Dopad ničivých povodní bude malý, větší vliv má koruna, zvýšení DPH či napětí kolem Iráku Během několika týdnů lze očekávat především zvýšení cen pekárenských výrobků. V souvislosti se srpnovými povodněmi a částečným propadem domácí produkce u některých zemědělských komodit se okamžitě vyrojilo téma možného vlivu těchto událostí na aktuální vývoj cen potravin.
Dopad ničivých povodní bude malý, větší vliv má koruna, zvýšení DPH či napětí kolem Iráku
Během několika týdnů lze očekávat především zvýšení cen pekárenských výrobků.
V souvislosti se srpnovými povodněmi a částečným propadem domácí produkce u některých zemědělských komodit se okamžitě vyrojilo téma možného vlivu těchto událostí na aktuální vývoj cen potravin. Následná do značné míry protichůdná mediální vyjádření přitom orientaci spotřebitelů rozhodně neusnadnila. Jak to tedy s největší pravděpodobností opravdu bude?
Nulový dopad povodní
Prakticky všichni analytici a odborníci se shodují na tom, že povodně nebudou mít na ceny potravin prakticky žádný vliv. To ovšem neznamená, že na tuzemském trhu nepůsobí jiné faktory, dlouhodobé i krátkodobé, které takový vliv nemají. Jedním z příliš nezmiňovaných veličin je přitom parita kupní síly obyvatelstva, jinak řečeno koupěschopná poptávka, která v ČR neustále roste a z kandidátských zemí je po Kypru a Slovinsku nejvyšší. To v praxi znamená, že na případné zvýšení cen potravin spotřebitelé mají peníze. Dalším faktorem, který v žádném případě nezávisí na vývoji cen zemědělských komodit ani na domácí či evropské situaci na trhu, je hrozba válečného konfliktu v Iráku a tedy možnost razantního zvýšení cen pohonných hmot. Na ceny především dováženého zboží zase značně působí síla české měny, a protože koruna pod vládou ČSSD mírně slábne, znamená tato skutečnost možné zvýšení cen dováženého zboží a v důsledku i prostor pro zvýšení domácích cen, které nebudou dovozy zvenku tolik ohrožovány. A konečně uvažované zvýšení daně z přidané hodnoty z pěti na sedm procent u potravin, které avizuje česká vláda, znamená ve svém důsledku další zdražovací impulz. Veškeré makroekonomické faktory tedy ukazují na zdražení - přesto je velmi pravděpodobné, že až na výjimky k téměř žádnému zvýšení cen základních potravin v ČR do konce letošního roku nedojde.
Vliv DPH: Nepatrný
Zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) z pěti na sedm procent u potravin, o kterém uvažuje česká vláda, nebude mít podle prezidenta Potravinářské komory ČR (PK) Jaroslava Camplíka na ceny ani odbyt potravin téměř žádný vliv. Camplík sice připouští dočasný mírný propad poptávky, zkušenosti s uplatněním obdobných mechanizmů ale podle něj ukazují, že se poptávka za tři až šest měsíců obvykle vrací na původní úroveň. Spotřebitelé také obvykle začnou nakupovat v rámci obdobného sortimentu levnější výrobky, takže ten, kdo se cítí ohrožen, by měl začít uvažovat o změně struktury svých výrobků. „Ale ani tady bych se neobával žádných dramatických změn,“ podotkl Camplík. V EU podle jeho údajů v současné době není dosud DPH u potravin žádným způsobem sjednocena a pohybuje se od čtyř do 12 procent. „Rozdíly jsou dány zejména různou cenovou úrovní potravin v jednotlivých členských zemích,“ konstatoval Camplík. O nějakém generálním sjednocení DPH u potravin přitom EU ani v současné době neuvažuje a nediskutuje. „Jediné, co jsem zaslechl, že se opatrně uvažuje o postupném snižování DPH v několika krocích a v horizontu několika let. Nic konkrétního ale dojednáno není,“ informoval prezident PK.
