Státní podpora malému a střednímu podnikání je směšná Podnikatele trápí nedostupné úvěry, byrokratické překážky i vysoké zdanění. Státní programy na podporu drobného podnikání mají neprokazatelné výsledky, jsou drahé a na podnikatele z nich mnoho nezbude.
Státní podpora malému a střednímu podnikání je směšná
Podnikatele trápí nedostupné úvěry, byrokratické překážky i vysoké zdanění. Státní programy na podporu drobného podnikání mají neprokazatelné výsledky, jsou drahé a na podnikatele z nich mnoho nezbude.
„Je to jako plivnutí do lesa,“ komentuje státní pomoc podnikatelům poslanec ODS Vladimír Doležal. „Co to je dva tisíce na jednu podnikající osobu?“ ptá se. Za to nezaplatí podnikatel ani měsíční pronájem kanceláře, kroutí poslanec hlavou. Obdobně skepticky se vyjadřují ke státní podpoře i komunisté: „Přinejmenším by měla být vyšší podpora státu malému a střednímu podnikání v oblasti získávání úvěrů. V kapitálové nedostatečnosti je jeden z hlavních problémů malých a středních podnikatelů,“ vypočítává další problém Miloslav Ransdorf. Přinejmenším vyhýbavě se vyjadřují k státní podpoře malého a středního podnikání i představitelé organizací podnikatelů. „Nejprve je potřeba se podívat na systémové předpoklady, a pak teprve hovořit o přímé podpoře,“ říká předseda Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. To znamená zprůhlednit a zjednodušit legislativu, stanovit jasná pravidla pro výběr daní tak, aby stát dokázal vybrat ty daně, které předepisuje. „Pokud by stát dokázal vybrat více daní, může celkové daňové zatížení klesat,“ míní Drábek. Pochybnosti má předseda Hospodářské komory i o samotných formách podpory. Čísla dokladující výši podpor jsou totiž jedna věc, efektivita využití státních dotací druhá. „Výsledky, kterých je údajně dosaženo díky podporám, nejsou úplně prokazatelné,“ říká Drábek na adresu některých diskutabilních projektů. Zlepšení očekává od ministra průmyslu Rusnoka, který chce ve spolupráci s Hospodářskou komorou provést revizi téměř dvaceti často marginálních podpůrných programů, vymyšlených jeho předchůdcem Miroslavem Grégrem. Za nedostatečnou považuje pomoc státu i předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda, který se odvolává na dosavadní podporu podnikatelů stižených povodněmi: „Mediální pomoc je výborná, ale na faktické dopady pomoci si asi musíme počkat,“ míní. Přitom „podpora“, kterou stát podnikatelům, postiženým povodněmi dává, je na hony vzdálena jejich představám a potřebám. A co by nejvíce pomohlo podnikatelům postiženým podvodněmi? „Například veškeré opravy zahrnout do nákladů, aby nebyly vedeny jako zhodnocení investice a následně dlouholetý odpis. Stejně tak by se mělo za generální opravu počítat totální zničení objektu provozovny,“ vypočítává Danda s tím, že to navrhne spolu s dalšími opatřeními na nejbližší tripartitě.
Další informace na straně 4
Formy podpory podnikání v číslech
záruky úvěry příspěvky
počet podpořených projektů 484 357 527
zvýšení počtu zaměst. osob 1694 582 1635
konečný počet zaměstnanců* 27 343 3 987 23 810
*po realizaci projektu, údaje jsou za rok 2001
Pramen: vládní zpráva
