Obchodní vztahy oviem komplikuje občasná neschopnost kubánské strany zaplatit včas za dodané služby
Hotelnictví, energetika a potravinářství jsou oblasti, ve kterých mohou české firmy uspět s exportem na Kubu.
Právě na tento karibský ostrov se zaměřila další ze série diplomatických snídaní. Jejími partnery byly Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Záštitu poskytlo ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ministerstvem zahraničních věcí a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Mediálními partery byly týdeník Euro, Businessinfo.cz a magazín The Business Soirée, odborným garantem pak družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia Fontes Rerum.
Snídani, kterou moderoval Jakub Železný, zahájil charge d'a aires kubánského velvyslanectví Felix Andres Leon Carballoleo. Upozornil na rozmach kubánského hotelnictví a připomněl, že patří mezi trvalé priority ostrovního státu. „V loňském roce přijelo 3,7 milionu turistů, letos očekáváme, že dosáhneme rovných čtyř milionů,“ uvedl s tím, že do roku 2030 se počet hotelových pokojů zvýší ze současných 70 tisíc na 110 tisíc. „Jsem přesvědčen, že existuje řada českých podniků, které se mohou na očekávaném rozvoji kubánského hotelnictví podílet,“ dodal.
Dalšími preferovanými oblastmi jsou zemědělskopotravinářský průmysl a obnovitelné zdroje energie. Ostatně právě slad, sušené mléko či vybavení pro energetiku jsou hlavními českými vývozními artikly na Kubu.
V posledních pěti letech vyvezly české firmy na Kubu každoročně zboží v hodnotě 30 až 40 milionů dolarů.
„Naše obchodní vztahy se zlepšují a jsou stabilnější. Určitě již překonaly dramatičtější propady z konce 90. let a začátku tisíciletí,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Do Česka naopak každý rok zamíří zboží v hodnotě tří až čtyř milionů dolarů. „Dovážíme zejména alkoholické nápoje a doutníky, ale také léčebné přípravky,“ uvedl Bärtl.
A dále dodal: „Léčebné přípravky jsou nepochybně velkým a pro nás zajímavým potenciálem Kuby. České firmy by mohly v budoucnu na Kubu dodávat potřebné technologie.“
Jak zmínili další řečníci, náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa a člen Českokubánské obchodní smíšené komory Ladislav Císař, obchod s Kubou je výrazně ovlivněn faktem, že jde o státně řízenou ekonomiku. Tlapa zároveň upozornil na velkou obtíž vzájemných obchodních vztahů: „Vidíme problém s dobou splatnosti. Jsou firmy, které čekají na platbu delší dobu, v některých případech až rok.“
Podle Carballolea za to může skutečnost, že se značně snížil objem ropy, kterou Kuba dostávala od Venezuely. Právě to se projevilo zpožděním plateb pro zahraniční firmy. „Tento fenomén dopadl nepříznivě i na některé české podniky.
Ty platby budou nepochybně provedeny,“ ujistil.
Právě o tom, jak pomoci českým firmám při exportu na Kubu, hovořili další účastníci panelu – náměstek generálního ředitele EGAP Marek Dlouhý a Michal Nejedlý, vedoucí oddělení Trade Finance ČEB. Obě instituce pomáhají firmám s pojištěním rizik a s úvěry na projekty, které jsou pro komerční nanční ústavy příliš rizikové.
České firmy mohou navíc podle viceprezidenta Československé smíšené kubánské obchodní komory Davida Damasky těžit z dobrého zvuku a pověsti, které má značka Made in Czechoslovakia na kubánském trhu. Podobně se vyjádřil Pavel Fára ze Svazu průmyslu a dopravy ČR: „Československá stopa na Kubě stále existuje a dá se využít.“ Diskusi uzavřel generální ředitel Českých center Jan Závěšický, který upozornil na to, jak kulturní diplomacie napomáhá obchodním vztahům.
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
