Středisko cenných papírů
Po téměř čtyřech letech je u konce bezprecedentní soudní spor mezi bratislavským Credit-Fondem a českým Střediskem cenných papírů, které si nechalo z účtů zmizet jeho akcie. Padesátimilionovou škodu bude muset středisko, tedy potažmo stát, Slovákům do několika dní zaplatit. Nebude to naštěstí ze státního rozpočtu.
Před několika lety tento případ přetřásala média v souvislosti s bezpečností celého systému kuponové privatizace, když se spekulovalo, zda je Středisko cenných papírů (SCP) vůbec schopno zabezpečit proti krádežím akcie za biliony korun na účtech milionů akcionářů.
I když české SCP vinu popírá, musí podle dubnového rozhodnutí Vrchního soudu ČR škodu 50 milionů korun (z této sumy činí 20 milionů naběhnuté úroky) slovenskému Credit-Fondu Bratislava (nyní už CRS Bratislava) zaplatit, a to do 15. května tohoto ro ku. Týdeníku EURO to potvrdili představitelé obou znesvářených stran - právník SCP Jaroslav Vansa i právní zástupce slovenského fondu Ernest Valko. Ten nepředpokládá, že by česká strana peníze do tohoto data jeho klientovi nezaplatila, protože každý den jí nabíhají úroky.
Z daní naštěstí ne
I když Zdeňek Flídr z tiskového odboru ministerstva finací, které SCP jako samostatně hospodařící neziskovou státní instituci řídí, a ručí tudíž ze zákona za jeho závazky, v minulém týdnu uvedl, že škodu by muselo ministerstvo zaplatit ze státní pokladny - tedy z kapes daňových poplatníků - evidentně není do celého problému zasvěcen. „Obě strany se dohodly na vyrovnání, uvedli totiž pro týdeník EURO Vansa i Valko. V praxi to znamená, že škoda nebude naštěstí placena přímo ze státního rozpočtu, ale z rezervních fondů samotného Střediska cenných papírů. „SCP nikdy nedostalo od státu ani korunu a ani nyní se nemusí poplatníci bát, uvedl v této souvislosti Vansa.
Středisko si příjmy vytvořilo například díky tučným poplatkům, které inkasovalo především v minulosti za štěpení akcií na menší nominální hodnoty. Dříve tak učinily některé velké firmy, jako je ČEZ či SPT Telecom, za což SCP zaplatily miliony korun .
V úvahu by mohla připadat i varianta, že by se na úhradě škody částečně mohl podílet i Podnik výpočetní techniky, který provoz přepážek, na kterých ke krádeži akcií došlo, pro SCP v té době smluvně provozoval.
Pachatel neznámý
Policii se nikdy nepodařilo pachatele krádeže akcií z účtů odhalit. Proto zažaloval právní zástupce poškozeného bratislavského fondu české SCP, respektive český stát. Vrchní soud pak v dubnu letošního roku dal po téměř čtyřech letech za pravdu slovenské straně.
Středisku cenných papírů se nelíbí především to, že soud konstatoval, že jde o trestní čin, jehož pachatel není znám. „Z hlediska trestní odpovědnosti SCP je podstatné, že nejenže nikdo z jeho pracovníků nebyl označen jako pachatel, ale nebylo ani na straně SCP shledáno zanedbání jakýchkoliv povinností, uvedl k tomu ředitel SCP Jiří Sedláček. Přesto musí SCP zaplatit.
České SCP výši škody akceptuje, přesto však podá ještě odvolání k Nejvyššímu soudu. Důvodem je podle jeho představitelů to, aby byl vytvořen precedens pro obdobné případy. SCP totiž hrozí, že bude muset platit za škody i dalším. Ve hře je toti ž dalších zhruba 330 milionů korun (vyjádřeno v nominálních hodnotách akcií, jejich tržní hodnoty vypočítané k datu krádeže - srpen roku 1995 - jsou pak nižší), které byly odcizeny z účtů dalších dvou slovenských fondů - Slov-kupón a Casovia Fond. Ty však zatím SCP nezažalovaly.
Jak to bylo
Únik akcií Credit-Fondu z přepážky SCP provedl v létě 1995 neznámý muž, který se pomocí odcizených a padělaných dokladů totožnosti a falešného výpisu z Obchodního rejstříku vydával za předsedu tohoto investičního fondu. Tento neznámý muž pak odcizené akcie prodal se ziskem jinému majiteli.
Druhý případ krádeže akcií se odehrál podobně s tím, že jako průkaz totožnosti byl předložen falešný britský pas.
Konkrétně v případě Credit-Fondu šlo o ukradení akcií Fatry Napajedla, Favoritu Rokycany, Finopu Holding a TOS Svitavy. Po oznámení krádeže nedokázalo SCP odcizené akcie fondů nikdy dohledat. I kdyby je však našlo, nemůže je novým ma jitelům vzít, protože ti je od pachatele koupili v dobré víře a jsou považováni za právoplatné nabyvatele.
Po krádeži akcií slovenských fondů přijalo SCP řadu bezpečnostních opatření, aby již k podobným událostem nedocházelo. Zavedlo třeba pro větší investory čipové karty majitelů účtů. Ty mají funkci elektronického podpisového vzoru a bez nich a bez znalosti tajného osobního kódu nemůže nikdo jiný nakládat s účtem ani získávat informace o jeho stavu. SCP rovněž přijalo systém, kdy nelze číslo účtu majitele akcií získat přímo na přepážce.