Strach z rizikových investic pomalu mizí...
Podtitul: Strach z rizikových investic pomalu mizí, říkají makléři. Jsou české peníze „pod polštářem“ opravdu minulostí?
Někdy velmi opatrní, jindy zase příliš riskují. Stále neumějí investovat vyváženě. Donedávna profil většiny českých investorů. V současnosti se analytici shodují, že taková charakteristika sedí na stále méně lidí. Dosud velmi konzervativní Češi se přestávají bát. Investují rizikověji, ale s rozumem, a vkládají i více prostředků. Do roku 2020 by se měl objem investic z českých peněženek dostat až k hranici 150 miliard eur, tvrdí analýza KBC Asset Management. Materiál rovněž odhaduje, že reálné bohatství lidí se zdvojnásobí každých šest až sedm let. Důvod? Kromě dobře našlápnuté ekonomiky také změna chování domácností jako investorů.
Investiční hygiena?
Změnu přístupu k investování za posledních několik let potvrdili všichni analytici, které týdeník Euro oslovil. „Investoři mohou mít už patnáctileté zkušenosti s investováním a jsou tudíž daleko sofistikovanější. Navíc mají stále větší výběr investičních produktů a dokáží se v nich stále lépe orientovat,“ tvrdí například šéf finanční skupiny Atlantik Petr Posker.
Češi už rovněž pomalu zapomínají na špatné zkušenosti z devadesátých let, o které se postarala kuponová privatizace. „Rychlost, s jakou se čeští investoři za posledních dvacet let adaptovali na nové finanční prostředí, vyvolává obdiv,“ poznamenal generální ředitel ČSOB Investiční společnosti Jan Barta.
Makléři upozorňují, že své úspory na kapitálový trh přichází zhodnocovat stále více lidí, ať už prostřednictvím makléře, nebo samostatně. Podle Jiřího Vodičky z RM Systému má zhruba sto tisíc českých rodin zkušenosti s investováním do akcií. „Řádově statisíce lidí investují či spoří prostřednictvím podílových fondů,“ uvedl Vodička.
Velký prostor pro investice vidí analytici také v penzijním připojištění. Zatím si totiž Češi na tyto účely ukládají jen asi čtyři sta korun měsíčně.
Makléř finanční skupiny Fio Josef Dudek se domnívá, že za pět let dosáhl tuzemský kapitálový trh výrazného rozvoje. „Rovněž znalosti a investiční rozhodování klientů se dostalo na kvalitativně vyšší úroveň. Investuje se do více teritorií, když především k českému a americkému trhu postupně přibyla západní, střední a východní Evropa či Asie,“ konstatoval Dudek s tím, že velký podíl má také větší komfort a dostupnost investování. „Investoři mohou čerpat stále více informací z internetu, taktéž většina transakcí probíhá elektronicky a telefonické obchodování ustupuje do pozadí,“ popisuje.
Ještě před pěti lety lidé preferovali investice do krátkodobějších aktiv, a to fondů peněžního trhu či dluhopisů, kde je však výnos nižší. „Postupně se začali přiklánět k akciovým či smíšeným investicím, které mají v dlouhodobém horizontu vyšší zhodnocení. V posledních letech jsou oblíbené i komodity, jako třeba zlato či ropa,“ poznamenal Dudek.
Oblibu akciových fondů ale způsobil také vývoj na pražské burze, která v posledních letech výrazně rostla. Právě to přilákalo řadu nových investorů. Analytici se proto domnívají, že následující období bude důležitou zkouškou, neboť burza nyní ukazuje svou negativní tvář. Stahuje ji především ekonomika USA, klesající dolar a růst cen ropy. Jenom během června oslabily akcie na pražské burze o téměř dvanáct procent. Za poslední rok pak ztráta přesahuje dvacet procent.
Kromě akciových fondů se ale mezi oblíbené investice dostává další nováček. „V posledních letech dochází k nárůstu obliby zajištěných fondů, které tak trochu vytlačují fondy dluhopisové a akciové,“ uvedl Petr Šimčák, ředitel obchodu a marketingu Pioneer Investments ČR. Na výsluní se ale dostávají také specificky orientované fondy, jako třeba ekologické investice, tedy nákup akcií firem, jež se chovají ekologicky a využívají ekologické technologie.
Rostoucí objemy prostředků, které Češi investují, navíc dokládají i nejnovější statistiky. Zatímco totiž úspory v podílových fondech rostou v posledních letech tempem dvaceti procent ročně, peníze na účtech v bankách „bobtnají“ pomaleji, jen šesti procenty.
Čech jako Maďar
Šéf produktového vývoje ČSOB Investiční společnosti Radko Semančík říká, že Češi se učí investiční hygieně, tedy cílevědomému nakládání s penězi. Jenže ve srovnání s ostatními zeměmi, především s těmi západními, stále máme co dohánět, uvádí se v materiálu KBC. Češi totiž investují přibližně jen pět procent hrubého domácího produktu do podílových fondů. Ve Velké Británii je to přitom asi pětadvacet procent a v Německu okolo jedenácti procent.
Přestože se ale situace zlepšuje, analýza tvrdí, že v současné době drží sedm Čechů z deseti peníze na běžném účtu a každý druhý má uložené peníze doma. Takzvané peníze pod polštářem, jak mnohdy makléři nazývají hotovost uloženou doma, připisují experti jednak desítkám komunistických let bez možnosti nakládat a zhodnocovat své prostředky a také už zmiňovaným špatným zkušenostem z kuponové privatizace.
Navíc zatím stále mnoho Čechů preferuje spotřebu před úsporami, myslí jen na pár let dopředu a netuší nic o ničivých dopadech neřešení penzijní krize, doplňuje analýza KBC Asset Management. Materiál zdůrazňuje, jak je důležité investování v dlouhodobém horizontu, protože je mnohem výnosnější a to i při zásadním propadu trhů. Jinými slovy, pokud bude člověk pravidelně investovat, eliminuje ztrátu a dokáže se za nějaký čas dostat do zisku i při takovém pádu burzy, jaký nastal v roce 1929. Jako příklad uvádí autoři studie právě situaci investora z období těsně před velkým krachem na burze v New Yorku v roce 1929. Tento investor se rozhodl vložit každý rok tisíc dolarů na burzu. Začal v roce 1929, tedy těsně před pádem burzy. O rok později investoval dalších tisíc dolarů. Přestože tak vložil dva tisíce dolarů, kvůli pádu burzy byl ve ztrátě dvě stě dolarů. Přesto však investor vložil každý další rok tisíc dolarů a za sedm let od pádu burzy byl v plusu. Ztráty či výdělky vypočítali analytici z tehdejší hodnoty indexu Dow Jones.
Pokud jde o srovnání se sousedy, to už Češi tolik nezaostávají jako vedle západu. „Řekl bych, že v Polsku jsou investoři o něco dynamičtější a mají větší zájem o akciové fondy. Maďaři se vyznačují více méně stejným investičním apetitem jako Češi, pokud jde o typy fondů, s tím rozdílem, že dávají přednost fondům vedeným v eurech před fondy vedenými v domácí měně, které zase preferují Češi,“ říká generální ředitel ČSOB Investiční společnosti Jan Barta. Slováci zase mají podle Barty větší zájem o velmi krátkodobé a vysoce likvidní fondy peněžního trhu. „Slovenští distributoři mnohem více než čeští podporovali nabídku fondů peněžního trhu. Ze všech peněz investovaných do podílových fondů se na Slovensku investuje 60 procent právě do fondů peněžního trhu. V České republice je to méně,“ domnívá se Barta s tím, že rozdíl způsobuje skladba odlišné nabídky na těchto trzích a odlišnosti ve vedení investičního poradenství.
Chyby po Česku
Jako nejčastější chybu, kterou Češi coby investoři dělají, jmenují analytici investování s davem. „Neinvestují do toho, co je levné, ale do toho, co už v nedávné době vyrostlo, a často už tudíž bývá drahé,“ upřesnil investiční šéf finanční skupiny Atlantik Petr Posker, který dodává další tři nešvary českých investorů. Podle něj se totiž mnohdy někteří lidé vystavují většímu riziku, než jsou schopni unést. Takto agresivně přitom paradoxně investují lidé s menšími příjmy či majetkem, pro které je jejich investice, měřeno relativně k jejich celkovému majetku, často neadekvátně velká, popisuje Posker a dodává: „Typickým důsledkem tohoto přístupu je, že za nepříznivé situace na trzích začnou reagovat panicky a prodávat své investice na hodnotách blízkých minimům, místo, aby zde nakupovali.“
Za další chybu považuje investování do věcí, které jsou sice bezpečné, ale které zároveň nemají zajímavý výnosový potenciál, a také přeceňování trendu, což je podle něj typické pro současné investování do realit v Česku a na Slovensku, kde investoři „skálopevně“ věří, že ceny bytů a pozemků nemají jiný směr než vzhůru.
Také Libor Janoušek za brokerjet České spořitelny potvrzuje, že Češi často podléhají emocím. „Při svých investicích podceňují riziko negativního vývoje a pokud nastane, nevědí, jak mají reagovat. Na klesající trend a případné ztráty nejsou připraveni,“ popisuje své zkušenosti.
Materiál KBC ale zmiňuje ještě další fakta. Za dvanáct let by prý měli Češi odkládat 17 procent svých příjmů a být stejně bohatí jako Rakušané. Celková aktiva domácností v zemích střední Evropy by měla v dalších letech růst o čtyři procenta rychleji než ve zbytku Evropy. Nejrychleji by měly peníze přibývat v podílových a penzijních fondech. Kdy ale Češi úplně přestanou schovávat své úspory doma, o tom se materiál nezmiňuje. Podle analytiků bude ještě dost dlouho trvat, než peníze „pod českými polštáři“ úplně zmizí.
TABULKA 1
Kolik Češi investují
(v miliardách eur)
2000 4,4
2006 13,4
2015 79*
2020 148*
Pramen: KBC Asset Management
*odhad
TABULKA 2
Kdy a kolik investovat
(kolik procent příjmu v jakém věku je vhodné investovat)
30 let – 10%
35 let – 15%
40 let – 22%
45 let – 33%
50 let – 55%
55 let – 100%
Pramen: KBC Asset Management