Když československá fotbalová reprezentace nastoupila 17. června 1962 v Santiagu de Chile k finálovému utkání mistrovství světa proti Brazílii, každý Chilan věděl, kde leží Československo a kdo je Josef Masopust. Po odmlce se chilsko-české vztahy kvůli neopatrnosti českého turisty opět rozhořely letos v únoru. Plameny v národním parku Torres del Paine ale paradoxně ovlivnily spolupráci pozitivně. Díky rychlé a vstřícné reakci vlády je nyní Česko mezi Chilany opět „top one“. Ideální příležitost pro české podnikatele proniknout na tamní trh. O tom, proč se v Chile rozhodl investovat, si týdeník EURO povídal s předsedou představenstva společnosti Eximpo Jaroslavem Polívkou.
EURO: Vaše společnost od roku 1990 vyrábí CD a DVD, v roce 1998 jste začali jako první ve východní Evropě lisovat CD-R, přepisovatelných disků. Proč jste se rozhodli přesunout část aktivit do Jižní Ameriky?
POLÍVKA: Dodávali jsme tři miliony nosičů měsíčně do Česka, na Slovensko a do Polska. Se vstupem do unie jsme viděli perspektivu v pobaltských zemích. Jenže Evropa povolila dumpingový dovoz recordable disků z Číny a Indie, a ten už zlikvidoval podniky v Německu, ve Švýcarsku. Oni prodávají kus za osm centů, což odpovídá ceně materiálu plus trochu stříbra. Tomu se konkurovat nedá. V latinskoamerických zemích se dumpingu brání: pokud mají výrobu, tak dumping zvenčí nepustí, ale vypočítají objektivní cenu, a díky tomu se místní výrobce uživí. To v Evropě již neplatí, takže jsem loni v listopadu podnikl cestu do Chile. Zaprvé tam fungují všechny demokratické orgány a zadruhé, co se týče pravidel fungování trhu a podnikání, nic dokonalejšího v Latinské Americe nenajdete. Chile je surovinovou zemí zajímavou pro všechny. V neposlední řadě je tato země obchodním centrem i proto, že tam nikdy po pádu diktátorského režimu nedošlo k podobnému bankovnímu kolapsu jako třeba v Argentině.
EURO: Jakou formou vaše investice v Chile proběhne?
POLÍVKA: Česko-chilská a slovenská obchodní komora nám pomohla nalézt v Santiagu strategického partnera. Celková investice činí devět milionů eur a jdeme do ní půl napůl s chilským partnerem. Teď jednáme o uzavření dohod s ministerstvy. My jsme schopni dodat zánovní stroje, které u nás ztratily uplatnění, za méně než polovinu. Budeme v Chile poskytovat stabilně vyšší technický dohled a budeme zaučovat techniky. Nabízíme především know-how na vysoké úrovni.
EURO: V Santiagu jste otevřeli kancelář, která má přípravu projektu na starost…
POLÍVKA: A nejen to. Může spolupracovat s dalšími firmami, které by měly zájem v Chile investovat. Jsme schopni připravit efektivní program návštěvy, zařídit setkání s politiky, s představiteli bank. Nyní mají v Chile perspektivu především tři obory: důlní technika, protože postupně přecházejí z povrchové těžby na hlubinnou. Energetika, hlavně menší elektrárny a zdroje elektrické energie. A v rámci ekologie čištění odpadních vod a zpracování odpadu.
EURO: Má Česká republika šanci ubránit se přílivu levného asijského zboží?
POLÍVKA: Za minulého režimu jsme stavěli fabriky na boty, textil, kožené zboží. Evropa si ale v současnosti sama způsobila potíže, protože pustila dumping z Číny. Musíme jít do výroby vyššího charakteru, i když myslím, že i tady už nám ujel vlak. Jeden můj technik po návratu z CeBITu popisoval, že elektroniku, dříve ovládanou japonskými či tchajwanskými firmami, obsazují Číňané. A my tady bojujeme, abychom mohli dělat omítky někde ve Francii. To určitě není cesta a neměl by to být základ představ o tom, co má dělat Evropská unie.
EURO: V březnu jste uvedl na český trh novou řadu vín společnosti Viña Bisquertt pod značkou Don Osvaldo. Jak jste se od lisování disků dostal k vínu?
POLÍVKA: Jsem původně zemědělský inženýr. Během cesty do Chile jsme navštívili jedno vinařství v Centrálním údolí. Něco tak velkorysého jsem v Evropě neviděl. Závod zpracovávající na dva tisíce hektarů vinic, supermoderní provoz, od prvního vyklopení vína vše v nerezové oceli… Dříve jsme Chile znali jen jako dovozce rybí moučky nebo ledku. Nepostřehli jsme, na jakou úroveň se tam hospodářství dostalo. Don Osvaldo patří do vyšší kategorie, určené spíše pro restaurace, hotely a vinotéky. Proto ani objem dovozu nebude závratný: deset až dvacet tisíc lahví ročně je maximum. Jde spíše o vztahovou záležitost, zároveň ale vznikne nová práce pro lidi v našich skladech u Mělníka. Po poklesu výroby disků je využijeme centrálně pro obě činnosti a uživíme víc lidí, které nebudeme muset propustit.
