Ekologická sdružení oponují výstavbě golfového areálu
Položíme–li zúčastněným otázku, co brání většímu rozvoji golfu v České republice, shodnou se, že je to nedostatek hřišť a financí. Jejich vybudování brání především obtížné shánění pozemků, neboť na osmnáctijamkové hřiště je potřeba zhruba šedesát hektarů. Jak pozemky, tak peníze v Hluboké nad Vltavou mají, ale potýkají se s protesty občanských iniciativ Calla a Jihočeské matky. Ty proti stavbě golfového hřiště brojí, a tak se spor táhne více než dva roky. Prozatím je v tomto jihočeském městě v provozu driving range a malá cvičná devítka. Tamní zastupitelstvo se před dvěma roky rozhodlo, že změní územní plán a v místě dostihového závodiště a baseballových hřišť povolí vybudování osmnáctijamkového golfového hřiště. Poté referát životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích záměr posvětil a stanovil osmnáct podmínek, které musí být při výstavbě splněny. Projekt golfového hřiště ovšem narazil na odpor ekologických sdružení Calla a Jihočeské matky. Jejich nejvážnějším argumentem je obava o staleté duby a uchování krajinného rázu tak, aby návštěvníky golfové hřiště nerušilo při pohledu ze zámku na okolní krajinu. A tak se proti rozhodnutí referátu životního prostředí odvolala na ministerstvo životního prostředí. To letos koncem června zrušilo původní verdikt okresního úřadu a vydalo jiné rozhodnutí, téměř totožné, ale s dvanácti podmínkami pro stavbu. „Po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva životního prostředí náš stavební úřad pravděpodobně vydá povolení k zahájení prací v souvislosti se stavbou golfového hřiště, říká starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa. Proti tomuto kroku se občanská sdružení hodlají odvolat. „Zbrzdíme tak vývoj a třeba dosáhneme nějakého posunu. Odvolali jsme se k rozkladové komisi ministra životního prostředí, takže je možné, že se tím začne zabývat a celou kauzu nějak pozmění, doufá Jaroslava Brožová z občanské iniciativy Jihočeské matky. V místě plánovaného golfového hřiště jsou výše vyjmenovaná sportoviště. Pozemky, na nichž se nalézají, patří podnikateli Josefu Purovi. „Když za mnou přišli s nápadem postavit golfové hřiště, tak jsem vůbec nebyl proti, ba naopak. Nájemce, který provozoval dostihové závodiště, neměl dost peněz na to, aby mohl do jeho udržování a zvelebování investovat. A tak bych musel příští rok začít využívat pozemky pro zemědělské účely, tvrdí Pur. „Krajina v místě golfového hřiště by se měla obnovit tak, aby byla pokračováním zámecké zahrady podle plánů z doby před sto padesáti lety, dodává Brožová. „My chceme golfové hřiště v Hluboké, ale v jiné části. Nesouhlasíme s předloženým projektem. Počítá s kácením dubů, z nichž některé jsou památkově chráněné. Navíc byly před několika lety nákladně ošetřeny, aby nepodlehly nakažlivé chorobě tracheomykóze, která ničí duby po celé republice, konstatuje dále Brožová. Kácení ale odmítá i protistrana, golfový trenér Pavel Hepner a zástupce investora, akciové společnosti Hluboká Invest, Rudolf Klacek. „Nechceme nic vykácet, protože v rovině, kde hřiště bude, nám stromy tvoří přirozené hranice mezi jednotlivými drahami. Navíc je kácení stromů a jejich omezování zakázáno v rozhodnutí ministerstva životního prostředí, kterým se musíme řídit, oponuje Hepner. Ekologické iniciativy se také obávají toho, že bude–li golfové hřiště zavlažováno z podzemních zdrojů, dojde k poklesu spodních vod, a tím k ohrožení zavlažování chráněných stromů. „Nebudeme zavlažovat pozemky z podzemních zdrojů, jelikož je to jedna z podmínek ministerstva životního prostředí. Musíme najít povrchový zdroj vody, nějaký rybník, kterých je v okolí dost. Navíc budeme kropit jen odpaliště a greeny, takže nespotřebujeme tolik vody, kolik bychom jí potřebovali, kdybychom zavlažovali také fairwaye, říká Pavel Hepner. Zastánci vybudování golfového hřiště se podřídí rozhodnutí a podmínkám ministerstva životního prostředí. „Jedna z podmínek je, že nesmíme modelovat hřiště tak, aby změny byly větší než šedesát centimetrů, dodává Hepner. Budou–li podmínky dodrženy, bude mít hřiště téměř identickou podobu jako současná louka. Celková suma, kterou investor zaplatí, se podle Klacka pohybuje okolo dvaceti milionů korun. „Pravděpodobně budou vydány akcie. Z jejich prodeje a také dalších zdrojů bude stavba financována, konstatuje Rudolf Klacek.
