B e n z i n
Klesající ceny ropy a odložené zvýšení daní mají jeden příjemný důsledek. Přinejmenším v prvních měsících příštího roku se budou ceny benzinů i motorové nafty dál snižovat.Další zlevnění na stojanech čerpacích stanic předpokládají jak výrobci, tak i prodejci pohonných hmot. Přesnější odhady sice zveřejňují neradi, připouš-tějí však, že ve prospěch řidičů nyní působí hned několik příznivých faktorů. Snižující se ceny ropy, poměrně velké zásoby ropných produktů a klesající spotřeba. Ta se už letos snížila o hrozivých deset procent.
Tučné roky skončily
Růst spotřeby se sice přibrzdil už koncem minulého roku, letošní propad však předčil i ty nejčernější prognózy. Pro majitele čerpadel navíc přišel jako blesk z čistého nebe až ve druhé polovině roku. Méně se sice tankovalo už v prvním pololetí, ještě do prázdnin to však bylo snížení, kterému nikdo nevěnoval pozornost. Celá váha desetiprocentního propadu se tak v tržbách čerpadel projevila až od července.
„Letošní vývoj byl překvapivý hned ze dvou důvodů, říká ředitel Asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Miloš Podrazil. Poprvé se totiž nedostavil prázdninový boom. „Lidé šetří a ti, kteří nemají hluboko do kapes, zřejmě trávili dovolenou jinde než v Čechách, říká.
Podle spotřeby lze rovněž odhadovat, že i cizinci přijíždějí mnohem méně než v minulých letech.
Řidiči neprodělají
Podle údajů Českého statistického úřadu klesla od začátku tohoto roku cena motorové nafty o více než dvě koruny za litr, cena benzinů téměř o tři.
Další zlevnění u čerpadel, jimž se minulý týden opět snížily nákupní ceny, lze očekávat v nejbližších dnech. Česká rafinérská, která nyní dodává na domácí trh přes šedesát procent motorové nafty a 52 procent benzinů, zlevnila všechny pohonné hmoty. Nejvýrazněji u benzinů Natural a Super, které by tak okamžitě mohly na stojanech zlevnit zhruba o třicet haléřů.
Příznivé jsou i delší prognózy. Ropa, jejíž cena se v minulých dnech posunula pod magickou hranici deseti dolarů za barel, by mohla podle některých odhadů i nadále zlevňovat. Producenti se totiž nedokážou domluvit na snížení těžby (a tím zvýšení cen).
Rovněž světové ceny ropných produktů, které mají na stanovení cen z rafinérií větší vliv než cena suroviny, zřejmě nestoupnou. „Světové zásoby jsou i u těchto výrobků velmi vysoké, a zvrat by tak mohla přinést jedině extrémně tuhá zima, upozorňuje obchodní ředitel akciové společnosti Benzina Václav Loula.
Klesající cena ropy sice obvykle přináší s určitým zpožděním i snížení cen ropných produktů, sama o sobě se však do konečné sumy při tankování promítá jen třinácti procenty.
I kdyby tak ropa podle předpovědí klesla až k osmi dolarům za barel, v celkové ceně u čerpadel se toto dvacetiprocentní snížení promítne několika desetníky.
Slušně zdaněná jízda
V nadějných vyhlídkách příštích měsíců je přesto jedno zdražení téměř jisté. Zvýšení spotřební daně sice poslanci tento měsíc odmítli, kvůli děravé státní pokladně je však stále na spadnutí.
I ministerstvo financí se již dalo slyšet, že návrh na zvýšení daní, které prodraží litr benzinu o 1,38 koruny a litr motorové nafty zhruba o čtyřicetník, předloží sněmovně co nejdřív znovu.
Při hladkém projednání tohoto návrhu by se vyšší daň mohla uplatnit nejdřív od 1. dubna, pravděpodobnější je však až další čtvrtletí, to znamená začátek července. Jako argument pro zdražení využije vláda vyšší zdanění v zahraničí. „I v zemích Evropské unie, se kterými musíme postupně daně sladit, je zatížení pohonných hmot mnohem vyšší, uvedla mluvčí ministerstva financí Jana Vargová.
Je pravda, že spotřební daně jsou u pohonných hmot v některých státech téměř dvojnásobné. Mnohé země však mají nižší daň z přidané hodnoty. Například u bezolovnatých benzinů je tak celkové daňové zatížení například v Rakousku (necelých 65 procent) už teď nižší než v České republice (přes 66 procent).
Jestliže z každého litru bezolovnatého benzinu Natural nyní platí domácí řidiči do státní pokladny v průměru celkem 13,60 koruny, motoristé v Německu odvádějí v obou daních v přepočtu zhruba 22 korun, tedy zhruba 76 procent aktuální ceny 1,59 DEM.
Strážci státních financí se zřejmě budou při prosazení svého návrhu opírat i o příznivý vývoj cen pohonných hmot. Pokud se skutečně v nejbližších měsících cenový pokles nezastaví, nemohli si pro prosazení vyšších daní vybrat vhodnější dobu. Po ruce je příklad ze začátku letošního roku. V lednu sice zvýšená daň z přidané hodnoty (z pěti na 22 procent) jednorázově zvedla ceny benzinů skoro o korunu padesát, už v dubnu však klesající ceny tento daňový skok smazaly.
Vrásky majitelů čerpadel
Majitelé čerpadel ovšem sledují i tento úmysl s napětím a tvrdí, že je další zdražení, které by mohlo motoristy donutit k dalšímu šetření, dostane na kolena. Už teď se údajně jejich zisky ztenčily na minimum. Kromě nízké spotřeby tlačí jejich ceny dolů i konkurence.
Černou můrou jsou pro majitele oblasti nejnižších cen. Shodně tvrdí, že čerpacích stanic v Brně, Jihlavě anebo v okolí Plzně by se nyní raději zbavili.
Akciová společnost Benzina, která je se zhruba čtvrtinovým podílem prodeje jedničkou domácího trhu, nesplnila za první tři čtvrtletí plán tržeb o více než tři miliardy korun. Zisky se tak oproti plánu snížily o 333 miliony korun a hospodaření firmy se dostalo do hluboké, téměř dvousetmilionové ztráty.
Klondike naruby?
Podle některých odborníků jsou potíže prodejců přirozené. Očekávání závratných zisků jich přivedlo v minulých letech na trh příliš mnoho.
Jako houby po dešti a často příliš blízko u sebe rostly pumpy rovněž díky benevolenci stavebních a místních úřadů. Podle posledních údajů je nyní v zemi téměř osmnáct stovek čerpadel, což je dvakrát víc než v roce 1990. Analýza České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu přitom uvádí, že by se majitelům čerpacích stanic lépe dýchalo, kdyby jich bylo tak o třetinu méně.
I když ceny u sousedních čerpadel někdy vyvolávají dojem, že se i konkurenční firmy dokážou domluvit, celkový efekt je nesporný. Například letos o prázdninách, kdy se jinak ucpaná Praha téměř vylidnila, se v hlavním městě dalo tankovat levněji než na všech výpadovkách.
V Praze je dnes téměř devadesát čerpadel, přitom v okolí hlavního města jich na území okresů Praha Východ a Praha Západ není ani polovina.
„Zatímco například v Německu a v Rakousku povolují úřady nová čerpadla tak, aby v průměru připadala jedna pumpa na 50 kilometrů, na domácích dálnicích dnes máme pumpu na každém desátém kilometru, uvádí se ve zprávě Asociace.
Na přesyceném trhu zřejmě nejvíc trpí malí prodejci. Problémy však mají i ti větší. Padesát čerpadel sítě Petra se Chemapol snažil prodat víc než rok. Neúspěšně, protože nabízené ceny znamenaly prodej se ztrátou. Není to však ojedinělý případ. Podle ředitele firmy Slovnaft Moravia, Jozefa Mihaloviče, jsou nyní na trhu k mání i jiné čerpací stanice.
Konkurenční boj už ke změnám nutí i velké sítě. Jejich majitelé se podobně jako v zahraničí začínají rozhlížet po dalším, doplňkovém byznysu. Aby tak mohli nízké zisky z prodeje pohonných hmot kompenzovat jinými službami. Od rozšíření doplňkového prodeje až po spojení se supermarkety nebo obchodními středisky.
S obavami ovšem vstupují do příštího roku i rafinérie. Domácímu výrobci, České rafinérské, která letos čelí nabídce nově otevřené konkurenční výrobě v německé Leuně, hrozí další tlak. S modernizací končí bratislavský Slovnaft. Ten zhruba v polovině příštího roku výrazně zvýší produkci benzinů a podle plánů je chce částečně uplatnit na českém trhu.
Podle zástupců Slovnaftu by se měl prodej tohoto výrobce zvýšit v České republice z letošních 284 tisíc tun až na 380 tisíc tun už v příštím roce.