Přestože si Češi rychle oblíbili nakupování přes internet, mají k němustále poněkud schizofrenní vztah. Zboží na internetu vybírajíi objednávají, ale místo v zahraničí běžných on-line plateb za ně nejradějiplatí stále klasickou dobírkou nebo převodem z účtu.
Autor: Martin Siebert
Nakupování přes internet se v Česku těší rostoucí oblibě. Využívá je stále více zákazníků, kteří utrácejí stále větší sumy peněz. Zejména mezi lidmi zvyklými využívat internet je on-line nakupování téměř samozřejmostí. Podle výzkumu serveru Heureka.cz na vzorku 20 tisíc českých internetových uživatelů si nákup na webu vyzkoušelo devět z deseti oslovených. Polovina respondentů pak nakupuje přes internet pravidelně alespoň jednou za měsíc. Nejčastěji uváděné výhody přitom nejsou nijak překvapivé: finanční i časová úspora.
Podle výzkumu rostou i částky, které lidé na webu utratí. „Výzkum poukázal na to, že nakupovat na internetu už se nebojíme. Celkem 67 procent z těch, kteří e-shopy využívají, utratilo v loňském roce touto cestou více než pět tisíc korun. Téměř u čtvrtiny z nich pak celková suma přesahovala 20 tisíc korun,“ říká manažer webu Heureka.cz Tomáš Hodboď. Jen čtyři procenta uživatelů e-shopů podle něj utratila za loňský rok na internetu méně než tisícovku.
Oblíbené je v Česku i jakési „hybridní“ nakupování, a to obzvlášť při pořizování dražšího zboží, například elektroniky. Kombinuje totiž výhody internetového i „kamenného“ obchodu. „Typický je například model nákupu pračky nebo ledničky. Zákazník si nejprve zboží vybere na internetu a pak si je jde prohlédnout do kamenné prodejny. Poté se vrátí na internet, v porovnávači cen najde nejlepší nabídku a na internetu pak provede nákup a případně i platbu,“ popisuje osvědčený postup výkonná ředitelka Sdružení pro internetovou reklamu Kateřina Hrubešová.
E-shopům vládne dobírka Zatímco v oblibě internetového nakupování Česko za světem nezaostává, velké rozdíly jsou oproti západní Evropě nebo Spojeným státům v používaných platebních metodách. V zahraničí jasně vedou platební karty, platí jimi přibližně 80 procent nakupujících. Druhou nejčastější volbou jsou pak elektronické peněženky typu PayPal. V Česku jsou zákazníci mnohem konzervativnější a opatrnější. „Nejpoužívanější stále zůstává klasická dobírka, následovaná je platbou na účet, a to jak předem, tak na fakturu. Oblíbená je i platba při osobním odběru,“ vypočítává Ondřej Tichý z Asociace pro elektronickou komerci (APEK). Jednou z těchto tří platebních metod je podle něj zaplaceno 80 až 90 procent všech nákupů v českých e-shopech. Pro porovnání – podle statistik APEK je dobírka v „západním světě“ okrajovou záležitostí a používá ji pouze málo přes deset procent nakupujících. Vedoucí postavení dobírky potvrzuje i výzkum serveru Heureka.cz. Podle něj tuto platební metodu uvedla jako nejpřijatelnější způsob platby polovina oslovených. „Ukazuje se, že jsme při nákupu na internetu opatrní a nechceme platit, aniž bychom viděli zboží,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Hodboď. Podle něj stojí za opatrností zákazníků především špatné zkušenosti s neseriózními e-shopy. „Zákazníci mají negativní zkušenost zejména s platbou předem, protože se stává, že obchod takové zboží nedodá,“ dodává Hodboď. Stejně jako u statistik APEK, i Heureka.cz řadí na druhé místo v oblibě platbu bankovním převodem. Za nejlepší jej označila třetina dotázaných. Pozice dobírky v českých e-shopech se zdá alespoň v nejbližších letech neotřesitelná. Podle Ondřeje Tichého z APEK lze sice pozorovat přechod některých nakupujících k on-line platebním metodám, ten je ale velmi pomalý. Potvrzují to i zkušenosti českých internetových prodejců. „V posledních letech v řádu jednotek procent klesá mezi zákazníky oblíbenost hotovostních plateb a naopak roste popularita plateb pomocí platebních karet a bankovních převodů. Zatím ale nejde o žádné markantní změny preferencí,“ tvrdí obchodní ředitel společnosti Kasa.cz Tomáš Richter. Podíl dobírky v platbách na portálu Kasa.cz podle něj klesl od roku 2007 pouze z 55 na 53 procent. U hotovostních plateb tomu bylo podobně. Mírný odklon zákazníků od hotovostních plateb zaznamenal i e-shop s elektronikou a počítačovým vybavením Alza.cz. „Trendem posledních dvou let je přechod k bezhotovostním úhradám. Tento trend je ovšem velmi pozvolný, a tak nyní platí bezhotovostně jen o sedm procent zákazníků více, než tomu bylo přede dvěma lety,“ konstatuje ředitel prodeje Alza.cz Lukáš Pospíšil. Lidé kartám nevěří
Důvodů, proč zákazníci českých e-shopů stále velmi málo používají v zahraničí tak oblíbené platební karty, je hned několik. Zřejmě nejzávažnějším je podle Ondřeje Tichého z APEK stále nedůvěra v bezpečnost při placení na internetu. Lidé mají obavy ze zneužití údajů a „vysátí“ peněz z účtu. Podle Lukáše Pospíšila z Alza.cz chybí i větší motivace ze strany bank. „Zákazník ani prodejce není bankou výrazně motivován k bezhotovostním platbám, a proto je i nadále obvyklé platit zboží převážně hotově,“ předpovídá Pospíšil.
Podle obchodního ředitele společnosti Kasa.cz Tomáše Richtera může hrát významnou roli i jiné postavení platebních karet v Česku v porovnání třeba se Spojenými státy.
„Klasické elektronické karty nejsou v Česku zpravidla standardně aktivovány pro platby na internetu, tak jako to známe z ciziny. Určitý vliv může mít také fakt, že v Česku je v porovnání se západní Evropou a USA mnohem menší zastoupení kreditních karet oproti debetním platebním kartám,“ vysvětluje Tomáš Richter.
Vedle platebních karet jsou v Česku málo oblíbené i elektronické peněženky. Přestože se systém PayPal otevřel i pro české uživatele a ČSOB loni rozjela i vlastní, ryze český projekt PaySec, u velké části e-shopů tyto možnosti platby nenajdete. Jedním z důvodů jsou poplatky na straně prodejce, které odrazují provozovatele internetových obchodů. Druhým pak přetrvávající neochota nakupujících tento způsob platby používat. Při placení elektronickou peněženkou je totiž třeba vedle bankovního účtu vést ještě účet u jejího provozovatele a na něm „schraňovat“ peníze či jej před nákupem dobít. Dobírka je pro většinu lidí stále pohodlnější.
Pro prodejce je nejvýhodnější bankovní převod**
Obliba jednotlivých platebních metod mezi lidmi ovlivňuje i rozhodování provozovatelů e-shopů o tom, jaké druhy plateb nabídnout. Prodejce musí brát v úvahu jak rozšíření platební metody mezi lidmi, tak náklady, které se s jejím používáním pojí na jeho straně. Mezi internetovými obchody panuje tvrdá cenová konkurence, která sráží ceny i marže na velmi nízkou úroveň. Pokud provozovatel e-shopu musí platit i několikaprocentní provize za platební transakce, stávají se pro něj nevýhodnými.
Podle průzkumu Asociace pro elektronickou komerci čeští on-line prodejci poměrně přesně kopírují poptávku po jednotlivých platebních metodách. Proto 97 procent z nich umožňuje zaplatit zboží na dobírku či převodem na účet. Platby na výdejním místě či v kamenné provozovně pak podle APEK nabízejí tři čtvrtiny českých e-shopů, platební brány 60 procent a nákup na splátky 57 procent z nich. Platební a úvěrové karty přijímá zhruba 40 procent internetových obchodů.
Rozdíly mezi nákladností jednotlivých platebních metod jsou přitom značné. „Obecně platí, že velmi nákladné jsou zatím mobilní platby, například Premium SMS, a dále platební karty, kde jsou poplatky kolem jednoho až čtyř procent z každé transakce. Naopak ne
jméně nákladné se zdají být klasické platby na účet,“ srovnává Ondřej Tichý z APEK. Vysoké provize u platby kartou kritizuje i Lukáš Pospíšil z Alza.cz. I podle něj jsou v současnosti platby kartou pro obchodníka jedny z nejdražších. „Z procesního hlediska jsou pak nejjednodušší bezhotovostní úhrady před odběrem zboží,“ doplňuje Pospíšil.
S určitými náklady je však třeba počítat i u platebních metod, které jsou zdánlivě velmi levné nebo zdarma. „Při hotovostní platbě na prodejně sice nevznikají žádné přímé náklady, ale je třeba hradit prodavače, pojistku a cesty do banky. Dobírka je pro všechny strany nejjednodušší, ale omezujícím faktorem je zase vyšší cena dopravy,“ vypočítává Tomáš Richter z e-shopu Kasa.cz. Bez dodatečných nákladů není podle něj ani splátkový prodej. „Při využití splátkového prodeje opět nevznikají žádné přímé náklady, ale celý proces je tak administrativně náročný, že zaměstná stabilně jednoho pracovníka na plný úvazek,“ upozorňuje Richter.
