Stovky kilometrů jehličnatých lesů posetých jezery a močály, kde se to v létě hemží komáry a v zimě teplota padá k minus čtyřiceti. Pustina bez lidí, kde žijí medvědi a snad pár indiánů a kam nevedou žádné silnice - kdo se sem chce dostat, musí vzduchem.
Tak vypadá krajina v okolí jezera Namur na severu kanadského státu Alberta západně od řeky Athabasca, kde se nachází průzkumný vrt firmy PetroLama, v níž vlastní většinový podíl český podnikatel Petr Lamich. Ropa se tu zatím netěží, firma k tomu právě vyřizuje potřebná povolení u kanadských úřadů.
Až je dostane, pro společnost s českým kapitálem to bude znamenat průlom. Každý den tu bude z hloubky několika set metrů pod zemí proudit na povrch deset tisíc a výhledově možná až čtyřicet tisíc barelů ropy denně. Mělo by k tomu dojít asi za dva roky. Ložisko je to obrovské - ukrývá až 300 milionů těžitelných barelů ropy. „Mohli bychom tu těžit třicet let,“ říká Scott Holmes, prošedivělý Kanaďan, který firmu řídí.
Potkali se v Calgary
Na začátku příběhu českého záboru v kanadských ropných píscích bylo šťastné setkání. Ve městě Calgary měla svoji pobočku nadnárodní společnost Mercuria Energy, pro kterou pracoval jako obchodník s komoditami i český manažer Pavel Pojdl.
Když se koncern rozhodl pobočku v Calgary obchodující hlavně s ropou zavřít, její zaměstnanci hledali způsob, jak v byznysu zůstat. Pojdl se znal s podnikatelem Petrem Lamichem, který v Česku působí v řadě odvětví - od prodeje elektřiny a plynu do domácností přes telekomunikace až po těžbu ropy v malém objemu. A byl to právě Lamich, vlastnící ve skupině 85 procent, kdo dodal potřebný kapitál na rozjezd kanadské větve PetroLama Energy Canada.
Česká firma má v nově vzniklé kanadské společnosti 60procentní podíl, zbytek vlastní severoameričtí akcionáři a firemní manažeři. Hlavní činností této zámořské firmy byl zpočátku nákup ropy od menších výrobců a její prodej větším hráčům. „Někteří malí hráči nechtějí prodávat velkým. Aby s nimi nemuseli sdílet informace nebo z různých jiných důvodů. Tam vstupujeme do hry my,“ říká Holmes.
Jak firma rostla, začala podnikat více v oblastech s vyšší přidanou hodnotou, jako je úprava ropy. V ropném terminálu v okreČeská se Alida v provincii Saskatchewan firma vloni zpracovala 6,8 milionu barelů. Úprava ropy teď tvoří její hlavní byznys - připadá na ni asi 65 procent obratu. Dvacet procent tržeb plyne z prodeje ropy a zbylých patnáct z její přepravy. K tomu má PetroLama pronajatých 200 cisternových vagonů. Celkově firma vloni utržila 964 milionů kanadských dolarů, což je asi 20 miliard korun.
„Byl to náš dosud nejlepší rok. Všechny naše společnosti v Kanadě jsou v zisku,“ pochvaluje si Holmes, kterého redakce týdeníku Euro zastihla při návštěvě České republiky, kam jezdí s českým managementem řešit strategii. Výši zisku neprozradil, avšak loňské kanadské tržby už mohutně zastiňují tržby české skupiny Petra Lamicha, které ročně dosahují asi pěti miliard korun.
Z celkových tržeb Lamichovy skupiny, které činí 30 miliard korun, dělá Kanada dvě třetiny. Posiluje tím investiční apetit Lamicha i doma v České republice, kde letos provedla již dvě akvizice: získala teplárnu v Kyjově a jednoho z českých operátorů satelitní televize Digi TV.
Dehet na kánoe
Dalším krokem v cestě PetroLamy směrem vzhůru je vlastní zdroj ropy, vědí manažeři. Kanada má po Venezuele a Saúdské Arábii třetí největší zásoby ropy na světě. Většina ze 172 miliard barelů vytěžitelné ropy je uložena ve formě takzvaných ropných písků.
Asi 95 procent těchto písků leží v divočině na severu státu Alberta, kde má svůj zábor u jezera Namur i PetroLama. Ropné nebo také dehtové písky jsou směsí jílu, písku, vody a živic. Těží se kvůli živicím, které mohou být zpracovány na ropu. Ropné písky tvoří hmotu, která je příliš hustá na to, aby se dala těžit konvenčním způsobem.
V některých oblastech, jako je třeba povodí řeky Athabasca, tato živičná hmota vyvěrá na povrch. Tamní indiáni ji od pravěku používali na dehtování svých kánoí. V roce 1719 člen kmene Cree jménem Wa Pa Su přinesl vzorek athabaského písku obchodníkovi s kožešinami Henrymu Kelseymu, který o nákupu provedl zápis do svého deníku. Způsob, jak pomocí horké vody oddělit ropu od zbytku horniny, objevil v roce 1929 chemik Karl Clark. První pionýři, kteří se písky pokoušeli těžit a prodávat, ale moc nezbohatli a dost často zkrachovali.
Prvním skutečně úspěšným komerčním dolem byl až důl společnosti Great Canadian Oil Sands otevřený v roce 1967. Společnost, jež ho založila, se dnes jmenuje Suncor Energy a je největším hráčem v byznysu s ropnými písky v Kanadě. Ropné písky se nejdříve těžily převážně v povrchových dolech. Vytěžená hmota se smíchá s horkou vodou, čímž se získá živice.
Tento způsob těžby je kontroverzní a kritizovaný ekology, protože nejenže po dobu těžby vytváří dystopickou měsíční krajinu posetou krátery, ale také produkuje velké množství emisí a znečišťuje vodu. Ropné firmy sice slibují, že po vytěžení zásob uvedou povrch do původního stavu, odvětví má však v záležitostech péče o životní prostředí poměrně špatnou pověst.
{{{
Lamich nicméně zůstává patriotem - žije v Hradci nad Moravicí a kolem sídla jeho firmy se prý pasou lamy.
{{{
Povrchovou těžbou je ale dostupných jen asi deset procent kanadských zásob ropných písků, zbytek je příliš hluboko. Stále více se tedy používá hlubinná těžba, která je k životnímu prostředí ohleduplnější. Jedná se především o těžbu prostřednictvím technologie SAGD, kdy se do jednoho vrtu vhání horká pára, která nahřívá ložisko tuhé hmoty, druhým vrtem se pak těží proudící uvolněná ropa. Touto technologií bude ropu těžit také firma PetroLama u jezera Namur. Pro tento projekt vzniklo nové konsorcium zvané PetroLama Namur Oil Sands Exploration, ve kterém má PetroLama opět většinový podíl, jak uvedl Scott Holmes. Pro uvedení těžby do provozu bude potřeba investice až jedné miliardy dolarů.
V oblasti jezera podle Holmese nyní operuje více firem. Některé mají objem těžby pár tisíc barelů, ty největší pak třeba i 200 tisíc barelů denně. PetroLama by tak s deseti až čtyřiceti tisíci patřila mezi středně velké ryby. Podle nejnovějších informací by mělo být ložisko se všemi povoleními připravené k těžbě na konci roku 2017.
V současné době je celosvětově cena ropy nízko. Barel Western Canada Select, tedy ropy z písků v Albertě, se obchoduje kolem 50 dolarů. Podle Holmese se však při těchto cenách těžit vyplatí: „Když plánujete těžit třicet let, nepřemýšlíte tolik o aktuální ceně.“ Navzdory nevídaně nízkým cenám ropy počet nových projektů v Kanadě roste. Podle agentury Bloomberg stoupne objem těžby v letošním roce o 3,5 procenta.
Hladová PetroLama
Kanadská firma většinově vlastněná Petrem Lamichem má ale apetit i v jiných oblastech. Letos si pronajala zásobník ropy v americkém městě Cushing ve státě Oklahoma, což je ropný uzel USA. Má kapacitu 250 tisíc barelů a firma v něm chce skladovat ropu do doby, než její cena na trzích stoupne. PetroLama by také v letošním roce ráda koupila fungující zdroj ropy v Kanadě. Jedná se o konvenční vrty, které už ropu produkují. K transakci by mělo dojít do letošního léta prostřednictvím společnosti PetroLama, uvedl Holmes.
Z Petra Lamicha se tak postupně stává velký hráč na ropném trhu. Dvaapadesátiletý podnikatel je přitom veřejnosti takřka neznámý. Téměř nedává rozhovory a na veřejnosti se neobjevuje. Před rokem 1989 pracoval jako investiční technik v papírenském průmyslu, po revoluci pak do Česka dovážel počítače.
Ještě než se začal zabývat ropou, byl třeba spoluvlastníkem fotbalového klubu Baník Ostrava. Co se týče těžby ropy a plynu v Česku, jeho skupina vlastní vrty na Břeclavsku v ložiscích, která sama objevila. Těžiště zájmu tohoto muže se však čím dál tím víc přesouvá na severoamerický kontinent. Lamich nicméně zůstává patriotem - žije v Hradci nad Moravicí a kolem sídla jeho firmy se prý pasou lamy. l
O autorovi| Petr Horký * horky@mf.cz
