SPOLUMAJITELKA AUTOCAMPINGU TROJSKÁ JOLANA LEINOVÁ: * Kdy jste se pustili do provozování kempu? Co vás k tomuto podnikání přivedlo? Původně byl nedaleko pouze státní kemp Sokol Troja. Manžel s předchozí ženou nechali jednou otevřenou bránu a když se vrátili, byly na zahradě dva stany a dva trabanty.
Jezdí sem lidé z celého světa, z Austrálie, USA nebo Uruguaje, potkáváme všechny mentality. Někteří turisté jsou příjemní, jiní nepříjemní. Člověk musí vycházet se všemi a pak si vybíjí vztek na manželovi (smích). foto: Alena Šnajberková
SPOLUMAJITELKA AUTOCAMPINGU TROJSKÁ JOLANA LEINOVÁ: Jolana Leinová pracovala jako úřednice. Nyní provozuje jeden z pěti autocampingů v pražské Trojské ulici. Ideálními klienty jsou podle ní důchodci a mladé páry. * Kdy jste se pustili do provozování kempu? Co vás k tomuto podnikání přivedlo? Původně byl nedaleko pouze státní kemp Sokol Troja. Manžel s předchozí ženou nechali jednou otevřenou bránu a když se vrátili, byly na zahradě dva stany a dva trabanty. Koukali v šoku na Němce, kteří jim říkali - tam už bylo plno. Blesklo jim, že by to byl dobrý nápad. Za komunizmu to bylo víceméně nemožné, ale nakonec se jim podařilo začít podnikat už v osmdesátých letech. Náš kemp byl zřejmě prvním soukromým kempem v P raze. * Nyní už máte v ulici pět konkurentů. Jak spolu vycházíte?
Dobře. V sousedství je také kemp. Ceny jsou u všech víceméně stejné, liší se tak plus minus dvacet korun. Po sezoně je snižujeme, aby nám zákazníci neodešli vedle.
* Kolik stojí nyní noc? V průměru je to 540 korun. V tom je poplatek za karavan, auto, dva lidi, elektřina a poplatek městu 15 korun na osobu. Ubytování v dvoulůžkové chatce přijde na 500 korun. * To je pomalu jako v hotelu. Proto sem nejezdí Češi, ti by nás neuživili. Kdybychom měli větší zahradu, pojedeme na obrat. Kapacita kempu je přibližně šedesát pět lidí, a tak to nejde. Jinak devadesát devět procent návštěvníků tvoří cizinci. O Velikonocích přijíždějí hlavně Němci, počátkem července převážně Dánové a Švédi a ve druhé polovině července Francouzi a Holanďané. Podzim patří důchodcům. * Zdražovali jste letos? Nezdražovali. Nemůžeme si to dovolit, protože je nás tady více. Jakmile jeden zdraží, tak je poloprázdný. Lidé se hned přijdou zeptat na ceník a podívat jestli je tu čisto. Toalety jsou pro ně nejpodstatnější. Pro někoho nehrají sice peníze hlavní roli, ale třeba pro Poláky a Nizozemce je cena rozhodující. * Odrazuje letošní chladnější léto návštěvníky? Na nás to nemá vliv. Jsme malý autocamp a naplníme se. Jestli přijde do Česka o milion turistů více nebo méně, zájem o nás je stejný. Hosté oceňují, že je tu ticho. Připadají si jako na venkově a jsou vlastně pár minut od centra. Troja je vlastně vesnice. * Co ještě můžete nabídnout?
Jsem tady stále a znám návštěvníky i jménem. Vím, že jim dělá dobře, když si například ráno přijdou pro bagetu a já je tak oslovím. Cítí se zde také bezpečně. Za vámi jsem také hned vyběhla, protože vím, rodinná atmosféra a jsou spokojeni.
* Jak vypadá váš ideální návštěvník? Miluji důchodce a mladé páry. Nemám ráda děti a grupy mladých lidí, to je problém. Kytary a hlučná hudba - to tady prostě nejde. Starší lidé jsou absolutně nadšeni Prahou, ráno si vezmou rohlíky a celý den je člověk nevidí. Jsou suverénní, samostatní a dokáží si užívat života, což se o generaci našich dědů vyrostlých v dobách komunizmu říci nedá. Jezdí po světě a nechápou, že jsme ještě nebyli tam a tam. * Dáváte peníze na reklamu? Ne. Rozdáváme pouze prospekty a vizitky a máme stránky na internetu. Lidé sem jezdí, aniž bychom se museli sami angažovat. Někteří jsou tak spokojení, že nás v průvodcích sami uvedou. Ital nebo Američan má průvodce a říká - víte, tady píší, že je poblíž asi pět kempů a že vy jste nejlepší. Někdy zajedou třeba o dvě zahrady dál, zjistí, že to není hledaná adresa a přijedou sem. Máme tu i stálou klientelu, někteří lidé přijíždějí i dvakrát do roka třeba už patnáct let. Nechápu to, ale mají zde své hospůdky nebo přátele a vrací se sem. Je to pro ně také levnější. Půl Evropy nás zve na návštěvu. * Provoz autocampingu bývá sezonní záležitostí. Kdy zavíráte?
My nezavíráme. Více méně největší boom je od července a srpna, kdy je plno. Jinak je to tak na padesát procent v květnu a červnu. V zimě se stává vyjímečně, že přijede někdo do chatičky nebo s obytným přívěsem. Celkem máme pět chatek.
* Kdy jezdíte na dovolenou?
Na dovolenou nejezdíme. Odpočineme si v zimě.
* Jaké máte tržby? To vám neřeknu, ale přestože je to takhle malinké, může jedna rodina, pokud nemá nějaké dluhy, slušně vyžít. Manžel by měl dneska v pětapadesáti už asi problém sehnat i práci. Možná i já. * Jak jste přežily záplavy?**
To byla hrůza. Bylo tady přes pět metrů vody, takže nám koukala jenom střecha u domu. Veškeré zařízení bylo zničené, chatky jsme spálili. Třeba mrazák, který byl v jedné místnosti, jsme našli po opadnutí vody v jiné. Nikdo nám neřekl, že sem voda přijde s takovou silou. Kemp byl plný, šli jsme si lehnout, a když jsme v šest hodin ráno zjistili, že je voda v dolní části zahrady pod chatkami, měli jsme tři hodiny na balení. Dali jsme do toho úspory, které jsme měli a ještě jsme si popůjčovali. Pak jsme začali od nuly znovu.
