V poválečné obnově mají naše podniky šanci spíš jako subdodavatelé Válečný konflikt znamená pro řadu vývozců pokles obchodů. Na to, že bychom měli po válce výhodu vzhledem k tomu, že v Iráku jsou české technologie, se rozhodně nedá spoléhat.
V poválečné obnově mají naše podniky šanci spíš jako subdodavatelé
Válečný konflikt znamená pro řadu vývozců pokles obchodů. Na to, že bychom měli po válce výhodu vzhledem k tomu, že v Iráku jsou české technologie, se rozhodně nedá spoléhat. Například ŽDB Bohumín ztratila podle generálního ředitele Juchelky možnost vyrábět pro rumunské zákazníky zajišťující obchod s trubkami na Blízkém východě. Obchodníci z ŽDB ale předpokládají, že přerušení obchodu potrvá několik týdnů a pak se obnoví. Pro podnik to znamená vyhlídku na vývoz, z něhož by měly letos dosáhnout příjmy více než 100 mil. korun tržeb. Společnost Linet Želevčice už zaznamenala přímou ztrátu: podpis kontraktu na dodávku 5000 nemocničních postelí za celkem 35 mil. dolarů byl odložen. „Zakázka není zcela ztracená, ale letos s ní nepočítáme. Náš partner se obává mimořádných humanitárních nákladů spojených s exodem Iráčanů a zatažením země do konfliktu,“ řekl obchodní náměstek T. Kolář z Linetu.
Krátká válka znamená méně ztrát
„Napjatá situace obchodu samozřejmě nepřeje. Pokud válka rychle skončí, pomine důvod nejistoty a poptávka se obnoví. Podle mých zkušeností z arabských zemí většina tamních obyvatel i přes různé názory na prostředky a způsoby odstranění uvítá konec vlády Saddáma Husajna,“ řekl předseda Asociace exportérů Jiří Grund. Společnost Jablonex realizuje na trzích Blízkého a Středního východu přibližně desetinu svých obchodů. Je to největší český vývozce skla a bižuterie a zastupuje na zahraničních trzích na dvě stovky tuzemských producentů. Podle jejího náměstka pro marketing Pavla Kopáčka před dvěma týdny obchody i komunikace s partnery v oblasti skončily. „Bez ohledu na to, jak rychle válka skončí, bude to pro nás znamenat pokles obchodů,“ řekl Kopáček.
Poválečné příležitosti záleží i na postojích vlády
Příliš optimistické nejsou ani vyhlídky na možnosti, které skýtá poválečná obnova Iráku. „Příležitosti záleží na postojích vlády a prezidenta jak dnes, tak po skončení války. Je třeba, aby při poválečné obnově prosazovali naše obchodní zájmy. Mnoho Iráčanů studovalo v České republice, mnoho tuzemských firem v Iráku dříve působilo a české zboží má na tamním trhu dobrý zvuk. To je výhoda, ale proměnit ji v obchodní úspěch vyžaduje vedle výrazné aktivity firem také spoluúčast našich vrcholových politiků,“ konstatoval Grund. Přehnané iluze o významném zapojení do poválečné obnovy Iráku si nedělá ani výkonný ředitel Tatry Kopřivnice Zbyněk Keisler. V posledních letech Tatra vyváží na Blízký a Střední východ jen náhradní díly, přesto však obchody na těchto trzích nevzdává. Určitou výhodou by mohlo po skončení války být české strojní vybavení v některých iráckých firmách. „Přestože jsme do Iráku v minulosti dodávali některé technologie a strojírenské zboží, považuji za reálnější, že se i do obnovy zapojí české firmy spíš jako subdodavatelé technologicky vyspělých zařízení pro větší nadnárodní koncerny,“ míní Martin Tlapa, ředitel agentury CzechTrade.
Jeden tratí, druhý vydělá
Co pro jedny znamená komplikace, jiným zvyšuje odbyt. K takovým firmám patří například Vítkovice Lahvárna, výrobce ocelových lahví na technické plyny včetně kyslíku. „V posledních týdnech zaznamenáváme zvýšenou poptávku po kyslíkových lahvích a dýchací technice. Rozsah růstu tržeb z prodeje této produkce si zatím netroufáme odhadnout. Je ale bez pochyb, že jde o reakci zemí z tohoto regionu na válečný konflikt,“ řekl ředitel společnosti Jan Světlík. Ostatně už letos v únoru uzavřela firma kontrakt na dodávky tlakových lahví na zemní plyn, který se používá v autech místo benzinu či nafty, na jihoamerický kontinent. Obchod urychlila teprve hrozící válka v Iráku a s ní spojené obavy o zásoby ropy.
