Podnikatelé se postavili proti chystanému uzavření generálního konzulátu v São Paolu
Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) upouští podle diplomatických zdrojů týdeníku EURO od záměru uzavřít českou ambasádu v Zimbabwe a generální konzulát v São Paulu. Zatímco v případě největšího brazilského města tlačí na zachování mise podnikatelé, v africké zemi jde o čistě politické rozhodnutí. Původně se počítalo s tím, že oba úřady budou zrušeny v rámci úsporných opatření, která dolehla na všechna ministerstva. Jako termín uzavření byl ve vládním usnesení z loňského října stanoven rok 2010, avšak bez bližšího určení data. Podle MZV je třeba rozhodnutí změnit do počátku listopadu, kdy tento úřad zahajuje nový finanční rok. Diplomaté předpokládají, že tou dobou již bude sestavena nová vláda vzešlá z květnových voleb, a ta revizi provede. Vládní usnesení říká, že o zrušení s konečnou platností rozhodne vicepremiér a ministr zahraničí v jedné osobě. Nejistota ohledně dalšího fungování českých úřadů v cizině ovlivňuje i plánování a život lidí pracujících v dotčených misích. Ty v některých případech již propustily místní pracovní síly a chystají se na odchod ze země.
Ekonomika táhne
Úřednický kabinet Jana Fischera sestavil vloni v říjnu seznam šesti destinací, jež mají být zrušeny. Šlo o česká velvyslanectví v Angole, Zimbabwe a Kolumbii. Uzavřeny měly být také generální konzuláty v Sydney, São Paulu a Montrealu. Redukce české přítomnosti ve světě byla rozložena do několika fází. V závěru letošního března byl ukončen chod české ambasády v angolském hlavním městě Luanda a generálního konzulátu v Montrealu. Koncem září zanikne generální konzulát v Sydney a zastupitelský úřad v Kolumbii. Poslední ve výběru je česká ambasáda v Harare a konzulát v São Paulu. Za zachování úřadu v brazilském velkoměstě několikrát vystoupili čeští podnikatelé. Nelíbí se jim představa, že by právě v tomto hospodářsky významném místě chyběla česká diplomacie. Brazílie je nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka v Latinské Americe. Vzájemná obchodní výměna činí více než deset miliard korun ročně. „Zkomplikovalo by to řadě firem vstup na místní trh. Byznys se totiž dělá především v São Paulu. Zemi se navíc ekonomicky daří i přes celosvětovou hospodářskou recesi,“ uvedl pro týdeník EURO Vladimír Kudela, generální ředitel vodohospodářské společnosti Centroprojekt ze Zlína, jež má v Brazílii devět let pobočku. Podle Dagmar Kuchtové ze Svazu průmyslu a dopravy ztíží vzájemný obchod i fakt, že se zrušením generálního konzulátu přijdou místní podnikatelé o možnost získat snadno vízum do Česka. „Paradoxem je, že Brazílie figuruje na seznamu prioritních zemí pro český export,“ dodává Kuchtová. V zemi prý mají čeští obchodníci velké příležitosti. To se potvrdilo i během předloňské návštěvy delegace Svazu průmyslu a dopravy v Brazílii, které se zúčastnilo několik výrobců letadel. Na své straně mají podnikatelé i prezidenta Václava Klause, jenž si vloni v listopadu během návštěvy této latinskoamerické země nad záměrem vlády posteskl. „Naše velvyslanectví v hlavním (navíc neautenticky hlavním) městě nemá šanci ,brazilskou unii‘ obsáhnout, a navíc v příštím roce zcela chybným rozhodnutím rušíme náš generální konzulát v São Paulu, kde se v minulosti vytvářelo 50 procent brazilského HDP. Dnes stále ještě více než jedna třetina. Spořit by se dalo jinde,“ napsal loni Klaus.
Ústup z Afriky
Zatímco pro udržení São Paula hovoří ekonomické zájmy, v Zimbabwe jde o politiku. Češi tradičně patřili k podporovatelům strany bojující s diktátorským režimem prezidenta Roberta Mugabeho. Po dekádě nestability a ekonomických problémů se Mugabe počátkem loňského roku dohodl s lídrem opozice Morganem Tsvangiraiem na vzniku koaliční vlády. „Bylo by paradoxní, kdybychom se stáhli z Harare ve chvíli, kdy se opozice podílí na vládě. Školíme navíc v Česku nové zimbabwské velvyslance,“ řekl týdeníku EURO náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček. „Od Západu potřebujeme morální podporu a říkám to takhle naschvál zrovna tady v Praze. V Harare se totiž povídá o tom, že Češi chtějí zavřít svou ambasádu. To by pro nás byla katastrofa,“ postěžovala si loni v říjnu v rozhovoru pro týdeník Respekt jedna z představitelek zimbabwské opozice Trudy Stevensonová. Češi jsou podle ní příkladem země, která svrhla diktátorský režim sama, bez invaze zvenčí. „Vzhlížíme k vám trochu jako ke vzoru, který nám dává odvahu. A teď chcete zavřít velvyslanectví přesně ve chvíli, kdy se naše země hýbe kupředu. Zdá se, že nám nevěříte, nebo vám na nás nezáleží.“ Jiným důvodem, proč neopouštět Harare, je diplomatická přítomnost Čechů v Africe. Naše ambasády v afrických zemích totiž obvykle mají rozšířenou působnost. To znamená, že jsou akreditovány u více států. Český velvyslanec v Harare musí v současnosti „obsloužit“ vedle diplomatických vztahů se Zimbabwe také Malawi, Mosambik a Zambii. Jakékoliv další navyšování počtu zemí spravovaných z jedné destinace je v podstatě neproveditelné. Právě proto se MZV snaží přehodnotit vládní usnesení a ponechat v činnosti ambasádu v Harare.
Jde to i jinak
Od vzniku samostatné České republiky opustili naši diplomaté již šestadvacet destinací, a to převážně v rozvojovém světě. Často tím vyklízejí pozice pro jiné státy a komplikují život komunitě Čechů usazených v daném místě. Aby se tak nestalo i v případě Jihoafrické republiky a generálního konzulátu v Kapském městě, vytvořily země visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) společný Visegrádský dům. V budově patřící českému státu sídlí od konce března konzuláty všech čtyř zemí. Každý týden v Kapském městě úřaduje zastupitel jiného státu Visegrádu. Náklady na provoz se snižují a zároveň má tisícovka místních Čechů možnost vyřídit si různé dokumenty přímo v městě. Nemusejí tak jezdit na velvyslanectví do hlavního města Pretoria, které leží ve vzdálenosti rovnající se cestě z Prahy do Londýna.
