Káva s … Romanem Blažíčkem
Rakouská společnost Lasselsberger vyrábí keramické obklady a dlažby kromě Česka i v Rumunsku, Maďarsku, Rusku a na Slovensku. Přesto český Lasselsberger, který používá tradiční českou značku Rako, vytváří polovinu keramické produkce celé skupiny. „Ročně vyrobíme asi třicet milionů metrů čtverečních keramiky. Z toho v Česku prodáme 38 procent, na západ jde více než třetina a zbytek směřuje na východ,“ říká generální ředitel české dcery koncernu Lasselsberger Roman Blažíček.
EURO: Jaký máte podíl na domácím trhu? BLAŽÍČEK: Držíme 53 procent českého trhu keramických obkladů a dlažeb. Toto postavení je dáno mimo jiné tradicí – naše hlavní značka Rako letos slaví 125 let od založení. Ovšem tradice by rozhodně nestačila. Proto jsme před třemi lety začali s obnovou sortimentu. Hlavní posílení nastalo v oblasti moderního designu bytové keramiky.
EURO: Design je u keramiky důležitý, nakupujete jej v cizině? BLAŽÍČEK: Část designu je česká a část pochází ze zahraničí, hlavně z Itálie a ze Španělska. Neznamená to, že český design je špatný, ale v Česku chybějí dostatečné kapacity. Naopak v Itálii existují designérská studia specializovaná přímo na keramiku. Nicméně podíl českého designu postupně navyšujeme.
EURO: Jak se liší požadavky na design v Česku a v zahraničí a kde vidíte prostor pro další růst exportu? BLAŽÍČEK: Češi mají rádi pestré a teplé pastelové barvy. Na podobný design slyší i Francouzi. Naopak Němci a Rakušané jsou z hlediska barevnosti výrazně konzervativnější než Češi. Východní Evropa zase vyžaduje zdobnost, například ve formě zlatých prvků. I proto je náš sortiment široký a zahrnuje čtyři tisíce položek. Další možnosti zvyšování vývozu představuje hlavně rostoucí východní Evropa. Daří se nám na Slovensku, v Rusku, na Ukrajině i v Pobaltí. Potenciál vidíme ale i na západě. Například v Německu držíme asi pět procent trhu. Ovšem masivní export keramiky je omezen hmotností na vzdálenost asi tisíc kilometrů od výrobního závodu.
EURO: Čeští výrobci se potýkají s levnou konkurencí z východu, platí to i pro keramiku? BLAŽÍČEK: Cena keramiky vyrobené v Číně, Turecku či v Indonésii je tak nízká, že kompenzuje i vysoké dopravní náklady. Naší velkou výhodou je přítomnost na trhu, schopnost rychle reagovat a vyšší kvalita. Navíc naše škála výrobků je širší, na takovou vzdálenost nelze vozit příliš pestrý sortiment.
EURO: Jak se projevuje posilování koruny na podnikání významných exportérů, jako je Lasselsberger? BLAŽÍČEK: Většina našich nákladů, tedy náklady na pracovní sílu, suroviny i energii, vzniká v Česku. A to představuje vzhledem k tempu růstu kurzu koruny při vývozu do zahraničí rozhodně problém. Ceny můžeme měnit jen omezeně, takže se s tím vyrovnáme především zvyšováním efektivity výroby. Zavedení eura by nám tedy určitě pomohlo. Nicméně ještě problematičtější než posilování koruny je vývoj cen energií a opatření připravovaná v rámci třetího energetického balíčku EU. Zdražování energií nás dlouhodobě znevýhodňuje oproti mimoevropským dovozcům. Přitom asi 20 procent našich nákladů tvoří energie, a to nepočítám energii na výrobu surovin.
EURO: Zmínil jste balíčky energetických opatření EU, co vám konkrétně vadí? BLAŽÍČEK: Jsou to povolenky na emise CO2, jež mimo EU nenajdete a hlavně podpora energie z obnovitelných zdrojů. To je bohužel ta nejdražší energie, kterou lze vyrábět. Navíc obecně hrozí nedostatek energie, který by vedl ještě k rychlejšímu zdražování. I proto jsem zastánce jaderné energetiky, je totiž levná a čistá. Postavíte-li větrnou nebo solární elektrárnu, její výroba možná spotřebuje více energie, než kolik jí během své životnosti vyprodukuje. Proto mi diskuse o zelené energii přijdou jen jako určitá hra, která se nemusí dlouhodobě vyplatit.
