Čekání na Gatese. Tuzemští miliardáři se učí filantropii

Nejbohatší Češi a Slováci zakládají vlastní nadace a učí se filantropii. Zatím vede vzdělávání a kultura.

Není toho moc, co by Babice odlišilo od jiných středočeských venkovských vísek. Ale přece jen. Pomineme-li poněkud obskurní spolek s názvem SK Babice, k němuž se hlásí překvapivé množství předních českých vytrvalostních běžců, je tu rozsáhlý areál na kraji obce, který si nezadá s typickými anglickými elitními internátními školami. V Babicích ale studují nejen děti nejbohatších Čechů, o lavice v Open Gate se dělí s těmi „obyčejnými“. Šanci na podobný život, jako kdyby se narodily do rodin miliardářů, jim dávají Renáta a Petr Kellnerovi.

Nejbohatší Čech své filantropické úsilí stejně jako řada dalších nejbohatších Čechů nasměroval do oblasti vzdělávání. Myšlence posunout startovní čáru pro ty méně šťastné vdechla život Renáta Kellnerová. I to je častým jevem - dirigenty filantropie miliardářů jsou jejich ženy. Je tomu tak u Tykačů, u Baudyšů, u Kučerů, u Babišů nebo u Bakalů. Některé z těchto žen dokázaly přetavit peníze v dobro stejně šikovně, jako je jejich choť uměl vydělat ve světě byznysu. Ono totiž dělat efektivně charitu je podobně náročné jako řídit firmu. Mnozí už na to přišli. Jiní přicházejí. Mezi těmi nejbohatšími je v posledních letech trendem zřizovat si vlastní nadace, do nichž vkládají alespoň malou část peněz, které nashromáždili. Z prvních pěti českých a slovenských miliardářů podle žebříčku týdeníku Euro Top miliardáři 2016 mají vlastní nadaci hned čtyři.

Líheň filantropů

Pokud se z odchovanců Open Gate stanou příští čeští miliardáři, máme slušnou šanci, že se rozroste i počet českých filantropů. Na stejnou úroveň jako akademické výsledky a rozvíjení osobního talentu totiž škola staví tzv. sociální odpovědnost - vede žáky k tomu, aby chtěli a uměli pomáhat. „Asi to děláme dobře. Počet hodin, které studenti dobrovolně odvedou v rámci pomoci komunitě, se blíží 280 za rok“ říká ředitelka Open Gate Kateřina Kožnarová a motiv sociální odpovědnosti v hodinovém rozhovoru zmíní ještě minimálně pětkrát. Studenti chodí učit do mateřských a základních škol jazyky nebo přírodní vědy, pomáhají v domově důchodců v Mukařově nebo jezdí přiložit ruku k dílu do indických vesnic či do rumunského Banátu. Do světa charity se učí pronikat vlastními nápady - například projekt Run and Help, ve kterém se „vyběhávají“ peníze pro potřebné, pochází právě z Open Gate.

Pokud se dnešní miliardáři a milionáři obávají dát děti do elitních škol, aby nežily ve vakuu obaleném „vatou“ - z průzkumu J&T Banky vyplynulo, že až polovina z nich volí pro své potomky z tohoto důvodu veřejnou školu -, z Babic mít strach nemusejí. Děti tu jsou sice v luxusu, ten ale sdílejí s vrstevníky, kteří se dosud pohybovali na opačném konci sociálního žebříčku. „Jak probíhá sžívání sociálně zvýhodněných a znevýhodněných dětí? Naprosto bez problémů. Když si já sama tipnu, který student má sociální stipendium, většinou se spletu“ odpovídá Kožnarová.

Kam poslat peníze na charitu? Bezosovi přišlo 36 tisíc rad

Školné v osmiletém gymnáziu Open Gate, které Kellnerovi otevřeli v roce 2005, vyjde na 236 tisíc ročně. Možnosti, které za to dětem škola nabízí, tomu už na první pohled odpovídají. Bazén, prvotřídní hřiště s atletickou dráhou a krytá sportovní hala, knihovna jako z amerického filmu nebo koňská farma s pastvinami nejsou ani v těch nejlepších tuzemských školách standardním vybavením. Běžné není ani to, že septimu a oktávu žáci studují v rámci IB programu (tzv. mezinárodní maturity) a úspěšnost přijetí na prestižní zahraniční školy se blíží sto procentům.

Nadace The Kellner Family Foundation věnuje ročně především na vzdělávání kolem 90 milionů korun, většina putuje na to, aby v Open Gate mohly studovat děti z dětských domovů, z pěstounské péče nebo z neúplných či nízkopříjmových rodin. (Další prostředky jdou na granty studentům na zahraničních univerzitách a na projekt Pomáháme školám k úspěchu, který cílí na veřejné základní školy). Podmínkou udělení sociálního stipendia je, že dítě bude bydlet na koleji ve školním kampusu. Koleje aktuálně využívá 60 procent studentů.

S obědy jsem původně chtěla pomoci jednorázově, říká Ivana Tykač

Sociální stipendia platí nadace Kellnerových v tuto chvíli 94 studentům, celkem osmileté gymnázium navštěvuje 237 žáků. Peníze nejsou problém. Znevýhodněných dětí by mohlo být klidně víc - nadace chce proto začít intenzivněji oslovovat organizace, které pracují vprostředí takových potenciálních studentů.

Proměna v Litomyšli. Nadace Karla komárka přispěla na obnovu nábřeží říčky Loučné, protože tam místní byli ochotni investovat čas a energii.

Celkem logicky není pro znevýhodněné děti jednoduché uspět u zkoušek na gymnázium v konkurenci těch, kterým dopřáli motivovaní rodiče to nejlepší vzdělání už na základní škole. Tu ostatně Kellnerovi přistavěli před pěti lety. Zatím na ni chodí jen ratolesti rodičů schopných zaplatit za školní rok 150 tisíc korun. A není jich málo. Příjem přihlášek škola zastavila, když už jich měla dvě stovky, dětí přitom bere dvacet.

Kellner a ti další...

Pokud sečteme výdaje na vybudování školy (350 milionů korun), stipendia a dary nadace, Kellnerovi věnovali od roku 2005 na vzdělávací projekty v České republice více než miliardu korun. Nelze jednoznačně tvrdit, že jsou největšími tuzemskými donátory, je to ale pravděpodobné. Podle údajů Fóra dárců se u nás ročně věnuje na dobročinné účely zhruba sedm miliard korun a suma průběžně mírně roste. Individuální dárci dohromady ročně dají zhruba 1,4 až 1,6 miliardy korun, firmy 3,6 miliardy, ve veřejných sbírkách se vybere zhruba 600 milionů korun, nadace a nadační fondy shromáždí kolem 1,1 miliardy. Přesná data o tom, jak a co financují nejbohatší Češi, neexistují, navíc u těchto velkých dárců obvykle dochází k mísení dárcovských kanálů. Peníze dávají například prostřednictvím svých firem, nadací, které založili, ale také formou vlastních darů přímo nebo prostřednictvím dalších subjektů. Týdeník Euro se pokusil zmapovat, kolik, jak a na co miliardáři přispívají. Ne vždy se s námi byli ochotni o tyto informace podělit. Pár závěrů lze ale z jejich odpovědí a z vlastního šetření vyvodit. Třeba ten, že miliardáři jsou lokální patrioté a africká malárie je nechává chladnými, nebo ten, že právě oblast domácího vzdělávání je vedle kultury a podpory znevýhodněných či postižených skupin tou nejoblíbenější.

Buffett pokračuje v rozdávání majetku. Charitám věnoval 3,17 miliardy dolarů

O podobný počin jako Kellnerovi se patrně pokouší na Slovensku Ivan Chrenko, zakladatel developerské skupiny HB Reavis, která se v posledních letech hodně činí v Česku. Chrenko, jemuž v žebříčku Top miliardáři 2016 patří osmá příčka, se podobně jako Petr Kellner dlouhodobě straní médií a výjimku neudělal, ani pokud jde o charitu, byť té se rozhodně nevyhýbá. Prostřednictvím organizace Leaf podporuje nadané studenty, v minulém roce otevřel střední internátní školu Leaf Academy v pronajatých prostorách pro prvních 44 frekventantů. Jeho dlouhodobým záměrem je vybudovat na 60 hektarech kampus pro stovky studentů.

Školství se věnují i další Češi a Slováci, kteří figurují v našem seznamu na prvních 15 místech. Například Marek Dospiva prostřednictvím nadace Penty podporuje projekt To dá rozum, jehož cílem je zvrátit trend pozvolného úpadku slovenského školství. U nás Penta sponzoruje například architektonickou konferenci reSite nebo studentský projekt Noc architektury. Vzdělávání dlouhodobě preferuje Zdeněk Bakala z desátého místa v žebříčku. Známý donátor Knihovny Václava Havla založil v roce 2007 nadaci Bakala Foundation s mottem „Vzdělání je nejlepší investice“ a cílem podporovat talentované studenty na prestižních zahraničních univerzitách. Nadace rozdělila mezi české studenty více než sto milionů korun a dalšími 75 miliony přispěla na projekty jiných organizací.

Hudba je lék

Mistrovské nástroje pro šest virtuosů České filharmonie poskytla skupina PPF, která spadá do portfolia Petra Kellnera. Firma PPF Art spravuje rozsáhlou sbírku české a slovenské fotografie a soubor zhruba 300 uměleckých děl, převážně obrazů, od známých českých autorů. Společnosti ze skupiny PPF podporují také Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, Letní shakespearovské slavnosti nebo Pražské jaro. V kultuře našli zalíbení i další miliardáři. Evžen Balko, spoluvlastník Třineckých železáren, je přesvědčený, že umění je pro správný mentální a fyzický vývoj mladých stejně důležité jako sport. Mnoho let proto pořádá mezinárodní festival poezie Ars poetica. Zdeněk Bakala je spojen nejen s Knihovnou Václava Havla, ale i se známým centrem moderního umění DOX. Naftař Karel Komárek založil Akademii vážné hudby, která deset let spolufinancuje mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha, Struny podzimu a letos nově JazzFestBrno. Na hudební projekty už Komárek vydal přes sto milionů korun.

Sociální odpovědnost, prosím. „Děti dobrovolně odpracují v rámci pomoci komunitě až 280 hodin ročně,“ říká Kateřina Kožnarová, ředitelka gymnázia Open Gate, které postavili Kellnerovi.

Ani tradiční témata jako děti, postižení, smrt nezůstávají u miliardářů bez odezvy. Někteří volí podporu konkrétního zařízení, jako v případě Penty a mobilního hospice Ondrášek, jiní se zaměřují na pomoc lidem s různými problémy. Například Nadační fond Avast, který řídí manželky zakladatelů firmy Jarmila Baudyšová a Milada Kučerová, se vedle spolupráce neziskovými organizacemi věnuje péči o staré, umírající, tělesně a mentálně postižené. „Naše ústřední téma je paliativa. Rádi bychom dosáhli toho, aby pojišťovny hradily mobilní domácí hospice“ uvedla vjednom z rozhovorů Jarmila Baudyšová. Jak roste počet uživatelů Avastu, přibývá peněz a Jarmile Baudyšové ubývá čas. Majitelé Avastu se totiž jako jedni z mála rozhodli, že nadace bude mít pevně stanovený příjem -půjde tam 2,5 procenta ze zisku firmy a loni už to bylo kolem sta milionů korun.

Pro Patrika Tkáče se stala ústředním tématem CSR aktivit podpora pěstounské a náhradní rodinné péče. Nadace J&T stojí za kampaněmi Odsouzeni.cz či Hledáme rodiče, které tlačí přes legislativu a osvětu na celkovou změnu. Ivana Tykač, manželka čtvrtého nejbohatšího Čecha, se „našla“ v pomoci ženám v úniku z patologických vztahů. Víceméně náhodou začala platit školní obědy dětem, jejichž rodiče na to nemají. Během pár let vybudovala jeden z nejúspěšnějších charitativních projektů Obědy pro děti, který sytí deset tisíc školáků. Inspiroval se jím stát a přispívají na něj i vězni. V rozhovoru s Ivanou se dozvíte, jak se jí to podařilo. „Nemůžete pomoci všem. Dělat charitu efektivně je jako řídit jakoukoli jinou firmu“ říká Tykač. Je to pravda: pokud dárce vyzve obecně potřebné, aby jej požádali o pomoc, zahltí ho. To už si někteří miliardáři včetně Andreje Babiše vyzkoušeli.

Změnit svět

Po roce 1989 se velcí tuzemští mecenáši a dárci rekrutovali hlavně z řad restituentů, kteří znovu získali rodinné majetky a v mnoha případech tu buď nežili, nebo neměli ambice vrácené rodinné jmění osobně spravovat. „Dalším důležitým faktorem byl zájem o rozvoj české společnosti.

Takovým dobrým příkladem podobného typu mecenáše byl pan Ladislav Čerych. Kolem roku 2000 se začali objevovat velcí dárci z řad úspěšných podnikatelů. Ti nejprve podporovali obvyklá témata jako vzdělávání a děti, postupně se ale vyprofilovali spíše do pozice dárců, kteří mají chuť měnit společenské prostředí, jako například Dejčmar, Janeček a další“ shrnuje v kostce vývoj filantropie tuzemských velkých dárců Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců.

Do čeho také miliardáři pouštějí peníze?

Galerie miliardářů. Nejbohatší Češi investují do umění

[mf-galerie id=2910]

Dalo by se říci, že takovým „novým“ filantropem je i Karel Komárek, pátý nejbohatší Čech. Motto Nadace Proměny Karla Komárka se dá shrnout slovy „od pasivity k aktivitě“. Nadace podporuje projekty, do kterých se zapojí veřejnost. Peníze a pomoc koordinátorů mohou do stat ti, kdo se rozhodnou zrekonstruovat zahradu ve školce nebo park ve městě. Od loňského roku funguje program na podporu úprav veřejných prostranství, kde vzejde impulz „zdola“ - od občanů či neziskovek. Celkem už nadace rozdělila 127 milionů korun. „Někdy se mi zdá, že česká společnost rezignovala na řešení společenských témat, ztrácí svoji národní hrdost a hlavně víru v sebe sama. Iniciativy jako Festival Dvořákova Praha i Nadace Proměny si kladou za cíl toto měnit“ vysvětluje Karel Komárek.

Nechám to profíkům

Z první pětky ročenky Top miliardáři zatím pouze Radovan Vítek, vlastník developerské a investiční skupiny CPI, neměl potřebu nějak institucionalizovat pomoc bližním. „S myšlenkou vlastní firemní nadace jsme si pohrávali dost dlouho, nicméně dospěli jsme k závěru, že dělat nadaci pořádně a efektivně není vůbec legrace, proto se radši spojujeme s těmi, kteří to umějí.

Nechceme být zavaleni e-maily, dopisy i telefonáty s žádostmi o dary. Nemáme kapacity ani žádné algoritmy na to, abychom posoudili, která žádost je relevantní a potřebuje tu pomoc nejvíce. Vyhovuje nám spolupráce s Nadací Dobrý anděl,“ říká mluvčí CPI Jan Burian.

Zajímavou kapitolou je druhý nejbohatší „Čechoslovák“, bývalý ministr financí brousící si zuby na příštího premiéra, Andrej Babiš. Díky skandálům s Čapím hnízdem a korunovými dluhopisy je vlastně Česko bohatší o jednoho velkého donátora. Babiš totiž v reakci na kauzy oznámil, že 50 „čapích“ milionů z podezřelé dotace dá na charitu, a to samé prohlásil v případě dluhopisů, kterými měl sobotkovsky „ojebat“ stát o 52 milionů. Andrej Babiš teď na stránce www.52milionu.cz prosí o strpení. „Přišlo mi obrovské množství žádostí a ty teď zpracovávám. Zabere mi to nějaký čas přečíst a vyhodnotit,“píše politik. Na přímý dotaz Babiš odpověděl, že už všechny peníze rozdělil. Doslat prý 3700 žádostí. Zhruba 24 z 52 milionů už předtím převedl do své Nadace Agrofert a i ta je zahlcena žádostmi jednotlivců. Nadaci Babiš zřídil před pěti lety a ročně rozdělovala zhruba 30 milionů korun. Její aktivity jsou hodně roztříštěné. On sám tvrdí, že největší cílovou skupinou jsou samoživitelé.

Zatím žádný Bill Gates

Nezdá se, že by tuzemští miliardáři byli ke „svým“ bližním úplně lhostejní. Zatím tu ovšem žádný Bill Gates nebo Warren Buffett ani zdaleka nevyrostl. Ti věnovali většinu svých peněz na charitu a v roce 2010 spustili proslulou kampaň Giving Pledge, která má inspirovat ostatní, aby svůj přebytek přesměrovali na dobročinnost. Průzkum J&T Banky mezi českými a slovenskými miliardáři ovšem vyznívá v tomto ohledu optimisticky. Téměř čtvrtina respondentů uvažuje, že při převodu svého majetku na další generaci by jeho část šla na dobročinnost. V řadě případů na sebe nenechá následnictví dlouho čekat, tak uvidíme, jestli nezůstane jen u „slibem nezarmoutíš“.

Přečtěte si také:

Inovativní základní školy boří stereotypy

Společenská odpovědnost firem ovlivňuje lidi při jejich doporučování a rozhodování

Počítače vám to vrátí. Investice do technického vzdělání se vyplatí