Vysoká cena zlata není novinkou posledních týdnů ani měsíců, postupně stoupá už od roku 2018. Nyní ale trhá historické rekordy, přičemž v polovině týdne se dokonce přehoupla přes hranici 2 500 dolarů (více než 56 tisíc korun) za trojskou unci. To mimo jiné znamená, že jak informovala agentura Bloomberg, standardní zlatá cihla o hmotnosti 400 uncí, v přepočtu zhruba 12,5 kilogramu, má hodnotu jeden milionu dolarů (více než 22,5 milionu korun).
Meziročně se cena zlata zvýšila o 20 procent, což podle CNN souvisí s tím, že investoři očekávají brzké snížení referenčních úrokových sazeb. Centrální banky po celém světě navíc zlato ve velkém skupují, aby zmírnily závislost na amerických dolarech. Nejvíce je tento fenomén zmiňován v souvislosti s Čínou, ale pozadu nezůstávají ani evropské národní banky.
Jistota v nejisté době?
Investoři i centrální bankéři odjakživa považují zlato za spolehlivého uchovatele hodnoty, který chrání před ekonomickou nestabilitou. Ať už ji způsobuje inflace, nejistá geopolitická situace nebo jiné faktory. Důležitá je ale také skutečnost, že v době ekonomické krize zpravidla klesají úrokové sazby, a tak je výhodnější investovat do komodit než například do dluhopisů.
Jak zmiňuje agentura Reuters, aktuálně růstu cen zlata nahrávají nadcházející prezidentské volby ve Spojených státech, ale i nepokoje na Blízkém východě nebo ruská agrese na Ukrajině. Jen letos proto žlutý kov zvýšil svoji hodnotu o 460 dolarů (přibližně 10 350 korun) za unci, tedy o více než pětinu.
Jak se vyvíjí cen zlata za posledních 12 měsíců. Zdroj: Trading Economics
„Je možné, že na konci roku uvidíme, jak se cena zlata blíží 2 700 dolarům za unci,” sdělila Reuters Amelia Xiao Fu, vedoucí komoditních trhů v BOCI. Dodala, že díky probíhajícím volbám v USA je tu stále hodně nejistoty a přitažlivost bezpečných aktiv, jako je zlato a americké státní dluhopisy, mají na svědomí i rostoucí očekávání, že tamní centrální banka Fed začne v září snižovat sazby. Naopak dolar má k tomuto drahému kovu negativní vztah a jeho kurz spíše klesá.
Čína drží prvenství, ale není jediná
Nejvíce zlata hromadila v poslední době čínská centrální banka, která jím své hmotné rezervy doplňovala až do letošního dubna dlouhých 18 měsíců. K růstu cen tohoto drahého kovu ovšem přispěli také investoři, kteří vsadili na fyzicky zabezpečené fondy obchodované na burze zlata (ETF), které podle Světové rady pro zlato (WGC) minulý týden zaznamenaly čistý nárůst 8,5 metrické tuny.
„Poslední rok a půl zlato stále roste bez jakékoliv korekce, přičemž zásadním faktorem jsou v tomto ohledu centrální banky, které patří k jeho klíčovým kupcům,” vysvětlil redakci Euro.cz ekonom J&T Bank Petr Sklenář s tím, že v letech 2022 i 2023 koupily dané instituce více než tisíc tun zlata ročně. Kromě Číny na tom ale má zásadní podíl například i sousední Polsko, jehož centrální banka se řadí do první desítky. A poměrně velké množství zlata podle něj skupuje rovněž ČNB.
Že by nadcházející prezidentské volby ve Spojených státech nebo očekávané snižování úrokových sazeb mohly současný trend zvrátit, si Sklenář nemyslí. Za natolik zásadní tyto faktory nepovažuje. Spíše podle něj přispívají ke krátkodobým výkyvům.
„Vlivy se mění v závislosti na regionu a čase, nedá se proto říci, že by některý z nich byl dominantní. Téměř jisté ale je, že centrální banky plánují do svých devizových rezerv zlato dál kupovat,” uzavřel ekonom J&T Bank.
