Sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa G7 se v pátek dohodlo na omezení ceny ruské ropy na 60 dolarů za barel. Cílem je zvýšit tlak na Rusko kvůli jeho únorové invazi na Ukrajinu a připravit jej tak o významný zdroj příjmů k financování války. Ropný kartel OPEC+ po svém víkendovém zasedání zase prohlásil, že se hodlá nadále držet své politiky snižování produkce.
Oba tyto kroky by mohly vést k růstu ceny paliv, žádná zásadní změna ale zatím nepřišla. Severomořská ropa Brent v pondělí odpoledne přidávala dle serveru Trading Economics jen něco přes jedno a půl procenta a prodávala se za zhruba 86,8 dolaru za barel.
Nařízení ohledně cenového stropu, jež začalo platit ve stejný den, dle BBC v praxi znamená, že pouze ruská ropa zakoupená za méně než 60 dolarů za barel bude moci být přepravována tankery patřícími zemím G7 a Evropské unie. Umožnit to má fakt, že jsou to povětšinou právě státy těchto uskupení, jimž značná část inkriminovaných plavidel patří nebo kde sídlí jednotlivé pojišťovací společnosti, bez jejichž služeb nemohou vyplout z přístavů.
Rusko už v návaznosti na praktické zahájení nových sankcí prohlásilo, že cenový strop nebude akceptovat. Zároveň pohrozilo zastavením vývozu ropy do všech zemí, které ho chtějí uplatňovat.
Cenový strop Kreml zatím neomezuje
Nabízí se otázka, jak nejnovější vývoj na trhu s ropou zahýbá cenami pohonných hmot napříč Evropou. Analytici oslovení redakcí Euro.cz se shodují, že tyto dopady prozatím nijak zásadní nebudou. „Strop je nastavený tak, že Rusko zatím nijak neomezuje. Ačkoli cena ropy na světových trzích přesahuje 80 dolarů za barel, aby vůbec Rusko něco prodalo, nabízí ropu s významnou slevou. V současnosti ji tedy prodává za ceny pod 60dolarovým stropem,“ tvrdí hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
Podobný názor má i analytik Jiří Tyleček ze společnosti XTB: „Účinnost cenového stropu bude záviset na tom, zda Rusko omezí těžbu a zda ho státy budou dodržovat. Zatím ale jeho schválení trh s ropou nezasáhlo, takže nečekám ani výraznou reakci u velkoobchodních cen paliv. Řidiči tedy mohou zůstat v klidu, protože ceny na čerpacích stanicích by nadále mohly klesat.“
V neděli se jeden litr Naturalu 95 dal podle údajů společnosti CCS na českých čerpacích stanicích pořídit v průměru za 38,72 koruny. Litr nafty pak tuzemské řidiče vyšel na 40,3 koruny.
Situaci mohou změnit další embarga
Západní země se snaží omezit ruské příjmy z ropy i jinými způsoby. Od pondělí tak vstoupil v platnost celoevropský zákaz dovozu ruské ropy po moři a od února pak začne platit embargo na dovoz tamních paliv do zemí EU. Všechna uvedená opatření podle americké ministryně financí Janet Yellenové „omezí příjmy, které Vladimir Putin používá k financování své brutální invaze“, a zároveň zabrání narušení globálních dodávek. Je však otázkou, jak na zavedení těchto sankcí zareaguje sám Kreml.
„Dle posledních vyjádření jeho představitelů plánuje Rusko zastavit prodej ropy do všech zemí, které cenový strop odsouhlasí, tedy včetně České republiky. Zda se tato vyjádření týkají pouze ropy dovážené námořní cestou, nebo rovněž ropy vyvážené pozemní cestou, zatím není úplně jasné,“ říká Tomáš Dvořák, konzultant ve společnosti EqSA.
Úplné zastavení dodávek ropy Družbou by na cenu pohonných hmot v Česku mělo velice negativní následky, jelikož zhruba polovina veškeré ropy je k nám importovaná právě tímto ropovodem. „Pokud by Rusko Družbu zcela zastavilo, cena barelu ropy Brent by mohla vzrůst až na úroveň 380 dolarů, přičemž v takové situaci by cena paliv v Česku vzrostla o několik desítek korun za litr. Je však důležité zmínit, že Rusko příjmy z prodeje ropy opravdu potřebuje, a úplné zastavení dodávek do Evropy by tedy nemělo představovat pravděpodobný scénář,“ uklidňuje Dvořák.
Cenu ovlivní také čínské lockdowny
Ve vzdálenější budoucnosti může podle Tylečka situaci ovlivnit třeba i zmíněné embargo na dovoz ruských ropných produktů, které má platit od února. „Evropa zatím nemá dostatek rafinačních kapacit, a to hlavně u dieselu. Necelá polovina importu nyní pochází z Ruska a obchodníci se to snaží nahrazovat dovozem ze Středního východu, z Asie a také ze Spojených států amerických. Vznik nových dodavatelských řetězců však může být spojen s problémy, které by mohly způsobit krátkodobé komplikace na trhu s palivy v období po zavedení embarga,“ dodává analytik XTB.
I přesto by měla cena ropy v Evropě záležet spíše na kurzu dolaru a budoucnosti čínských celoplošných uzavírek. „V posledních dnech se zdá, že Čína pomalu opouští snahu o dosažení politiky nulového covidu skrze lockdowny. To by zvýšilo budoucí očekávanou poptávku nezavřené Číny, a cena ropy by tak opět mohla stoupnout. Vůbec to ale nesouvisí s protiruskými sankcemi,“ uzavírá Bartoň.
