(EURO 8/2003)
Dlouhodobě čtu týdeník EURO pro jeho zajímavost. S řadou názorů ve zmíněném úvodníku však nesouhlasím. Začal bych tím, že USA se žene do války. Není to pravdou, je to pouze reakce na to, že Bagdád již několik let porušuje rezoluce OSN. Možná by nezaškodilo si projít archivy OSN a zjistit, kdy vlastně byly tyto rezoluce vydány. Není to totiž otázka posledních měsíců - ale již několikaletá. Již dlouho Bagdád říká světu a OSN „já se o vás starat nemusím“ a zkouší trpělivost těchto zemí. Je dobře, že konečně některé státy (USA, Velká Británie, Španělsko a další) řekly, že je toho dost.
Nelze totiž bezpráví neustále ustupovat jenom v důsledku toho, že nás to teď momentálně nepálí. Je potřeba si uvědomit, že to byly právě USA, které se staraly i o jiné státy, nejenom o sebe v minulosti, a že díky vlivu USA dnes může mnoho států žít ve svobodě beze útlaku (například Jižní Korea). Umíte si představit situaci, že by se USA začaly starat pouze o sebe? Umíte si představit situaci, že by najednou řekly, že už je situace ve světě nezajímá? Kolik diktátorů a jiných agresivních politiků by se vrhlo do válek? Proto jsem velice rád, že USA vystupují v roli světového četníka, i když někdy musí být tvrdé. Koneckonců i u nás máme mnoho úsměvných historek o naší policii a vztah k ní jistě není všemilující, a přesto je důležitá a jsme rádi, že ji máme a hlavně ji potřebujeme.
Rád bych také zareagoval na doušku, kde hovoříte o tom, proč proboha raději USA nedávají peníze na podporu rozvojových zemí. Doporučuji si přečíst krátký článeček o Jihoafrické republice v příloze E8 vydané 24. 2. 2003. Zde je mimo jiné popsáno, kam vede pomoc rozvojovým zemím a jaký má význam. A to totiž, že žádný. Rozdáváním se lidé v rozvojových zemích nenaučí být pracovitější, produktivnější. Spíše budou žádat stále větší a větší „dotace“, neboť to je přece „povinnost“ bohatých, aby chudší podporovali. Tento pocit v nich rozdávání „pomoci zadarmo“ vychovává. Podívejte se, co politika rozdávání dělá z Evropských států - řítí se do finanční propasti a není vůle nikoho zodpovědného to příliš řešit (styl „žijme dnes, a co bude zítra, o to se nestarej“). A to vše proto, že většina prostě požaduje, aby se menšině odebíralo a zadarmo dávalo té „chudí“ většině.
Bohdan Dvořák,
(bdvorak@centrum.cz)