V luxusním hotelu v centru Singapuru se odehrával slavnostní banket, na němž nemohla chybět polévka ze žraločích ploutví. Čínská „pochoutka“ tvořila součást drahého menu sestávajícího z několika chodů. Jenže jakmile přišla na řadu, konverzace u našeho stolu dostala úplně jiný obsah. Ne snad kvůli tomu, že pokrm nevábil světložlutou barvou, želatinovou konzistencí ani přesolenou chutí. Diskusi vyvolala zkušená diplomatka z Jihoafrické republiky, která se misky ani nedotkla. „Kvůli tomuto jídlu hynou miliony žraloků, kterým nejdříve usekají ploutve a pak je zmrzačené hodí zpět do moře, kde klesají ke dnu a pomalu bezmocně umírají,“ prohlásila na vysvětlenou.
Číňané na svou „delikatesu“ nedají dopustit. Polévku ze žraločích ploutví si nechávala servírovat při slavnostních příležitostech císařská rodina již za dynastie Ming, což vyšší vrstvy společnosti začaly brzy napodobovat. Spíše než o chuť šlo o nebezpečí spojené s lovem takového dravce, jakým je žralok. A o pocit, že si ji hostitel může díky svému bohatství dovolit.
Příslušníci starší generace Číňanů jsou kromě toho posedlí myšlenkou, že jim polévka dodá energii, ochrání jejich srdce, že díky ní neonemocní rakovinou, případně že se stanou potentnějšími. Někteří vědci však tvrdí opak: vysoký obsah rtuti nacházející se čím dál častěji ve žraločích ploutvích může vést ke sterilitě.
Týrání žraloků trápí málokoho. Třebaže ploutve nemají skoro žádnou chuť a v uvařené podobě připomínají obyčejné nudle, byznys s nimi je velmi lukrativní. V Hongkongu existují celé ulice, kam je chodí nakupovat personál luxusních restaurací. V Kalifornii, jež se stala domovem početného čínského etnika, se ceny mohou vyšplhat až na 1750 dolarů za kilogram. Čím větší a hrubší ploutve jsou, tím vyšší je cena.
Americký senát nicméně schválil koncem loňského roku zákon, jehož smyslem má být větší ochrana žraloků před mrzačením. Zákon nezakazuje lov žraloků ani prodej jejich vysušených ploutví. Měl by však zabránit jejich pomalému umírání. Striktně totiž nařizuje výlov celých zvířat, jak se děje třeba v případě hladkouna psího, který se loví u břehu americké Severní Karolíny celý na maso.
Environmentální skupiny ve Spojených státech odhadují, že ročně je kvůli pojídání ploutví zabito 73 milionů žraloků, některé mluví dokonce o 100 milionech. Za zmínku stojí incident z roku 2002, kdy americká pobřežní hlídka zastavila hongkongskou loď s havajskou registrací, na jejíž palubě bylo nalezeno téměř 30 tisíc kilogramů ploutví.
„Osekávání ploutví způsobilo masivní úbytek populace žraloků a nevratné narušení ekosystému oceánů,“ uvedl senátor John Kerry, který zákon obhajoval. S tímto názorem se shodují ochránci přírody, podle nichž představuje úbytek těchto predátorů v mořích vážné problémy.
Svalovat utrpení žraloků pouze na Číňany není namístě, i když se padesát až osmdesát procent veškerého obchodu se žraločími ploutvemi dnes odehrává v Hongkongu. Třetina importu totiž pochází z Evropy, přičemž nejvíce – dvě až pět tisíc tun – ze Španělska. Významnými dodavateli jsou také Norsko, Velká Británie, Francie, Portugalsko a Itálie. Ploutve pocházejí rovněž z Tchaj-wanu, Indonésie, Singapuru, Spojených arabských emirátů, Jemenu, Indie, Japonska či Mexika.
Nejen Američanům úděl žraloků nedá spát. Už i v Hongkongu se objevují odpůrci týrání při lovu. Kampaň proti pojídání polévky ze žraločích ploutví rozjel například profesor biologie Chung Shan Shan, který jí zapůsobil především na příslušníky mladší generace. Problém je však v tom, že Číňané přijíždějící do města na výlet drahé „pochoutce“ teprve začínají přicházet na chuť. A kvůli tomu poptávka po žraločích ploutvích v Hongkongu každým rokem roste zhruba o pět procent. A to se zatím polévka nevaří ve velkém v luxusních restauracích v samé Číně…
