Růst spotřebitelských cen v Česku v nejbližších měsících nehrozíNa pokles inflace působí především nízké dovozní ceny a silný kurz koruny, opačným směrem pak vývoj cen surovin a rovněž způsob financování dopadu srpnových povodní. Inflace se v České republice již třetí měsíc drží pod jedním procentem a je podstatně nižší než ve většině zemí Evropské unie.
Růst spotřebitelských cen v Česku v nejbližších měsících nehrozí
Na pokles inflace působí především nízké dovozní ceny a silný kurz koruny, opačným směrem pak vývoj cen surovin a rovněž způsob financování dopadu srpnových povodní.
Inflace se v České republice již třetí měsíc drží pod jedním procentem a je podstatně nižší než ve většině zemí Evropské unie. Výrazný růst spotřebitelských cen však lidem nehrozí ani v dalších měsících. Na srpnové úrovni 9,4 procenta se v září udržela nezaměstnanost. Cenová hladina se v září v České republice snížila podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) proti předcházejícímu měsíci o půl procenta. V meziročním srovnání pak ceny vzrostly jen o 0,8 procenta. Míra zářijové inflace přitom dosáhla například v Německu 1,1 procenta a v celé eurozóně 2,2 procenta.
Nárůst je zejména u pohonných hmot
Ceny se pohybují podle ČSÚ na zmíněné úrovni především díky potravinám, poklesu cen zahraničních zájezdů o 22,9 procenta, nízkým dovozním cenám a silnému kurzu koruny. Ceny se zvýšily u pohonných hmot. Pomalý růst cen potěšil spotřebitele, ale přispěl k tomu, že se dál nevyplácí pro nízké úrokové sazby spořit, a ztížil i mzdová vyjednávání odborů pro příští rok. „Požadavky odborářů na sedmiprocentní růst mezd jsou tedy velmi přemrštěné,“ uvedl Ivo Nejdl z Raiffeisenbank. Na druhé straně však příznivý inflační vývoj otevírá prostor pro další snížení úrokových sazeb Českou národní bankou. ČNB naposledy snížila sazby na konci července, od té doby je základní repo sazba na třech procentech, tedy čtvrt bodu pod sazbami v eurozóně. „Centrální banka bude na současný vývoj reagovat ještě jedním snížením úrokových sazeb. Redukci repo sazby ČNB očekáváme již na konci října,“ tvrdí Nejdl. „Případné inflační tlaky bude ještě řadu měsíců tlumit posilování koruny z první poloviny letošního roku. Snížení repo sazby ČNB v říjnu se opět jeví jako pravděpodobnější,“ uvedl ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma řekl, že se spotřebitelské ceny v září i nadále pohybovaly v pásmu, které odpovídá prognóze centrální banky. Rizika budoucího vývoje inflace jsou však podle Tůmy velmi silná oběma směry. Shoduje se s názorem většiny ostatních expertů. Na pokles inflace podle něj působí především nízké dovozní ceny a silný kurz koruny, opačným směrem pak vývoj cen surovin a rovněž způsob financování dopadu srpnových povodní. „Není jasné, jakým způsobem dojde k úpravě například spotřebních daní,“ dodal guvernér. Naopak rizikem pro vývoj inflace by mohl být skokový růst cen ropy v případě přímého ozbrojeného střetu mezi USA a Irákem. Analytik České spořitelny Mojmír Hampl očekává, že inflace ještě několik měsíců zůstane pod dlouhodobým cílovým pásmem centrální banky a do konce roku 2003 se dostane na jeho spodní hranici.
Nic překvapivého
Zatím poslední zveřejnění vývoje indexu spotřebitelských cen podle analytiků e-banky jen dál potvrdilo příznivý inflační vývoj v České republice. Meziměsíční pokles cen o 0,5 procenta již po několikáté za sebou předčil očekávání analytiků a meziroční míra inflace se nadále drží pod jedním procentem. Rizikovým faktorem pro budoucí vývoj cen je růst cen pohonných hmot, související se zvyšováním cen ropy na světových trzích. Jedná se však o externí inflační faktor, jež není pod kontrolou centrální banky. Naopak interní inflační faktory (jež ovlivňuje ČNB svým měnově-politickým rozhodováním) zatím vykazují dezinflační charakter a vytvářejí prostor pro další snížení úrokových sazeb.
Špatné zprávy pro střadatele
Peníze uložené na bankovních kontech nepřinesou ani v letošním roce domácnostem radost. Většina peněz totiž leží na kontech, jejichž čisté úrokové výnosy nepřevýší letošní růst cen, a vklady tak ve skutečnosti prodělají. Ekonomové letos očekávají průměrnou inflaci dvě procenta. Pokud se vezme střední hodnota nízko úročených vkladů 1,5 procenta, přijde střadatel reálně u stotisícového krátkodobého vkladu o 500 korun. Jinak řečeno, i když bude mít na kontě 101 500 korun po připsání úroků, bude mu to v příštím roce stačit na pořízení zboží, na které před rokem potřeboval 99 500 korun. Na nízko úročených netermínovaných účtech a krátkodobých termínovaných vkladech drží domácnosti více než 650 miliard korun, tedy šedesát procent veškerých svých peněz v bankách. Čisté úrokové výnosy na těchto účtech se podle dosavadního vývoje sazeb budou letos v průměru pohybovat mezi jedním až dvěma procenty. I když poslední čísla o vývoji inflace potvrzují, že letošní růst cen bude nejnižší za posledních osm let, většinu vkladů to neochrání. Bankovním střadatelům oproti zájemcům o hypotéky a spotřební úvěry nepřeje ani výhled do konce roku.
Nižší úrokové sazby ČNB
Již v průběhu září se do úrokových sazeb a cen dluhopisů začalo započítávat další mírné snížení klíčových úrokových sazeb ČNB. Poslední zveřejněná čísla, výroky centrálních bankéřů ohledně budoucího příznivého inflačního vývoje a snížení prognózy Ministerstva financí ČR týkající se růstu HDP začínají tento trend potvrzovat. Příznivý inflační vývoj, příliv zahraničních investic (privatizace) a očekávání tzv. „povodňových transferů“ vytváří tlak na posilování koruny vůči euru, jež se snaží ČNB tlumit skrytou intervencí na devizovém trhu a dohodou s vládou o sterilizaci privatizačních příjmů. Většina analytiků se však shoduje v názoru, že tato opatření jsou pro finanční veřejnost černou skříňkou a nikdo nedokáže odhadnout, jak velký prostor ČNB v tomto směru má. Devizové rezervy ČNB vzrostly od počátku letošního roku o 40 procent (6,4 miliardy eur - 192 miliardy Kč). Díky těmto opatřením sice v posledním období koruna mírně oslabila a kurz se ustálil okolo 30,30 EUR/CZK, avšak rozhodující pro další pohyb koruny bude vývoj salda platební, především obchodní bilance.