V Česku bylo v loňském roce podle aktuálních údajů Solární asociace instalováno celkem 62 megawattů nových solárních elektráren, tedy o 20,6 procent více než v roce 2020. Obrovský zájem místních o fotovoltaiku způsobily dostupné dotace pro rodiny a firmy i skokové zdražování elektřiny z rozvodné sítě. V oblíbenosti mezi slunečními elektrárnami zatím vedou malé střešní instalace, dle asociace se však v budoucích letech hlavní trend obrátí směrem k velkým střešním a pozemním elektrárnám.
Solární články totiž v posledních dekádách velmi zlevnily. V dobách, kdy si je pořizovali první průkopníci, stál panel 10 až 20 tisíc korun. Dnes vyjde i na tři a půl tisíce. Cena za celou elektrárnu je samozřejmě vyšší i nyní, upřesnil Pavel Hrzina z ČVUT. Běžný systém s bateriemi, který pokryje potřeby průměrné firmy, vyjde celý asi na půl milionu, investice se však navrátí přibližně za osm let.
Současná poptávka ale již dnes naráží na strop kapacit instalačních firem. Problémem se postupně může stát i nedostatek solárních panelů. Ani jim se totiž nevyhnuly dopady covidové pandemie na celosvětový průmysl.
Sbohem, uhlí!
Loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren, což je o 3 028 více než v roce 2020. Trhu stále dominují menší výrobny - v uplynulých 12 kalendářních měsících se dokonce průměrná velikost nově postaveného fotovoltaického článku zmenšila na 6,7 kWp. Proto celkový výkon ze světelných elektráren v Česku narostl jen o 20,6 procenta, ačkoli samotný počet instalací se zvýšil o polovinu.
V budoucnu se to má změnit, aby Česko dokázalo dosáhnout cíle pro rok 2030 – ten zní 12 tisíc megawattů vyrobené sluneční energie ročně. Restart stagnujícího solárního sektoru po dlouhých 11 letech chystá vláda Petra Fialy, který slíbil, že stát do čtyř let vybuduje 100 tisíc nových solárních střech. Velké plány na komunitní elektrárny má například Praha. Elektrárny se budou nacházet na střechách parkovacích domů a dopravních dep, které nyní tvoří velký nevyužitý potenciál.
V celé EU se přitom v uplynulém roce dohromady postavily fotovoltaické články o výkonu 25 900 MWp (jednotka výkonu solárního panelu v bodě maximálního výkonu za standardních podmínek), rekordmanem v tomto ohledu se stalo Polsko s 3 100 MWp. Za vysokou poptávkou po panelech, v důsledku které evropské firmy zabývající se fotovoltaikou pracují na hranici vlastních možností, stojí (i v případě dalších zemí) běžní občané.
Podpora soběstačnosti
V Česku bylo v rámci programu Zelená úsporám proplaceno přibližně 6500 žádostí o domácí solární elektrárny. Před rokem bylo toto číslo o necelé dva tisíce nižší. Tentokrát 80 procent žadatelů vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 procent v roce 2020). „Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá celých 58,6 procenta zprovozněných elektráren.
Kromě snahy ušetřit za energie mají nicméně i jiné argumenty pro pořízení vlastní elektrárny. „Výzkum zabývající se motivací soukromých investorů do fotovoltaických panelů ukazuje, že hlavním důvodem pro pořízení článku jsou sice osobní benefity, ale nefinanční hodnoty, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako peněžní přínosy,“ komentuje motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Investory také méně zajímá výše současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů. „Jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své spotřebě a výrobě energie,“ dodává.
Firmy s puncem kvality
Nicméně i když zájem o energetickou soběstačnost stoupá v podnikové i municipální sféře, množství nově instalovaných panelů tomu neodpovídá. Výstavba se loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo necelých 400 článků s celkovým výkonem 19,2 MWp. Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti předloňsku. Podle analytiků za to může složitá administrativa a s ní spojená zdlouhavá realizace projektů.
„Máme samozřejmě velkou radost z rostoucího zájmu českých domácností o vlastní zdroj čisté elektřiny. Několik dalších desítek tisíc domácností a firem dnes už ale mohlo být připraveno na velké zdražování energií a mít dávno svou střešní elektrárnu, nebýt dlouholeté antisolární kampaně. Nyní jsme v situaci, kdy projekční a instalační firmy nestíhají uspokojit poptávku a zájemci si letos na vlastní elektřinu počkají,“ shrnuje současný stav Krčmář.
V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny. S pandemií spojené problémy s dodávkami materiálů v kombinaci s dalším růstem poptávky ovšem čekací doby na vlastní solární panely pro soukromé osoby nejspíš ještě o něco prodlouží.
V souvislosti s tím poté Krčmář očekává, že se vyrojí nově vzniklé instalační firmy. Ty však v rámci oboru budou představovat pouhé začátečníky bez potřebných znalostí. „Proto v asociaci zavádíme systém kontroly standardů kvality instalačních firem, jež jsou našimi členy. Ty, které splní všechna kritéria, pak zájemci z řad veřejnosti najdou na naší unikátní mapě instalačních firem zveřejněné na webu Solární asociace,“ uzavírá.
