SPLÁTKOVÝ PRODEJ Splátkový prodej se v obou částech někdejšího Československa dynamicky rozvíjí. Jak Češi, tak Slováci přišli na chuť životu na dluh. Oba trhy jsou si v něčem podobné, ale v některých ohledech se zásadně liší.
SPLÁTKOVÝ PRODEJ Splátkový prodej se v obou částech někdejšího Československa dynamicky rozvíjí. Jak Češi, tak Slováci přišli na chuť životu na dluh. Oba trhy jsou si v něčem podobné, ale v některých ohledech se zásadně liší.
Společnosti specializované na splátkový prodej mají v Česku i na Slovensku ze sociálního hlediska v zásadě stejné klienty, liší se ale jejich nákupní zájmy. Podle výzkumu firmy Home Credit, která působí v obou zemích, si na Slovensku půjčují hlavně na zařízení bytu, zatímco Češi dávají v tomto ohledu přednost produktům hi-tech.
Postoj domácností k nákupu na splátky je v obou republikách pozitivní, liší se jen kvantitativně. Podle výzkumu společnosti TNS Aisa již 36 procent domácností v České republice někdy využilo nákup na splátky, když záměr pořídit si zboží nebo služby na splátky má 28 procent z nich (ať už poprvé či opakovaně). Na Slovensku ale nákupu na splátky využilo již téměř dvakrát více domácností (60 procent) a poprvé či opakovaně si půjčit na pořízení nějakých spotřebních předmětů plánuje také téměř dvojnásobek domácností oproti Česku (55 procent).
Sociálně-ekonomické zařazení většiny klientely splátkových firem v Česku i na Slovensku je víceméně totožné. Již zmíněný Home Credit vydefinoval průměrný profil zákazníků: jsou v ní zastoupena obě pohlaví, jen mírně převažují muži, věkový průměr se pohybuje v rozmezí 25 až 55 let, přičemž nejvíce je zastoupena skupina třicátníků. Většinou jde o středoškoláky, obvykle mají jedno či dvě děti. Průměrná výše poskytovaných úvěrů překročila hranici 10 tisíc korun, úvěry mají většinou splatnost do jednoho roku. Měsíční splátka činí v průměru okolo 800 až 900 korun (českých i slovenských). Odlišnosti začínají obě země dělit u komodit nejčastěji nakupovaných na splátky. V obou republikách je černá a bílá elektronika na čelných pozicích, nábytek a domácí potřeby vzájemně zaujímají také obdobná místa v žebříčku. Na Slovensku ale tyto dvě stěžejní komodity tvoří větší podíl na celkovém objemu a dosahují 63 procent (oproti 50 procentům v Česku). Češi si daleko více půjčují na mobilní telefony, které figurují na třetím místě, zatímco u Slováků jsou až na desátém. Rovněž nákup výpočetní techniky na splátky je více rozšířen v Česku oproti Slovensku.
V České republice splátkový prodej bez ohledu na rychlý růst v minulosti stále nabírá větší obrátky. Například Home Credit úvěroval v prvním pololetí zboží za 3,19 miliardy korun, meziročně o 38 procent více, GE Money Multiservis ve stejné době na trhu umístil půjčky za 4,11 miliardy korun, což znamená meziroční zvýšení o 18 procent. Celkem se počítá s tím, že za celý letošní rok vzroste počet poskytnutých „splátkových“ úvěrů přibližně o 15 procent. To koresponduje se situací ve vyspělých zemích, kde se na dluh žije podstatně více. V USA a Británii dosahuje podíl spotřebitelských úvěrů na hrubém domácím produktu téměř 20 procent, v západní Evropě je to deset procent a v tuzemsku pouhá dvě procenta.
Rubem všeobecného boomu splátkového prodeje je stále větší výskyt podvodů - falšují se hlavně údaje o zaměstnavateli a výši příjmů. Dokonalejší je ovšem obrana věřitelů - letos byl do provozu uveden další registr informací o platební morálce soukromých osob, kam údaje o neplatičích vkládají hlavně splátkové společnosti.
