Loni firmy a domácnosti odevzdaly k recyklaci zhruba pět milionů kusů úsporných zářivek. Do přírody se tak nedostalo 25 kg toxické rtuti. Nejvíce se na zpětném odběru podílely firmy. Domácnosti zatím zaostávají, třídí jich jen 40 %. Počet sběrných míst se stále zvyšuje.
Foto: Profimedia.cz
Češi se opět zlepšili ve sběru a recyklaci úsporných žárovek – takzvaných úsporných světelných zdrojů. „Tuzemské domácnosti a firmy loni sebraly a předaly k recyklaci 801 tun světelných zdrojů, což představuje zhruba pět milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů. Oproti roku 2010 se jedná o nárůst o 11 %,“ říká Radoslav Chmela, zástupce společnosti EKOLAMP, jež zajišťuje zpětný odběr a recyklaci osvětlovacích zařízení.
Zásadním důvodem pro recyklaci úsporných žárovek je toxická rtuť, která je uvnitř světelného zdroje neškodná a pro svícení nutná. „Loni se jí podařilo zachytit více než 25 kilogramů. Pokud by se toto množství dostalo do přírody, mohlo by znečistit vodu v objemu více než jedné vodní nádrže Lipno či téměř 80 Máchových jezer,“ vysvětluje hlavní důvody recyklace Radoslav Chmela.
Zátěž pro životní prostředí představuje rtuť jen při neodborné likvidaci. „Zářivku je třeba považovat za elektroodpad, který do komunálního odpadu nepatří. Rovněž mobily, počítače nebo televize obsahují řadu toxických látek, které musí být odborně recyklovány,“ dodává Chmela. Rtuť se v úsporných zářivkách vyskytuje ve velmi malém množství (cca 2–5 mg), například v klasickém teploměru je rtuti 500krát více.
Úsporné světelné zdroje recykluje jen 40 % domácností
Největší podíl na sesbíraných úsporných žárovkách mají firmy, které jsou mnohem důslednější než domácnosti. Ale i běžné spotřebitele se daří osvětou postupně přimět k odevzdání vysloužilých úporných žárovek. „Zatím se do sběru a recyklace zapojilo zhruba 40 % domácností,“ říká Radoslav Chmela.
Domácí spotřebitelé odevzdávají do sběru hlavně „dlouhé“, takzvané lineární zářivky. „Malé kompaktní zářivky považují mylně za neškodné a převážně končí v běžném komunálním odpadu, přestože také obsahují toxickou rtuť,“ varuje Radoslav Chmela. To potvrdil i loňský průzkum společnosti EKOLAMP, ze kterého vyplynulo, že za zatěžující pro životní prostředí považuje lineární zářivku 43 % respondentů, kdežto o kompaktní si to myslí pouze 19 %.
Počet sběrných míst roste: nyní jich je 3300
V Česku je možné vyřazené úsporné zářivky vrátit v jakémkoli obchodě s elektronikou, ve sběrných dvorech obcí (720) či do malých sběrných nádob, které se nacházejí v obchodních centrech, úřadech nebo v řadě firem: „Zájem firem o umístění sběrných nádob narostl meziročně o 26 %. Doposud jsme jich rozmístili více než 1400 a jen letos jich přibude dalších zhruba 400,“ dodává Radoslav Chmela.
Materiálově se podařilo využít až 95 % surovin ze světelných zdrojů (zářivky) a 85 % surovin z průmyslových svítidel. Zákon o odpadech definuje minimální míru materiálového využití druhotných surovin z průmyslových svítidel na 70 % a světelných zdrojů na 80 %. „Opětovně se dají využít stovky tun skla, plastů, kovů a hlavně zhruba 25 kilogramů toxické rtuti,“ dodává Radoslav Chmela. Počet vysloužilých úsporných zářivek bude nadále stoupat s tím, jak postupně nahrazují původní wolframové žárovky, jejichž výroba byla loni ukončena.
Více informací o rozmístění těchto nádob a správné likvidaci osvětlovacích zařízení je k dispozici na www.ekolamp.cz.
