Špejle byla jedním z těch podniků, jehož věhlas se nesl po sociálních sítích hned po otevření na podzim loňského roku. Každý tam musel být. Já taky.
Neodcházela jsem nadšená ani z první návštěvy, ani z těch následujících, přestože Špejle přetéká hosty a úspěch u široké veřejnosti jí nelze upřít. Koncept podniku je jednoduchý, inspirovaný severošpanělskými pintxos. Pintxos jsou zejména baskickou variací na chlebíčky či jednohubky a jejich nedílnou součástí je párátko, které drží sousto pohromadě. Podle počtu párátek se dá určit, kolik toho kdo snědl.
Princip Špejle je tentýž. Pokud jde o jídlo, podnik je samoobslužný. Na výběr jsou jídla studená, zejména v podobě více či méně podařených chlebíčků, jídla teplá, jako burgery, quiche, hotdogy, kuřecí křídla, klobásky a dezerty. Vždy se jedná o malé porce tak, abyste jich mohli ochutnat co nejvíce. V každé porci je pak zapíchnuta špejle nebo dvě, to v případě větších jídel nebo jídel s nákladnějšími surovinami. Špejle se odkládají do speciálního kovového stojánku uprostřed stolu a každá vyjde při placení na 29 korun.
Drink na poslední metro
Na stolech najdete nápojové lístky, ze kterých můžete zvolit třeba světlý ležák Špejle, vařený přímo pro tuto restauraci. Pivní speciály často zastupuje pivovar Matuška, ale opakovaně se mi stalo, že speciál zrovna nebyl k mání. Svou logiku dává i výběr vín rozlévaných po sklence, který uspokojí běžného hosta nabídkou i cenou.
Zvláštností podniku je široká nabídka ginů s tonikem, neboť Špejle je personálně i majetkově propojena se známým pražským barem Bugsy's. Pokud dokážete popsat obsluze své chuťové preference, nakombinuje vám gin a tonik tak, abyste byli spokojení. Pro fanoušky míchaných nápojů tu mají připraveno také několik zajímavých koktejlů. Pobavil mě i vlastní lahvovaný gin & tonic „na poslední metro“.
Nejvíc oceňuji zdejší vzdušný a promyšlený interiér; členění podniku tak, abyste mohli být v centru dění nebo si užít trochu soukromí, dostatek prostoru i pohodlí podle toho, jaké místo zvolíte. Hned v závěsu je obsluha na place, která je zejména večer usměvavá a umí poradit s výběrem drinku, protože jednohubky a drinky k sobě patří.
Nechápu naopak obsluhu za pulty s jídlem, která si většinou povídá mezi sebou a hostům nevěnuje příliš pozornosti. Pokud se chcete dozvědět, co se skrývá v jednotlivých miskách nebo na talířcích, musíte se zeptat. Jídla nejsou nijak popsána a na pohled to někdy není úplně snadné určit. Nabídka se průběžně mění, ale velká část zůstává stejná. Poněkud problematické je podávání některých pokrmů v malých mističkách, ze kterých se dost obtížně jedí. To se týká zejména těch teplých, která je třeba jíst příborem.
S chlebíčky a dalšími sousty do ruky si poradíte hravě.
Studené neuteče
Samotná nabídka není podle mého názoru nijak oslnivá a krásnému podniku s dobře vymyšleným konceptem by slušelo něco lepšího než místy lehce oschlé chlebíčky s rozmočenou vekou a vlažná původně teplá jídla. Podnik funguje už pár měsíců a je pomalu načase začít vychytávat a důsledně odstraňovat záběhové chyby. Pokud na pultu s teplými jídly uvidíte od nějakého druhu jen jednu misku, můžete se vsadit, že pokrm už tam pár minut čeká a nebude dostatečně teplý, což je škoda, protože právě teplé varianty tu bývají chuťově fajn. Doporučuji zejména trhané kachní maso se sladkým červeným zelím, skvělou silnou šťávou a bramborovou placičkou. Nejlepší je nechat se posadit u stolů s výhledem na teplý pult a pro jídla si chodit hned po jejich výdeji. Studené jednohubky vám neutečou.
Mezi teplými pochutinami většinou nechybí miniburger nebo hotdog, obojí se dvěma špejlemi, tedy za dvojnásobnou cenu. Dobré, leč nedostatečně teplé bylo kuřecí křídlo s rajčatovou salsou i kuře na divoko s kořenovou zeleninou a bramborovou kaší, která se z mističky vidličkou špatně dolovala. V nabídce se objevuje také kuřecí řízek s jednoduchým bramborovým salátem laděným spíše do kysela. Velkou část pultu zabírají frittaty a quiche.
Nejbohatší výběr je ze studené kuchyně, kde převažují chlebíčky například s vajíčkovou nebo celerovou pomazánkou, lososem či prosciuttem. Obložení chlebíčků zrovna nepřekypuje invencí. Pečivo si ve Špejli pečou vlastní. Při poslední návštěvě jsem ochutnala i tatarák na opečené vece, která však byla od masa úplně rozmočená. Mým favoritem ze studeného pultu je jednoznačně krásně měkká chobotnice na pastinákovém pyré s chipsem z červené řepy a salátem z mořských řas. K pivu mě baví i „salát“ z tence nakrájené tlačenky. Nabídka sladkých špejlí čítá kolem deseti položek od řezů přes čokoládovou pěnu po panna cottu.
Většina výtek míří na snadno odstranitelné drobnosti, které se ale nasčítají a zážitek z návštěvy dokážou pokazit. Z těch zásadnějších je to rozhodně nedostatečná teplota teplých jídel, chybějící označení pokrmů a nutnost vyptávat se obsluhy za pultem. Špejli doporučuji spíše na pivo či drink, ke kterým můžete vyzkoušet pár drobností. Na večeři bych šla jinam. •
Podnik nemá žádný jídelní lístek
Výběr z nápojového lístku:
• Filtrovaná voda 1 l 39 Kč
• Čerstvé ovocné šťávy 0,25 l 65 Kč
• Světlý ležák Špejle 11° 0,4 l 45 Kč
• Prosecco 0,1 l 75 Kč
• Tea Time Negroni 170 Kč
• Bugsys DNA Gin 4 cl 140 Kč
• East Imperial Yuzu (tonik) 0,15 l 65 Kč
Jindřišská 16, Praha 1 T: 606 773 553 E: info@spejle.eu WEB: www.spejle.eu OTEVŘENO: Po-Ne 8.00-23.00
Podnik pro ty, kteří se chtějí rychle najíst v krásném prostředí nebo si k ginu s tonikem dát něco malého k jídlu
O autorovi| Klára Donathová, donathova@mf.cz
