Česká národní banka se od letošního února stane jedinou centrální bankou na světě, začne zveřejňovat zveřejní prognózu vývoje kurzu své měny.
Bude jej možné nalézt v číselné podobě jako kurz koruny k euru na webu ČNB. Pomůže to firmám při plánování obchodů.
Většina především exportujících firem si stěžuje, že těžko mohou plánovat svůj byznys, když nevědí, jak se bude vyvíjet kurz koruny k euru či dolaru. Česká národní banka jim v tom od února podá pomocnou ruku, protože začne zveřejňovat v číselném vyjádření svou prognózu kurzu koruny k euru.
„Bankovní rada již na svém zasedání loni v říjnu rozhodla, že počínaje první prognózou v roce 2009 začne centrální banka zveřejňovat svou předpověď nominálního měnového kurzu koruna - euro v číselné podobě, formou takzvaného vějířového grafu,“ potvrzuje mluvčí ČNB Pavlína Bolfová. „Stane se tak jedinou centrální bankou na světě, která zveřejňuje prognózu nominálního kurzu ke konkrétní měně, a dostává se tím na samý vrchol v komunikační otevřenosti a transparenci měnové politiky,“ dodavá.
První číselná prognóza kurzu by měla spatřit světlo webového světa pátého února, kdy proběhne první letošní měnové zasedání bankovní rady, tedy zasedání, na kterém se bude řešit kromě jiného i otázka nastavení úrokových sazeb. „První graf bude součástí prezentace na tiskové konferenci po jednání bankovní rady,“ potvrzuje Bolfová. Až do teď centrální banka zveřejňovala svou prognózu měnového kurzu pouze formou slovního popisu.
„Kurz koruny je pro Českou republiku, která je malou otevřenou ekonomikou, jednou z klíčových makroekonomických veličin. Dosud byl však jedinou klíčovou veličinou, jejíž prognózu ČNB číselně nezveřejňovala, pouze ji slovně komentovala. Zároveň je ale z našeho pohledu třeba zdůraznit, že prognóza kurzu není závazkem ani preferencí ze strany centrální banky, realita se může od prognózy výrazně odchylovat,“ komentuje chystaný krok Tomáš Holub, ředitel měnové sekce a statistiky České národní banky.
Bod plus pro zajištění kurzových rizik
Podle Marka Hatlapatky, analytika společnosti Cyrrus, vychází rozhodnutí centrální banky ze dvou základních pohnutek. „Zaprvé si ČNB během posledního roku otestovala na svém modelu, že zveřejnění vějířového grafu je dostatečně přesné na to, aby mělo kladnou informační hodnotu pro trh. Zadruhé k rozhodnutí zřejmě přispěly výrazné výkyvy koruny v roce 2008,“ říká. Predikce vývoje kurzu koruny vůči euru byla právě kvůli značným výkyvům pro firmy podle něho mnohem nečitelnější než vývoj inflace, a tedy i mnohem žádanější. Navíc měnová rozhodnutí ČNB byla v loňském roce značně ovlivňována kurzem koruny a poptávka trhu po jeho prognóze díky tomu pochopitelně narostla.
Nicméně i nadále lze očekávat, že centrální banka bude hlídat především inflaci, prognóza kurzu koruny tak bude mít především informační charakter. „Je také třeba upozornit na to, že s postupujícím časem poroste tlak trhu na přijetí eura, zvláště v podmínkách, kdy okolní státy vstupují či budou vstupovat do eurozóny. Existence číselné prognózy kurzu koruny tak může alespoň částečně tento tlak podnikatelské veřejnosti eliminovat,“ dodává Hatlapatka.
Podle Josefa Stoulila, analytika Capital Partners mohou nové informace firmy využít i k zajištění proti kurzovému riziku. „Firmy obdobné metody predikce měny jistě přivítají a zahrnou do svého arzenálu podnikových analýz. Číselná podoba prognózy nominálního měnového kursu bude navíc vhodnější zejména pro subjekty zapojené do obchodní aktivity v rámci eurozóny,“ řekl Stoulil.
„Prognóza kurzu koruny je nicméně pouze předpoklad, který vstupuje do modelu ČNB a jehož výstupem pak je trajektorie sazeb,“ upozorňuje analytik České spořitelny Martin Lobotka. Firmám tento krok může pomoci tehdy, pokud se bude odchylovat skutečná hodnota kurzu koruny od toho, který je v prognóze. „Pak se totiž bude dát vyvodit, že sazby budou muset být nižší, než jaké jsou v prognóze, pokud je odchýleni na silnější stranu – nebo vyšší, pokud je odchylka na slabší stranu,“ vysvětluje Lobotka.
Zveřejňování prognózy kurzu vnímá jako další krok centrální banky k lepší komunikaci s trhem i analytik Atlantik FT Petr Sklenář. „Postupně začala centrální banka ukazovat, jak kdo hlasuje, jak vidí podle modelu další vývoj úrokových sazeb. Z toho hlediska dalším krokem bylo ukázat, jak odhaduje vývoj kurzu, který je v malé otevřené ekonomice jedním z nejdůležitějších faktorů i pro vývoj měnové politiky,“ říká.
Pozitivně hodnotí rozhodnutí České národní banky i analytik ČSOB Petr Dufek. „Navíc je to krok zcela netradiční a průkopnický,“ říká. „Zveřejněním prognózovaného kurzu ČNB více poodkryje svůj pohled na další vývoj české ekonomiky, zjednodušeně řečeno umožní nahlédnout do kuchyně, ve které se „vaří“ měnová politika, a tedy i hlavní úroková sazba ČNB,“ dodává.
Bude tak podle něj zřejmé, zda se kurz příliš nevychyluje jedním či druhým směrem od úvah centrální banky, a naznačí tak více o dalším pohybu úrokových sazeb.
Koruna zeslábne a pak posílí
Jak se bude vyvíjet kurzu koruny k euru letošní rok? S ohledem na to, že zejména o jeho první polovině se většinou hovoří ještě jako o období hluboké krize, většina analytiků čeká další oslabování české měny.
„První čtvrtletí bude ve znamení slabší koruny vůči euru v důsledku pokračující averze investorů k riziku, a tedy i jejich nižšího zájmu o celý středoevropský region. Ke slabším úrovním koruně dopomohou i horší výsledky české ekonomiky a pád inflace, který umožní další pokles úrokových sazeb v Česku,“ říká Petr Dufek. Ve druhé polovině roku by se koruna měla podle něho vrátit k posilování s tím, že investoři znovuobjeví středoevropský region, a zvýší se tak zájem nejen o korunu, ale především o polský zlotý.
Přetrvávající tlaky na oslabování koruny vůči euru očekává ve střednědobém horizontu i Marek Hatlapatka. „Při předpokladu poklesu sazeb v Česku až na 1,5 procenta by koruna mohla překonat hranici 27 korun za euro a v následujících měsících se pohybovat v její blízkosti,“ říká. Ve druhé polovině roku očekává rovněž mírné posílení koruny, na konci roku by tak mohla být česká měna vůči euru v rozmězí 25,50 až 26 korun za euro. Pohyb koruny v tomto pásmu čekají i analytici České spořitelny. Analytici Capital Partners jsou optimističtější a čekají na konci roku korunu kolem 24,40 až 25 korun za euro.
Koruna se minulý týden propadla na více než roční minimum, když prorazila psychologickou hranici 27 korun za euro. „Tak slabá byla naposledy v listopadu 2007,“ upozorňuje Tomáš Volf, analytik CITCO - Finanční trhy. „Nyní je už i největším optimistům jasné, že zpomalení ekonomiky Evropské unie bude mít drtivý dopad také na Česko,“ dodává. Krátkodobě může koruna podle něho dál oslabovat a není vyloučeno, že se podívá nad úroveň 27,30 koruny za euro.