Do Pákistánu zatím české firmy dodávají hlavně investiční celky. V minulých týdnech přitom dostaly další dvě zásadní zakázky.
Společnost Wikov získala kontrakt na dodávku větrných elektráren a firma Vítkovice na stavbu ocelárny za šest miliard korun. Pákistán také oficiálně pozval české zástupce, aby přijeli na novou obchodní misi.
Nedostatek energie
Tak zní křestní jméno jednoho z velkých problémů, jenž brzdí ekonomiku Pákistánu. Nedostatek oceli, tak zní jeho příjmení. Zvládnout oba tyto problémy mají teď pomoct stroje z České republiky.
Český vývoz do této středoasijské země je zatím hodně pod možnostmi. Za celý loňský rok představoval jen zhruba 36 milionů dolarů, což je v porovnání s jinými východními zeměmi žalostně málo. Navíc dovoz z Pákistánu do Česka je zatím téměř trojnásobně vyšší, tvoří ho především oblečení a textilie.
Historicky má přitom obchod obou zemí vynikající tradici. Ekonomické vztahy budoval už před druhou světovou válkou podnikatel Tomáš Baťa. Po roce 1947, kdy vznikl samostatný Pákistán, se pak Československo podílelo na industrializaci země. Dodávalo stroje pro vodní a tepelné elektrárny, metalurgické závody, cementárny nebo cukrovary. Do tehdy mladé asijské země také prodávalo nákladní vozy.
Zakázky na plný plyn
Jenže v éře po roce 1989 obchodní vztahy naopak trochu váznou. Českou obchodní vlajku tak v Pákistánu zatím držely nad vodou hlavně jednorázové velké kontrakty. Doteď byla v čele společnost ČKD Export. Ta stála za projekty dvou paroplynových elektráren v hustě obydlené provincii Pandžáb. V lokalitě Balloki to byla elektrárna s výkonem 225 megawattů, hodnota kontraktu byla 147 milionů dolarů. Elektrárna se stejným výkonem vyrostla i v oblasti Murídke, cena dosáhla 150 milionů dolarů.
Poslední týdny přinesly ale další velké zakázky. Opět na elektrárny, tentokrát ty větrné, dostala objednávku strojírenská společnost Wikov. Větrníky o celkovém výkonu 50 megawattů nakoupí pobřežní province Sindh, která má pro větrnou energii dobré podmínky. Cena projektu je zhruba dvě miliardy korun. Stavba u města Gharo má začít hned v lednu příštího roku.
A rekordní zakázku oznámila na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně společnost Vítkovice Heavy Machinery. Stane se v Pákistánu generálním dodavatelem nové ocelárny za víc než šest miliard korun. Zhruba 70 procent dodávek připadne českým firmám, jde hlavně o vybavení ocelárny, Pákistánci zajistí stavební práce. Ocelárna má produkovat 1,2 milionu tun materiálu ročně, čímž zvýší soběstačnost Pákistánu, který zatím pokrývá čtyři pětiny spotřeby oceli dovozem.
Nejen spalovat, také hledat
Vedle strojírenských dodávek je v Pákistánu z hlediska investic dlouhodobě nejaktivnější společnost Moravské naftové doly miliardáře Karla Komárka. Ta se podílí na průzkumu a těžbě ložiska zemního plynu Sawan v provincii Sindh, kde působí jako součást velkého konsorcia několika nadnárodních firem.
Čtěte také:
Egyptský restart, země po nepokojích
Slabým místem českého obchodu s Pákistánem tak evidentně zůstávají hlavně drobnější exporty menších a středních firem. Pákistánců je 180 milionů, ale kupní síla většiny je zatím mizivá. Na rozdíl od velkého souseda a konkurenta -Indie - dosud v Pákistánu chybí početnější vrstva bohatšího městského obyvatelstva. Hlavní příležitosti pro české firmy se tak skrývají především v rozvoji infrastruktury země, která chce svého většího indického rivala rychle dohnat.
Zapojte se do obchodní mise
Novou šanci oslovit pákistánský trh by ovšem měli čeští podnikatelé dostat hned na počátku nadcházejícího roku. To se totiž má z Česka vypravit přímo do Pákistánu obchodní mise. V Praze k tomu před několika dny vyzval předseda Pákistánského úřadu pro investice a státní ministr Salím Mandviwalla, který přijel do České republiky domluvit rozšíření spolupráce obou států. „Má země pokračuje v budování své průmyslové základny a uvítáme, když se na tom budou podílet české podniky, které mají tradičně v Pákistánu vynikající pověst,“ vyzdvihl české renomé Salím Mandviwalla.
Ten zároveň tento zájem podpořil konkrétním kroky. „S ministrem Mandviwallem jsem se dohodl, že spolupráci firem obou zemí podpoříme novým smluvním rámcem ve formě dvoustranné dohody o hospodářské spolupráci. Tato dohoda by mohla být podepsána během mé pracovní návštěvy Pákistánu, která se na základě pozvání pákistánského hosta uskuteční v závěru prvního čtvrtletí roku 2013,“ informoval český ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
Projekty v Pákistánu za peníze z Evropské unie
Pro menší české firmy je průnik do Pákistánu obtížný, protože veřejný rozpočet i kupní síla tamních obyvatel zatím příliš šancí neskýtá. Proto může být dobrou příležitostí pro otestování trhu rozvojová pomoc hrazená z peněz Evropské unie. Jde například o vzdělávací programy v provincii Sindh, na něž je určeno 30 milionů eur. Na podporu rozvoje civilní společnosti je vyhrazeno 20 milionů eur. Další projekty jsou zaměřeny na obnovu venkova, životní prostředí a řízení projektů. Podrobnosti a aktuální úroveň čerpání těchto peněz najdete na stránkách http://eeas.europa.eu/delegations/pakistan.
Pákistánská islámská republika
* Počet obyvatel: 180 milionů
* Rozloha: 803 000 km2
* Hlavní město: Islámábád
* Růst HDP ve fiskálním roce 2011/2012: +4,2 %
* Měna: pákistánská rupie (PKR) je asi 0,2 koruny
