákon. Přesto však existuje reálná naděje, že naše úřednictvo a volení zástupci v sobě potlačí husitská puzení legislativních průkopníků a převezmou (byť třeba i s jistými modifikacemi) to, co již bylo v zemích EU učiněno. Opisování je zde totiž dovoleno. Omezená míra vzájemné konskvence umožňuje tyto kroky učinit v relativně libovolném pořadí, začít by se však mělo hned.
