Ošemetnost výnosových kalkulací
Připojená tabulka přesvědčivě dokládá ošemetnost výnosových kalkulací v oblasti vědy a výzkumu. Drtivě nejlepší poměr příjmů a výdajů za licence má Paraguay, což je údaj, jehož informační hodnota se blíží někdejšímu slavnému tvrzení Miloše Zemana, že co do vzdělanosti prudce zaostáváme za Peru. Řadu důležitých věcí však tento přehled ukazuje. Například to, že převaha příjmů nad výdaji za licence je charakteristická pro velké nebo výjimečně vědecky saturované země (USA, Velká Británie, respektive Finsko či Švédsko). Ostatní poznatky ze zahraničí spíše čerpají, přičemž ty, které usilují o rychlý rozvoj a tudíž spoléhají na zahraniční kapitál i mozky, čerpají víc. Viz například Irsko, které sice v roce 1999 koupilo licencí za sedm miliard dolarů, ale také jich už za 415 milionů prodalo. To je částka, o které si Česko může nechat zdát. Česká republika na tom v mezinárodním srovnání není tak špatně, ale je to hlavně proto, že hraje při zdi: málo kupuje, ještě méně prodává.
Tabulku jsme sestavili na základě prezentačních materiálů, jimiž agentura Caneton veřejně odstartovala svůj projekt na podporu vědecké a technické inteligence Česká hlava. Už letos mají být vyhlášeni první nositelé tuzemských „Nobelových cen“. Chvályhodnost nápadu vyniká na pozadí dalších statistických dat. Žádné z českých vlád se zatím nepodařilo dosáhnout podílu 0,7 procent výdajů na výzkum a vývoj, k němuž se postupně všechny přihlašovaly. Ta současná snížila tento podíl z loňských 0,62 na letošních 0,54 procenta. Vědecký pracovník Akademie věd do třiceti let si vydělá měsíčně necelých dvanáct tisíc hrubého, což je jen o kousek víc než listonoš. Pak není divu, že průměrný věk českého vědeckovýzkumného řešitele je 50,9 roku a dále roste.
ČLÁNKY DO MAILU