V odlehlých koutech města bývá zřídkavě možné nalézt restauraci s poctivou, chutnou kuchyní a odpovídající atmosférou. Nemusí jít vždy o Allegro, když ale našinec zavítá mimo své běžné mantinely, měl by mít možnost chutně pojíst v příjemném prostředí, ať už zabloudil kamkoliv.
Práce mne zavedla do míst, kde se pražská ulice Na Strži spouští prudce dolů k severojižní spojce. Ukončiv úspěšně svoji misi, přišlo mi něco pojíst. Minul jsem několik pizzerií a málo vzhledný panelový hotel a narazil na prazvláštní rohovou stavbu. I přes divoce barevný poutač nabízeného piva dýchala jakýmsi skrytým kouzlem. Nápis nade dveřmi hlásal, že jde o restauraci U Čejpů. Věda, že pověst podniku nemá kazu, měl jsem problém vyřešen.
Vstupuji do restaurace, kde mne vítá výčep s krátkým barovým pultem, vyvedený stejně jako část podlahy v tmavé matové dlažbě. Pohled nepříliš útěšlivý. Ovšem dále, o tři schůdky níže, se už dostávám do regulérního sálu restaurace. Mobiliář spíše kavárenského ražení, slušně založené stoly a na pohled i posezení příjemné „thonetky“. Pod betonovým proklenutím stropů jsou zavěšeny podhledy z tmavého dřeva, oživující jinak strohý prostor. Pokud nechceme diskutovat o zvonovitých zdobných stínidlech lustrů, výsledek až příliš upomíná na pivnice bavorského stylu - s dobrým pivem, avšak málo uchvacujícím vkusem, hřejivý, denním světlem prozářený interiér. Hospoda, která si nehraje na nic, čím není. Ovšem to, čím je, to jest pivnicí vyšší střední třídy s prvky a nabídkou plnohodnotné restaurace, prodává s noblesou a na úrovni. Však také v době, kdy skončily obědy a čas večeří ještě nenadešel, je zde oproti všem předpokladům téměř plný dům.
Jsem usazen u stolku pro dva, číšník předkládá lístek a pozorně stahuje druhé založení. Já nemám představu, co bych si v poměrně širokém repertoáru jídelníčku zvolil, a uchyluji se proto k metodě v těchto případech obvyklé. Nechávám volbu na obsluhujícím. Ten bez zaváhání doporučí denní nabídku. Nemaje důvod, proč bych pochyboval, objednávám tedy krom polévky kompletní menu dne.
Již bylo řečeno, že podnik je na pozdně odpolední dobu nečekaně obsazen. Sleduji proto práci číšníků - jsou zde dva - a znamenám jejich konání s potěšením. Oděni v černém míhají se po place jako stíny téměř zlopověstné. Ovšem s veskrze příjemným přístupem, byť lehce ležérním, zvládají bez problémů všechny objednávky, zjevně zaběhnutým způsobem zaskakují jeden za druhého tak, aby nevzniklo hluché místo. Pohled do lokálu i salonku, ležícího „přes roh“ za výčepem, ujišťuje o kompletně ošetřených přáních všech přítomných. V minutce mezi ně patřím i já. Můj předkrm, studený vepřový bok s nádivkou, hořčicí a kyselou okurkou, přistává na stole přesně ve chvíli, kdy přišel jeho čas. Na talíři se rozkládají plátky bůčku obklopené garniturou z čerstvých salátových listů a koleček rudých rajčat, doplněnou o zlatavý kopeček hořčice a „otýpku“ řezů naložených okurek. I když česká jídla, zvláště tato, nejsou stavěna v rámcích pohledové gastronomie, nad tímto talířkem se srdce zasmálo. Plátky masa s hnědavou krustou, úměrně prorostlé, jsou ozvláštněny o další rozměr. Kapsa vytvořená v mase je naplněna světlou nádivkou. Její mozaika potom dále vygradována proložením kousky uzeniny a drobnými ostrůvky čerstvě zelené natě. Své si zahrála i kůrka pečiva, o poznání tmavší, její přítomnost činila strukturu řezu bohatší. Celé to krásně vonělo takovým tím známým masovo-tukovým odérem staročeské zabijačky. A chuť? Čistá a příjemná. Vepřové, zhojněné přítomností tukových žil, dodalo základní schéma. Do něho se přidala nádivka, uhladila přece jen lehce tučný projev masa, zklidnila sousto, vnesla do něj těstový akord s vůní obilí, jiný tón uzeniny a jemný, téměř nepostřehnutelný prvek jara díky nečetné přítomnosti natě - snad petrželkové. V kombinaci s prvky oblohy se bůček nejlépe spříznil s okurkou. Ta, ač kyselá, ponechala dost volného prostoru, spokojila se pouhým podkreslením konečného vyznění. To hořčice si dělala větší nároky. Zmocnila se chuti, opanovala ji a potlačila všechny ty příjemné, hezky sehrané elementy. Navíc si svou pozici držela do samého konce. V úplném závěru se prosadil česnekový druhý plán, komponovaný společně s lehkým pikantním přídechem trochu „pod žízeň“. Zapitý mázem řízného piva byl startovní chod tou nejsprávnější ouverturou do meníčka tradiční české kuchyně.
Okamžitě po odložení příboru jeden z obsluhujících stahuje talíř a druhý v zákrytu - vypadá to jako nacvičený signál při trestném kopu - ihned zakládá další „podávky“. Tenhle tandemový způsob práce má svůj půvab a hlavně účel. To, co první nepojme, pořeší vzápětí druhý a host je včas a dobře ošetřen, byť „dvojdílným“ postupem.
V oblacích vonných par, stoupajících z pokrmu, se objevuje číšník, směřující k mému stolu. Servíruje mi - jak jinak v repertoáru české klasiky - guláš. A sice Budějovický guláš s horáckým knedlíkem. Opět nejde až tak o pohled. Jezero omáčky antukových valérů, z něhož vyčnívají ostrůvky kostek hovězího masa, při okrajích lemované koláčky knedlíku zvláštního vzhledu s bohatě strukturovanou texturou na řezu, není obrazem k zešílení. Vůně, barva i viskozita omáčky však zcela odpovídají představě o správném guláši, který ač nepochází z fondu české kuchyně, zcela v ní zdomácněl a stal se její pevnou součástí. Ten zdejší byl v pořádku i po chuťové stránce. Vyladěné prvky se spojily v harmonicky seskupený celek, kde paprice a česneku zdatně sekundovaly lehce palčivé doteky pepře. Uhlazený, trochu navinulý výraz souzněl se základní chutí masa; to si podrželo svůj šťavnatý charakter, prostou živočišnou příchuť a nadto bylo výsostně měkké a bez nesnází se dělilo. Ve spojení s omáčkou se projevila široká dochuť, bohatá a sehraná. Knedlíky chutnaly stejně neobvykle, jako vyhlížely. Již popsaný vzhled provázela pevná, nenačechraná hutnost těsta. Přiznávám, že termín horácký knedlík je pro mne novum. Soudě podle struktury těsta, jeho přilnavosti k noži i výraznějšího odporu při skusu, se však domnívám, že vedle mouky je použit nemalý podíl brambor. Žemle vnesly přece jen něco lehkosti. Vcelku zajímavá chuť, která dobře sekundovala ostatním složkám v celkovém ladění. Jen zřejmě kvůli ohřevu byly knedlíky po celé ploše nad běžnou mez mokvavé a lepivé.
Aby byl záběr do české gastronomie dokonán, nemohl závěr proběhnout bez štrúdlu. Široký řez „rukávu“, plného jablek a skořice, vedle stejně profilovaný monolit ze šlehačky. Do té byly vsazeny pavézky tenoučkých plátků mandlí. Tento poslední akt večeře se z ostatního scénáře trochu „ulil“. V náplni těsta jsem postrádal hrozinky a možná i ořechy, těsto samo bylo bez vzletu a „uplácnuté“, nejspíš šlo o závin z polotovaru. Obvyklou bolestí šlehačky byla její krátká životnost v pevné formě. Brzy se roztekla a z mandlí se staly malé čluny, brázdící snovou bílou hladinu prapodivných vod.
Navzdory „průmyslovému“ dezertu lze návštěvu Čejpů počítat k těm vydařenějším a cenu za vše předvedené bezezbytku akceptovat. Činila 250 korun, a to prosím včetně kávy, na podnik tohoto ražení mimořádně dobré.
Value for Money 9/10
Plus: neformální, ale bryskní, dělná obsluha
Minus: nefunkční nebo vypnutá vzduchotechnika dovolila proniknout nelibým kuchyňským pachům
Restaurace U Čejpů
U Strže 150/1, 140 00 Praha 4-Krč
tel.: +420 241 442 075
- Otevírací doba: Po-Ne 11.00-23.00
- Počet míst: restaurace 50, salonek 30
- Druh kuchyně: česká s podílem mezinárodní
- Přijímané platební karty: MasterCard, Visa
- Jídelní lístek: čeština, angličtina, němčina
- Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina
- Země původu nabízených vín: Česko, Francie, Španělsko
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 8 bodů z 10
Prostírání 10 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 9 bodů z 10
Chování personálu 10 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 18 bodů z 20
Celkem: 55 bodů ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
50 g Mozzarella na rajčatech s octem balsamico a bazalkou 52 Kč
Česnečka s hermelínem a smaženým chlebem 25 Kč
100 g Vídeňská drůbeží játra na červeném víně 53 Kč
Špagety Prima Vera (tomaty, bazalka, česnek, parmasan) 100 Kč
200 g Candát na grilu s citronovou omáčkou, vařené brambory s pažitkou 195 Kč
150 g Krůtí basketky v sýrovém těstíčku, šťouchané brambory 130 Kč
150 g Jelení medajlonky s brusinkovým přelivem 245 Kč
800 g Pečené koleno, zelný salát, křen, hořčice 145 Kč
200 g Špikovaný králík na česneku, listový špenát, bramborový knedlík 145 Kč
150 g Vepřový steak zapečený s modrým sýrem a chilli papričkou 119 Kč
200 g Řecký salát s marinovaným balkánským sýrem a olivami 67 Kč
Smetanové profitrole s vanilkovým krémem a čokoládou 37 Kč
Výběr z nápojového lístku:
Budvar 12o 0,5 28 Kč
Pivo černé 12o 0,5 28 Kč
Budvar nealko sklo 0,33 25 Kč
Bohemia Brut demi sec 0,75 190 Kč
Ryzlink rýnský - pozdní sběr 2002 Velkopavlovická oblast, Habánské sklepy 0,75 l 280 Kč
Chardonnay Ardeche 2004 Louis Latour, Francie 340 Kč
Esencia Valdemar Rosado 2004 Martinez Buchanda, Španělsko 280 Kč
Zweigeltrebe 2002 Velkopavlovická oblast, Habánské sklepy 0,75 l 300 Kč
Infinitus Tempranillo - Cabernet 2003 Cosecheros y Criadores, Španělsko 300 Kč
