K pravé části politického spektra se v Česku hlásí největší část veřejnosti. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je to přes 38 procent občanů, přičemž od loňského roku se jejich počet zvýšil o zhruba tři procentní body. S levicí sympatizuje zhruba stejně jako před rokem téměř 27 procent občanů a k politickému středu se řadí čtvrtina lidí, před rokem jich bylo o dva procentní body více.
Na levopravé politické škále se nedokáže zařadit desetina lidí. Jejich počet tak od loňského roku mírně stoupl. „V letech 2016 a 2017 se na úkor klesajícího podílu levice zvyšovalo zastoupení středu a oproti období let 2013 až 2015 se zvýšil i podíl lidí, kteří se na levopravé škále nedokážou zařadit,“ uvedli autoři průzkumu. CVVM provedlo průzkum v druhé polovině června mezi tisícovkou lidí starších 15 let.
Vyhraněně levicoví jsou zejména voliči KSČM, také příznivci sociální demokracie se převážně řadí do levé části spektra. Naopak výrazně pravicově orientováni jsou voliči ODS a TOP 09. Pravicová orientace mírně převládá také u lidí, kteří preferují STAN nebo Piráty. Voliči ANO a lidovců se podle průzkumu častěji řadí k pravici než levici, u stoupenců SPD je vyrovnané zastoupení levice, středu i pravice.
Sebezařazení na levopravé škále politické orientace:
Zdroj: CVVM
Politickou orientaci ovlivňují také věk a vzdělání lidí a to, jak hodnotí svou životní úroveň. Do levé poloviny spektra se řadí především lidé starší, s nižším vzděláním a se špatnou životní úrovní. Jak vzdělání roste, miska vah se přiklání k pravici. K ní více tíhnou i ti, kteří považují životní úroveň své domácnosti za dobrou.
Přečtěte si základní informace k blížícím se volbám:
Senátní volby 2018. Jak, kdy a kde se letos volí
Komunální volby se blíží. Vše, co potřebujete vědět
Kde si zvolíte své zastupitele: volební místnosti pro komunální volby
Komunální volby 2018: kdy a jak se volí?
Přečtěte si také:
