Letošní léto bylo horké, ovšem nejenom kvůli počasí. Dohady, které se vyrojily kolem návrhu znění směrnice Evropské unie o autorském právu na jednotném digitálním trhu, představují velice „horké téma“. Tato směrnice je důležitá především pro vydavatele. Zásadním způsobem totiž ovlivní budoucí podobu evropské mediální krajiny. Vydavatelé volají po ochraně autorských práv a po férové odměně za kvalitní a profesionální obsah, který publikují. Digitální platformy, mezi které patří společnosti Google a Facebook, provozují některé své služby využíváním tohoto obsahu a získávají díky němu ohromné finanční prostředky. O své zisky se však nedělí.
Digitální platformy se přitom na vytváření obsahu, který využívají, nikterak nepodílejí. Obsah představuje pravdivé a rozmanité informace, které jsou nezbytné pro udržení demokratických hodnot a k formování názorů evropských občanů. Navíc bez důvěryhodného obsahu by ani služby digitálních platforem nefungovaly tak, jak je známe.
Jediným vhodným řešením v této situaci je vytvoření nové právní rovnováhy mezi dominantními službami na jedné straně a vydavateli jako poskytovateli kvalitního obsahu na straně druhé. A právě formováním podmínek této rovnováhy se zabývá již zmiňovaná směrnice.
Žádná cenzura ani omezení svobody
Logicky se objevuje velké množství námitek, že práva definovaná směrnicí nebudou fungovat a nakonec poškodí nejvíce vydavatele nebo koncové uživatele.
Objevují se domněnky, že z vyhledávacích a agregačních služeb zmizí kvalitní a důvěryhodné informace. Internet bude údajně ještě více zaplevelen nedůvěryhodným obsahem. Často se hovoří také o ohrožení svobody internetu a o jeho cenzuře.
Opak je ale pravdou. Legislativci nechtějí vyvolat žádný negativní dopad na jednotlivé občany. Soukromé užití odkazů zůstane nezpoplatněno. Nic, co požadují vydavatelé, nezasahuje do práv čtenářů. Sdílení online obsahu na sociálních sítích zůstane zachováno. Je v zájmu vydavatelů tisku, aby si čtenáři vzájemně v online prostředí doporučovali publikovaný obsah a sdíleli jej dále s přáteli a známými. To je důvod, proč noviny a časopisy u článků publikují také tlačítka pro sdílení a umožňují sdílet hyperlinky na jednotlivé články. Právo na autorskou ochranu vydavatele na tomto fungování nic nezmění.
I nadále zůstane zachováno právo citace, stejně jako povolení k použití pro ilustraci, výzkum a soukromé kopie. Zvýšení autorsko-právní ochrany vydavatelů tedy nebude mít žádný vliv na svobodu na internetu.
Další mýtus říká, že může dojít k poškození malých a středních vydavatelů.
Více než 150 malých a středních vydavatelů z celé Evropy podepsalo otevřenou výzvu europoslancům, v níž tvrdí opak.
V současné době však žádný vydavatel není schopen vyjednat s dominantními digitálními hráči spravedlivé narovnání plateb za užívání jejich obsahu. Jediným řešením, které může zabránit celé řadě žalob, je tedy nová legislativa. Díky ní bude možné stanovit povinnost platit náhradní odměny za užívání obsahu. Právní jistota, která vznikne, povzbudí investice a zvýší příležitost pro vydavatele novin a časopisů všech velikostí, aby vyvíjeli nové inovativní produkty pro své čtenáře, včetně publikování obsahu článků v online prostředí. Pokud měl někdo doposud vlastní podnikání založené na kradení cizího obsahu, nebude v tom již moci pokračovat.
To je jediná změna aje to zcela logické a spravedlivé řešení, ke kterému je potřeba dospět.
Nositelé práv
Vydavatelé pouze požadují, aby byli uznáni jako nositelé práv podle autorského práva Evropské unie a měli právo rozhodnout o tom, zda a jakým způsobem se jimi publikovaný obsah dále komerčně používá. Všichni vydavatelé si ponechávají právo umožnit třetím stranám používat jejich obsah zdarma nebo prostřednictvím individuálních nebo hromadných licencí. Důležité je, aby o využití obsahu rozhodoval sám vydavatel nebo příslušný kolektivní správce autorských odměn.
Pokud by digitální platformy i nadále využívaly práci novinářů a vydavatelů bez náhrady, mělo by to zásadní dopad na schopnost vydavatelů financovat žurnalistiku. Důsledkem by byl pokles počtu vydávaných titulů a kvalita publikovaného obsahu. To je reálná hrozba, která by se přímo dotkla všech spotřebitelů. Cílem této směrnice tedy není cenzura internetu. Jde o formu, jak donutit digitální platformy, které chtějí využívat a zpeněžovat obsah vytvářený vydavateli, aby musely o dopadech digitální transformace na vydavatelské odvětví začít jednat.
Směrnice je pouze první krok. Začátek dialogu, ve kterém se bude hledat spravedlivé řešení, jak zaručit autorskou ochranu a zajistit dlouhodobé financování obsahu dostupného v online prostředí.
O autorovi| Václav Mach, výkonný ředitel Unie vydavatelů
