VÝROBCI BIOLIHU - Před pár lety Brusel vyrukoval s plánem na přimíchávání biosložky do benzinu a nafty. Pro řadu firem skvělá investiční příležitost. Nikdo však tehdy netušil, že Unie už má přichystánu plnou náruč klacků, které postupně hází pod nohy evropským producentům.
Společnost Ethanol Energy při tvorbě svého investičního plánu vsadila na rostoucí spotřebu bioetanolu. Do výstavby lihovaru v Čáslavi investovala přibližně jednu miliardu korun. Loni dokončené zařízení však nevyrábí, protože od zahájení výstavby se cena pšenice zdvojnásobila. „Za tuto cenu prostě nemůžeme vyrábět,“ konstatuje Oskar Moťka, majitel a generální ředitel společnosti Ethanol Energy.
Firma původně očekávala návratnost své investice během osmi let. Nyní místo toho, aby vytvářela zisk, zvažuje propouštění. V listopadu 2007 bylo propuštěno deset zaměstnanců a dalších 70 jich je placeno ze zisků z jiných aktivit společnosti. „Nemůžeme se jednoduše zbavit pracovníků v prostředí s tak vysokým nedostatkem pracovních sil. Kde je pak budeme znovu hledat, jestliže se trh změní a my budeme moci lihovar spustit?“ ptá se Moťka. V současné době společnost ročně tratí 60 milionů korun. Kdyby však v novém lihovaru vyráběla bioetanol z pšenice, čelila by roční ztrátě přesahující 200 milionů korun. „Naše situace není výjimečná. Všechny společnosti, které důvěřovaly unijní vizi a investovaly do výroby biopaliv, si nyní uvědomují, že šlo o pouhé politické prohlášení bez reálné opory. A za to teď musíme zaplatit,“ prohlašuje Moťka. Dodává, že cenu obilovin zvyšuje jednak rostoucí poptávka po potravinách v rozvojových zemích a také spekulace. „Politici dnes vidí, jak ceny potravin rostou, a tvrdí, že biopaliva jsou škodlivá. Chtějí změnit svoji politiku, ale nikdo nic nedělá. Tohle není žádné řešení,“ tvrdí.
Společnosti, jako například petrochemická skupina Unipetrol, už dva roky zvyšují spotřebu biopaliv, aby splnily zákonné požadavky na přimíchávání biosložky. Nyní rafinerie pro svoji spotřebu dováží 25 procent metylesteru a až 50 procent bioetanolu. Evropští producenti biolihu si stěžují na dumpingové ceny. Litr bioetanolu vyrobeného v Česku je totiž téměř dvakrát dražší než líh dovezený z Brazílie, tedy včetně nákladů na dopravu.
