Když sociolog Anthony Giddens v 90. letech zkoumal nový fenomén takzvané třetí cesty, popisoval přerod zkostnatělých levicových stran v catch-all partaje, které svými novými myšlenkami začaly kromě tradičních dělníků oslovovat stále bohatší městskou střední třídu. Za vzor politiků třetí cesty byli před 20 lety považováni Bill Clinton a Tony Blair. V Česku mají ale snahy o třetí cestu jiné kořeny. A to zejména kvůli rigidní sociální demokracii, které se dlouhodobě nedaří oslovit větší množství liberálních voličů z velkých měst. Úsilí o politickou alternativu tady zpravidla přichází zprava. A to už od dob čtyřkoalice, která v éře opoziční smlouvy sdružovala čtyři menší středové a středově-pravicové strany.
Stejně jako v případě čtyřkoalice i dnes hrají v chystané „středové fúzi“ důležitou roli lidovci. Tím pravým tahounem politických pohybů ve středu politického spektra se ale v roce 2016 zdá někdo jiný.
Žádaná nevěsta
„Já bych byl strašně rád, kdyby Starostové spojovali,“ uvedl v rozhovoru pro týdeník Euro šéf ambiciózní venkovské platformy Starostů a nezávislých (STAN) Petr Gazdík. Právě okolo Starostů se nejčastěji točí úvahy o nové české „čtyřkoalici“. Starostovské hnutí se stalo žádanou nevěstou prakticky pro všechny české strany. Spojení Starostů s vybraným partnerem je tedy téměř jisté. Zřejmé je také to, že oním partnerem nebude TOP 09.
S Kalouskovou stranou se přitom Starostové chtějí ještě teď v listopadu setkat jako s vůbec prvním uchazečem o vzájemnou spolupráci. Ale schůzka bude ve skutečnosti spíše o rozdělování než o spojování. „Je třeba například rozdělit volební fondy,“ říká o programu jednání člověk blízký vedení Starostů. S TOP 09 už se zkrátka Starostové nadobro rozvedli a společnou budoucnost si představit nedokážou.
Blízký svazek naopak Starostové potichu chystají s lidovci. Ani jedna ze stran se nějaké formě předvolební koalice nebrání. Vzájemná podpora je pro ně výhodná. „Vidíme v tom jednoznačné synergie. My jsme silní na Moravě, Starostové zase v Čechách,“ tvrdí zdroj týdeníku Euro z okolí předsedy lidovců Pavla Bělobrádka. Sám vicepremiér je na přímý dotaz ke spolupráci se Starosty opatrný. „Je to teprve věc diskuse. Dopředu nemá smysl to více komentovat,“ sdělil v textové zprávě Bělobrádek.
Cílem obou partnerů je utvořit středovou politickou alianci, která bude příští rok ve sněmovních volbách konkurovat Babišovu hnutí ANO i sociálním demokratům. První náznak „sjednocené středové fronty“ bylo možné sledovat večer 28. října na Staroměstském náměstí. Před protizemanovsky naladěným davem tam společně vystupovali především politici KDUČSL a Starostů.
Ti druzí
Ačkoli ani jedna ze stran nechce zatím oficiálně úvahy o spojení potvrdit, v KDU-ČSL i uvnitř Starostů už podle informací týdeníku Euro proběhly vnitrostranické porady o tom, jak v budoucích jednáních postupovat a jaké podmínky si klást.
První nápady, jak by mohla spolupráce vypadat, naznačují, že to nebude jednoduché. Obě strany se shodují v tom, že nechtějí tvořit formální předvolební koalici. Její nevýhodou je zvýšený práh pro vstup do Poslanecké sněmovny. V případě spolupráce KDU-ČSL a Starostů by předvolební aliance musela získat více než deset procent hlasů, dvojnásobek běžné pětiprocentní hranice. Bělobrádek ani Gazdík nechtějí riskovat, že tato koalice nakonec nutný počet voličů neosloví.
Formální koalice zřejmě nevznikne. Bělobrádek ani Gazdík nechtějí riskovat, že by nedosáhli na deset procent. (Zdroj: čtk)
V úvahu tedy přichází nějaká forma vzájemné podpory. Lidovci podle informací týdeníku Euro preferují model, že by strana šla do voleb „s podporou Starostů“. Šlo by tedy o napodobení bývalé spolupráce Starostů s TOP 09. Jenže tuto variantu Starostové razantně odmítají. Už nehodlají být jen „ti druzí“.
„Nechceme jen někomu zlepšovat volební výsledek. Budeme požadovat naprosto rovnoprávné partnerství,“ zní z nitra Starostů. Petr Gazdík a další lidé z vedení Starostů proto podle informací týdeníku Euro uvažují o vzniku zcela nového předvolebního subjektu, do kterého by Starostové společně s KDU-ČSL vstoupili.
S tím však mají zase problém lidovci. Ti se nechtějí vzdát své silné značky. Věrní lidovečtí voliči zejména na jižní Moravě by totiž v balíku hlasovacích lístků nemuseli svou KDU-ČSL pod jiným názvem najít a strana se obává, že by tím přišla o řadu svých voličů. Lidovci mají přesto s podobnými předvolebními aliancemi zkušenosti z nedávných krajských voleb. Například v Plzeňském kraji kandidovali pod značkou Koalice pro Plzeňský kraj společně se Stranou zelených a Nestraníky. Podobně jako v Pardubickém kraji nebo na Olomoucku.
Lidovci s kroužky
„Lidovci na to budou muset přistoupit. Jinak o žádné jiné možnosti, jak společně kandidovat nevím,“ říká zdroj blízký vedení Starostů. Ani tak není spolupráce s lidovci jistá. Starostové se obávají toho, že je při spolupráci s lidovci stihne osud Unie svobody, někdejší pravicové strany, která s KDU-ČSL spolupracovala od roku 1999 pod hlavičkou čtyřkoalice. Disciplinovaní voliči lidovců totiž na společné kandidátce kroužkovali hlavně politiky KDU-ČSL a kandidáti Unie svobody se pak propadli na nevolitelná místa. Ani Starostové nemají tak poslušné voliče, aby se v preferenčních hlasech lidovcům vyrovnali.
Podle odhadů z obou stran by mohl celkový výsledek „dvojkoalice“ dosáhnout až 15 procent, pokud by byly volby dnes. Záleží zejména na tom, zda se venkovskému dvojbloku podaří oslovit i voliče z největších měst. To potvrzuje sociolog Daniel Prokop z Medianu. „Alespoň jednu z těchto dvou stran zvažuje volit 15 až 16 procent lidí. Lidovci jsou možnou volbou pro deset až 11 procent voličů, STAN pro pět procent,“ vypočítává Prokop. Jedná se však jen o volební potenciál, který se nemusí při volbách naplnit. V případě, že se spojené formaci nepovede oslovit více lidí z velkých měst, lze podle Prokopa očekávat výsledek okolo deseti procent.
Obě strany měly v nedávných krajských volbách největší podporu v obcích do pěti tisíc obyvatel. Starostové uspěli zejména ve Středočeském kraji a KDU-ČSL na jižní Moravě. Podle dat Medianu volí lidovce spíše ženy a starší lidé, Starostové naopak snadněji oslovují muže středního věku a vysokoškoláky. „Z těchto důvodů se obě strany mohou vhodně doplňovat i na venkově,“ podotýká Daniel Prokop. Sám však upozorňuje na to, že naději na slušný volební zisk můžou dvojkoalici pokazit právě spory o název společné aliance nebo přetahování o místa na kandidátkách. „Na tom ztroskotaly všechny předchozí předvolební koalice,“ upozorňuje Prokop.
Dále čtěte:
Rozchod: STAN a TOP 09 spolu končí, Gazdík rezignuje na místopředsedu Sněmovny
Nejpopulárnějším politikem je Babiš. Gazdík posílil
