Dnes z indického kosmodromu Šríharikota odstartuje unikátní mise Evropské kosmické agentury (ESA) Proba-3. Jejím hlavním cílem je umožnit vědcům zkoumat sluneční korónu, což je slabá atmosféra Slunce, která bývá viditelná jen při jeho zatmění. K úspěchu této mise významně přispěl český Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ), jenž vyvinul speciální dvířka, jejichž úkolem je chránit přístroj známý jako koronograf.
Zařízení je umístěné na jedné z celkem dvou družic, které do vesmíru vynese raketa PSLV-XL. Jeho úkol je přitom relativně prostý, a sice pozorovat Slunce. Druhá sonda mezitím vytvoří stín, čímž bude ono zatmění simulovat.
Česká dvířka slouží k tomu, aby silné sluneční záření během pozorování citlivý přístroj nepoškodilo. Navíc jsou zhotovená tak, aby zůstala zavřená a otevírala se jen v okamžiku, co družice zaujmou správnou pozici pro pozorování.
„Naším úkolem bylo zajistit, aby koronograf zůstal v pořádku i ve velmi náročných podmínkách vesmíru,“ vysvětlují odborníci z VZLÚ. Dvířka chrání nejen optiku přístroje, ale i jeho elektroniku, a to konkrétně před teplotami, které se pohybují od −100 do +110 stupňů Celsia.
„Na návrhu bylo nejsložitější vyhovět požadavkům na mechanické zátěže během startu rakety a na velké rozsahy pracovních teplot. To vše při zachování vysoké spolehlivosti a dlouhé životnosti dvířek,“ komentuje vedoucí vědecký pracovník Radek Peřestý.
Lehká, ale pevná
Neméně složité podle Peřestého bylo ověření výrobku v simulovaných podmínkách v laboratořích VZLÚ v Letňanech. „Vyvinout něco, co bude spolehlivě fungovat ve vesmíru, je vždy velká výzva,“ zdůrazňuje s tím, že i proto testování zahrnovalo simulaci extrémních podmínek, kterým budou družice na své oběžné dráze čelit.
Dvířka jsou vyrobena z hliníkové slitiny zaručující lehkost. Zároveň obsahují titanové části pro maximální pevnost, zatímco speciální bílý nátěr pak pomáhá odrážet sluneční záření a zabránit přehřívání.
Jen o pozorování koróny ale nadcházející mise není. Dvojice družic bude ve vesmíru létat ve formaci s přesností na jeden milimetr, tedy zhruba na tloušťku nehtu. Tato přesnost umožní vědcům simulovat zatmění Slunce a pozorovat korónu mnohem déle a detailněji, než to umožňují přírodní zatmění na Zemi. ESA si od svého nejnovějšího projektu slibuje, že díky němu budou moci vědci získat jedinečné informace o Slunci a lépe porozumět procesům, které ovlivňují celou naši sluneční soustavu.
Tuzemským firmám vesmír cizí není
Podobných spoluprací mezi tuzemskými firmami a nejen Evropskou vesmírnou agenturou v poslední době přibývá. Například brněnská společnost TRL Space se podílí hned na několika mezinárodních vesmírných projektech současně. Firma kromě jiného vede misi Lunar Geology Orbiter (LUGO), jejímž cílem je vyslat sondu k Měsíci za účelem zkoumání sopečných útvarů a jeskynních systémů. Zároveň TRL Space také spolupracuje s rwandskou vesmírnou agenturou na budování vesmírného ekosystému v Africe, včetně plánování první africké mise k Měsíci.
Další brněnská společnost, Zaitra, získala letos v říjnu investici ve výši 42,5 milionu korun, částečně financovanou ESA, na rozvoj svých vlastních vesmírných technologií. Firma se zaměřuje na vývoj softwarových řešení pro vesmírné mise a doufá ve spolupráci s NASA.
S Evropskou vesmírnou agenturou pak v minulosti spolupracovala i společnost Spacemanic, specializující se na výrobu miniaturních satelitů CubeSat a poskytování komplexních vesmírných misí, či česká pobočka společnosti Huld. Ta se pro změnu podílela na vývoji sondy pro misi Hera zaměřenou na planetární obranu.
