Miliardové investice, které byly hlavní podmínkou vstupu zahraničních firem do českých rafinérií, se po třech letech otálení konečně rozjíždějí. Dohoda o výstavbě nové jednotky v Kralupech a kontrakt, který minulý týden podepsali zástupci České rafinérské s dodavatelem technologie, nizozemskou firmou Fluor Daniel, navíc definitivně ukončily dohady o tom, že zahraniční investoři prosazují výrobu v Litvínově a kralupskou rafinérii již odepsali.
Výstavbě nové jednotky fluidního katalytického krakování, jež výrazně zvýší podíl benzínů získaných ze zpracovávané ropy, předcházely spory o technologii. Podle mluvčího firmy Jaroslava Růžka byla nakonec kvůli rostoucí konkurenci zvolena dražší ze dvou navrhovaných variant. Vyžádá si nejméně osm miliard korun, s dražší technologií se však produkce benzínů a motorové nafty zvýší z nynějších 1,3 milionu tun na dva miliony tun ročně.
Projekt rafinérie v Kralupech byl ohrožen. Podle smlouvy z roku 1995 se sice zahraniční partneři zavázali k modernizaci obou rafinérií, smlouva však po-dle náměstka ministra průmyslu Ladislava Dvořáka neobsahuje žádný postih, pokud by nakonec modernizaci v Kralupech odmítli. „Jsme rádi, že to máme za sebou, uvedl po podpisu kontraktu Dvořák. Za Českou rafinérskou ho minulý týden podepsal generální ředitel Ivan Ottis, za firmu Fluor Daniel generální ředitel Bertrand M. van Ee. Vstupu firem Agip, Conoco a Shell do českých rafinérií předcházela téměř tříletá jednání, diskuse se vedly i o tom, zda by se výroba benzínů neměla privatizovat takzvanou českou cestou. Nedostatek domácího kapitálu a potřeba investic, které mají do roku 2002 dosáhnout třinácti miliard korun, však nakonec vedly ke spojení se zahraničními partnery.
