Po kriticích vyhlásí své ceny i členové akademie. České lvy udělí už po jednadvacáté
Začátek každého filmového roku už tradičně přináší radosti i muka bilancování.
Loňskou produkci hodnotí žurnalisté, filmaři, producenti i distributoři.
Veřejnosti pak nejrůznější filmové ceny pomáhají zhodnotit uplynulou sezonu. Ta nejprestižnější ocenění rozdávají „akademici“ – osobnosti vybrané z řad samotných filmařů.
Členové Americké akademie věd a umění udělují Oscary, jejich britští kolegové Ceny BAFTA. Francouzi mají Césary a Evropa od roku 1988 Evropské filmové ceny.
Našimi nejrespektovanějšími domácími cenami zůstávají Čeští lvi. V dvoukolovém hlasování o nich už 21 let rozhodují členové České filmové a televizní akademie (ČFTA). Ti letos vybírali z 29 celovečerních hraných a animovaných filmů a 17 celovečerních dokumentů uvedených loni do kinodistribuce. Nominace už jsou známé, samotné ceny se budou slavnostně udílet v sobotu 22. února. Filmoví fanoušci budou moci předávání sledovat v přímém přenosu na ČT 1.
Český lev se uděluje v 15 kategoriích, tou nejcennější je ovšem ocenění za nejlepší film. O ně bude také letos soupeřit pět filmů. Favoritem je historický příběh o palachiádě Hořící keř, který natočila polská režisérka Agnieszka Hollandová. Dalším ceněným titulem je filmová esej režiséra Zdeňka Tyce Jako nikdy s Jiřím Schmitzerem v roli umírajícího malíře. Mezi nominované se propracovalo i vztahové drama režisérky Jitky Rudolfové Rozkoš a dvě nostalgické tragikomedie – Klauni a Revival. Své hrdé majitele si ovšem najdou i Lvi za herecké výkony, nejlepší scénář, kameru nebo kostýmy.
Babovřesky vs. Hořící keř Filmové ceny hodnotí uměleckou kvalitu snímků, nikoli jejich popularitu. Mezi nominované se tak samozřejmě nedostala veselohra Babovřesky režiséra Zdeňka Trošky, která se do domácí historie zapsala oslnivým startem: během premiérového víkendu na ni přišlo 140 tisíc zábavychtivých diváků. V rámci domácí produkce jde o nový rekord. Troškova taškařice se ovšem mezi „milionáře“ – tj. filmy, jejichž návštěvnost překročila milion diváků – nepropracovala: v roce 2013 ji vidělo „jen“ 652 tisíc diváků.
Drama Hořící keř, které je se 14 nominacemi favoritem letošního klání o Českého lva, ovšem v kinech zhlédlo jen něco přes 17 tisíc diváků. Vynikající film režisérky Agnieszky Hollandové o počátcích normalizace původně vznikl jako třídílný televizní projekt, jehož zkrácená kinoverze – navzdory zájmu provozovatelů kin – byla uvedena jen v omezené distribuci.
Původní minisérie si však už předtím vydobyla mimořádnou popularitu u televizního publika. Vznikla jako prestižní projekt kabelové společnosti HBO, která se s kinoverzí Hořícího keře ucházela i o oscarovou nominaci. Americká akademie ovšem shledala, že projekt nevyhovuje jejím přísným pravidlům. Členové ČFTA tak narychlo museli hledat jiný titul – ale s nepovedenou komedií režisérského veterána Jiřího Menzela Donšajni své americké kolegy neoslovili.
Hořící keř je jedním z mála českých snímků, na jejichž vzniku se loni nepodílela Česká televize (jejíž předchozí vedení dokonce scénář Štěpána Hulíka odmítla). Veřejnoprávní moloch je jinak koproducentem drtivé většiny českých filmů. V loňském roce se ČT podílela na 13 filmech. O jejich zajímavosti svědčí fakt, že získaly 60 z celkových 75 lvích nominací. Se snímky DK, Show! nebo Šmejdi pak Česká televize zcela ovládla i kategorii dokumentů. Hořící keř si ovšem už dobyl srdce filmových žurnalistů. Snímek zabodoval 25. ledna na Cenách české filmové kritiky, kde získal šest ocenění, včetně těch nejprestižnějších – za nejlepší film roku, režii a scénář. Štěpánu Hulíkovi vynesl i Cenu RWE pro filmařský objev roku.
Boj o Lva Cílem Cen české filmové kritiky je upozorňovat na nejlepší filmové počiny roku, nové objevy a naděje české kinematografie. Vkus publicistů, kteří hlasují jen v deseti kategoriích, se ovšem od konzervativních akademiků příliš neliší. Vůbec třeba neocenili provokativní psychologické drama Ivana Vojnára Nepravděpodobná romance. A chladní zůstali i k zajímavým Líbánkám Jana Hřebejka. Kromě Hořícího keře se ovšem filmovým kritikům i akademikům nejvíc líbili Klauni, Rozkoš a Jako nikdy. Členové ČFTA navíc preferují i hudební tragikomedii Revival, ve které ceněná režisérka Alice Nellis podle řady kritických ohlasů sklouzla k populismu.
Výsledky hlasování tak budou patrně podobné.
To ovšem nemění nic na tom, že ceny spojené s profesní organizací Sdružení českých filmových kritiků odstartovala před čtyřmi roky nespokojenost odborné veřejnosti s tehdejší podobou Českého lva. Toho měl v té době ještě pevně v rukou Petr Vachler – producent a režisér, který vznik Akademie a instituci Českého lva inicioval po americkém vzoru. Protože Vachler byl výkonným ředitelem ČFTA a zároveň producentem Českých lvů i režisérem slavnostního večera, působila jeho pozice neotřesitelně.
Prezidium ČFTA se několik let marně pokoušelo změnit neuspokojivou úroveň slavnostního předávání Českého lva. Mělo výhrady i k Vachlerovu neprůhlednému hospodaření. Ke změně však došlo až vloni, když se výkonnou ředitelkou ČFTA stala Tereza Rychnovská. Následovala jednání o odkoupení značky Český lev, kterou měl Vachler registrovanou. Jednu chvíli to vypadalo, že uvízla na mrtvém bodě: Vachler navýšil cenu na 20 milionů a trval na zachování legendárního vegetariánského rautu, jenž byl nedílnou součástí „jeho“ slavnostního večera. Po několikaměsíčním vyjednávání, na němž se podílel i generální partner Českých lvů – značka Magnesia –, došlo po Novém roce k dohodě o převodu ochranné známky.
Český lev se tak bude konat už po jednadvacáté, ale s řadou změn. Poprvé v historii si ČFTA udílení svých výročních cen organizuje sama. Zrušila nominační večer i tři soutěžní kategorie – především Cenu filmových teoretiků a kritiků, již Vachler založil natruc Ceně filmových kritiků. Slavnostní ceremonie se poprvé v historii neodehraje ve Velkém sále paláce Lucerna, nýbrž ve Dvořákově síni Rudolfina. l
Vkus publicistů, kteří hlasují jen v deseti kategoriích, se ovšem od konzervativních akademiků příliš neliší. ČFTA se několik let marně pokoušela změnit neuspokojivou úroveň slavnostního předávání Českého lva.
O autorovi| Alena Prokopová • spolupracovnice redakce
