Česká společnost Liglass Trading, která počátkem týdne podepsala s Kyrgyzstánem dohodu o výstavbě a provozu dvou hydroelektráren, nabídla středoasijské zemi pomoc i při budování závodu na zpracování odpadu a sluneční elektrárny. Vyplývá to z informací kyrgyzského serveru Vesti.kg. Dohody s kyrgyzskou vládou prý ještě nebylo dosaženo, česká firma je ale odhodlána dál investovat, tvrdí server.
Dohoda o stavbě hydroelektráren podepsaná firmou Liglass Trading sídlící v Železném Brodě zahrnuje rovněž výstavbu deseti menších jednotek pro výrobu elektřiny z vodních zdrojů. Česká firma prý kromě toho vynaloží zhruba 37 milionů dolarů (téměř 850 milionů korun) na koupi podílu ruské firmy RusGidro ve společnosti ZAO Verchně-narynskije GES, která má projekt na starosti.
Web iHned.cz napsal, že Liglass je neznámou firmou s mizivým obratem. Kyrgyzstánu ji údajně doporučili hradní kancléř Vratislav Mynář a prezident Miloš Zeman. „Společnost tohoto jména neznají ani lidé z oboru vodní energetiky, ani kompetentní úřady… V roce 2014 měla firma tržby jen 345 tisíc korun a ztrátu milion korun, v dalších letech výkazy nezveřejnila,“ uvedl list. Na českých oficiálních místech prý o kyrgyzském kontraktu nikdo nic neví.
Prezidentský závazek
Kyrgyzská média nicméně oslavují vstup českého investora jako velký úspěch. „Oproti očekávání mnohých skeptiků Kyrgyzstán našel investora pro dostavbu Verchně-narynské kaskády,“ napsal server Knews. Prezident Almazbek Atambajev se podle serveru zavázal, že investora pro dostavbu najde do konce svého mandátu. Podle Knews to pro něj byla otázka „osobní cti“.
Stavba elektráren má být podle kyrgyzských médií hotova do čtyř let a česká firma je prý připravena okamžitě zahájit práci. Liglass je podle serveru Knews „velká firma existující od počátku 90. let“. Její příchod na kyrgyzský trh je „velmi vysokým oceněním úsilí prezidenta a vlády, směřujícího k vytvoření příznivých podmínek pro investory“.
Server Vesti.kg informoval, že společnost Liglass má za sebou vybudování velkého množství vodních elektráren, kromě Česka mimo jiné v zemích Evropské unie, v Srbsku nebo v Čečenské republice na jihu Ruska.
Přečtěte si také: