Krize není virtuální, ale skutečná, říká šéf společnosti Anect
Dvanáct let působil Jaroslav Hloušek (37) ve společnosti BVV – Veletrhy Brno, z toho tři roky jako náměstek generálního ředitele. Poté se staral o restrukturalizaci firmy Plynostav Pardubice Holding a na začátku letošního roku usedl do ředitelského křesla společnosti Anect, jedné z největších ryze českých firem v oboru ICT, jejíž obrat dosahuje téměř tři čtvrtě miliardy korun. Dostal za úkol posunout byznys Anectu, jenž se specializuje na budování telekomunikační a datové infrastruktury, do dalších sfér. „Mým cílem je připravit řešení, které majitelům sítí umožní vytěžit více užitku pro fungování firmy,“ říká Hloušek.
EURO: Jak konkrétně by taková řešení měla vypadat? HLOUŠEK: Dnes jsme ve fázi IT, kdy je třeba z infrastruktur a sítí vytáhnout další užitek, přínos pro toho, kdo síť vlastní, nebo provozuje. Dnes je primárně určena pro výměnu dat a informací. Směr, kterým by se to dle našeho názoru mělo posouvat, je o informacích v jiných formách, zejména speciálních videokonferencích.
EURO: Anect je prodejcem speciálních videokonferencí TelePresence. Čím přesvědčujete zákazníky – úsporou finanční, časovou? HLOUŠEK: V této zemi se nedostatečně ohodnocuje objem času, který něčím strávím. Přitom je to jediný zdroj, který nelze rozšiřovat. Buď ho mám, nebo ne. V rámci byznysu ho lze samozřejmě navýšit počtem lidí, ale to zase nezaručuje udržení kvality služby. Přitom nástroje jako TelePresence šetří čas. Od toho se pak odvíjí všechno ostatní ve firmě – peníze, produktivita, efektivita. Momentálně je ale klíčové, aby firmy a jejich manažeři pochopili, že tu existuje něco, co je kvalitativně dál než obyčejná videokonference. Samozřejmě je nutné předložit jim čísla s úsporou finanční i časovou.
EURO: Jak se podílí na vašich tržbách prodej těchto zařízení? HLOUŠEK: Obratově je to dosud velmi nevýznamné, na úrovni procent. Zatím jsme všechny zakázky realizovali mimo ČR – v Nizozemsku, Německu, Kazachstánu, Turecku, Srbsku, Maďarsku či Polsku. Jako jediní v Česku ale máme TelePresence nainstalovanou i ve svých kancelářích. Každý den propojujeme Prahu, Brno i Bratislavu, a můžeme tak zákazníkům předvést zařízení „naživo“.
EURO: Zhruba polovinu zakázek realizujete ve veřejné správě. Jak takovéto věci vysvětlujete úředníkům? HLOUŠEK: Na místech, kde naše řešení nabízíme, se už nebavíme o úřednících, ale o lidech na manažerských postech ve státní správě. A dosavadní zkušenost je taková, že jejich přístup je minimálně stejně profesionální a zodpovědný jako u manažerů z komerční sféry.
EURO: Čemu dalšímu kromě videokonferencí se hodláte věnovat? HLOUŠEK: Velký potenciál vidím v datových centrech, neboť objem produkovaných dat roste obrovským tempem. Jednak kvůli stále se zrychlujícímu byznysu, jednak také roste objem dat kvůli legislativním požadavkům ze strany EU. Tím pádem vznikají požadavky, jak data bezpečně uložit, jak je efektivně skladovat či konsolidovat.
EURO: Znamená to tedy, že se ve větší míře pustíte do IT? HLOUŠEK: Stále se budeme držet toho, co umíme nejlépe, tedy služby kolem infrastruktury. To, co bychom chtěli dělat nad touto úrovní, by se mělo spíše týkat integrační roviny, ne že budeme například vytvářet software na zakázku. Náskok firem z této branže bychom zkracovali velmi obtížně, navíc je v softwaru velká tlačenice. Budeme se snažit vzít nejlepší produkty na trhu a z nich poskládáme výsledný produkt pro zákazníka.
EURO: Jak se ekonomická krize dotýká byznysu Anectu a jak situaci řešíte? HLOUŠEK: Krize není virtuální, ale reálná. Někteří z našich klientů tlačí na to, abychom za stejné peníze poskytovali více služeb nebo abychom za stejnou úroveň služby chtěli méně peněz… Tak to bylo vždy, ale v současnosti jsou takové snahy častější a důraznější. Takže když se na nás valí tlak zvenčí, musíme ho nějak rozložit. Tak, abychom ho částečně předali dál, na naše subdodavatele. Samozřejmě se také snažíme zaměřit na naše vnitřní rezervy, v otázce interní efektivity. To dělá každý normální manažer nebo majitel firmy.
EURO: Vnímáte tlaky na zlevnění spíše v komerčním sektoru, nebo i ve státní správě? HLOUŠEK: V tuto chvíli zejména v komerční oblasti, státní správa přece jen pracuje v trochu jiném režimu. Tam to bude zřejmě trochu zpožděné, dle mého názoru se to naplno projeví v příštím roce. Některé projekty se zřejmě pozastaví a některé se možná ani nerozeběhnou. Celkově lze očekávat, že bude s určitým zpožděním probíhat to samé, co letos v komerční sféře.
EURO: Jaký vývoj celého českého IT trhu očekáváte za rok 2009? HLOUŠEK: Když se bavíme s kolegy z jiných technologických firem na trhu, nejčastěji padají záporná čísla kolem patnácti procent. Což ale nemusí být relevantní a už vůbec ne celooborově reprezentativní údaj. ICT segment je velmi rozmanitý, pro některé firmy by podobný propad byznysu byl tragický, a u jiných by zase za taková čísla byli šťastni. A naopak, na českém trhu jsou i firmy, kterým krize přináší nový byznys.