Polsko již ví, co se dělo v pilotní kabině letadla, v jehož troskách zahynulo 96 lidí včetně prezidenta Lecha Kaczyńského. Mnoho otazníků ale zůstává.
Autor: Airliners.net
Poláci zveřejnili záznam z černé skřínky prezidentského letadla Tupolev Tu-154M, které havarovalo v husté mlze při pokusu o přistání u Smolenska. Konverzace odhaluje, že piloti si byli vědomi rizika. V kabině však do poslední chvíle dlel i velitel polských leteckých sil Andrzej Błasik.
Vyšetřování leteckých katastrof často trvá několik let. Havárie zpravidla nemají jen jednu příčinu. I v případě absurdní situace, kdy pilot posadil za řízení svého syna, se ukázalo, že chlapec nebyl jediným důvodem katastrofy. Záznam konverzace nemůže odhalit celou pravdu. Důležitý rozhovor proběhl mimo dosah mikrofonů. K došetření havárie bude nutné přesně spojit data z pilotní kabiny s údaji zapisovače technických parametrů a shromáždit další věcné důkazy. Přepis rozhovorů však vyvrací některé fámy.
Problém nebyl v ruštině. Posádka varování řídicí věže přijala a jasně mu rozuměla. Neodpověděla pouze na dotaz, který zněl: „Na vojenském letišti jste už přistávali?“ Nestandardně se pak chovala až při samotném přiblížení. Z hlediska Rusů šlo o letadlo cizí země s hlavou státu na palubě, nemohli mu přistání zakázat, mohli pouze doporučit, aby zamířilo na záložní letiště. Řídící letového provozu to učinil. Před mlhou varovala i posádka jiného polského stroje, v němž přiletěli novináři. Také toto upozornění posádka přijala. Piloti zároveň věděli, že ruský iljušin, který měl přistávat před nimi, pokus vzdal a odletěl na záložní letiště.
Deník Gazeta Wyborcza píše, že prokuratura by měla vysvětlit, co znamenají slova ředitele diplomatického protokolu Mariusze Kazany. Ten ke kapitánovi letadla Arkadiuszovi Protasiukovi pronesl větu: „Zatím není rozhodnutí prezidenta, co dělat dál“. Rozhodnutí sice teoreticky bylo na pilotech, po předchozích zkušenostech se však mohli obávat, že jako důstojníci budou vrchním velitelem obviněni z nedostatku zmužilosti.
Záhadou zůstává, proč posádka pokračovala v pokusu o přiblížení i v době, kdy ji přístroje opakovaně varovaly před blížícím se terénem. Po havárii se někteří polští představitelé negativně vyjadřovali ke kvalitě letadla Tu-154M, posádka si však na žádný technický problém nestěžovala (měla jen problém, že někdo „se naštve“). Stačilo by, aby piloti uposlechli varování přístrojů, a k havárii by nedošlo. Palivo by jim k letu na záložní letiště stačilo. Letci se však najednou chovali, jako by si ani neprostudovali provozní letovou příručku – proto se objevila spekulace, zda kapitána nevystřídal Błasik. V příručce jsou stanovena minima dohlednosti a výška rozhodnutí, pod kterou nesmí letadlo sklesat, pokud kapitán nevidí dráhu, při různých podmínkách přistávání. Piloti to však ignorovali a chovali se, jako by někoho museli poslouchat.