České teplárny se snaží prokázat, že jejich čas ještě neskončil. Přispět k tomu mají i masivní investice do modernizace a obnovy teplárenských zdrojů a rozvodných sítí. Nejčastěji investují do náhrady starých parních potrubí za horkovodní, jejichž výhodou jsou nižší tepelné ztráty.
V přehledu aktuálních projektů podpořených penězi z Evropských fondů lze napočítat desítky takových akcí. V součtu vycházejí na více než pět miliard korun, z toho přes dvě miliardy uhradí Evropská unie. Mezi nejúspěšnější žadatele v současném programovém období patří Teplárny Brno, Veolia Energie ČR, Teplárna České Budějovice a Teplárna Písek.
Využíváte teplo z teplárny?
Zajímavostí může být i vznik několika nových tepláren včetně rozvodných soustav. Firma Environmental Energy staví kogenerační zdroj včetně rozvodů v průmyslové zóně Kožichovice u Třebíče. V Dukovanech, známých hlavně přítomností jaderné elektrárny, investuje obcí vlastněná firma s přispěním fondů EU do kotelny na biomasu a distribuční sítě.
Přípojka k Temelínu
Svým významem, provedením i finanční náročností je výjimečný projekt připojení Českých Budějovic k dodávkám tepla z jaderné elektrárny Temelín. Stavbu za více než jednu miliardu korun odstartoval ČEZ letos v polovině března. Realizaci má na starosti brněnská společnost Tenza. Část nákladů, až 400 milionů korun, by měla pokrýt evropská dotace.
Temelín již dvě desetiletí vytápí osmitisícový Týn nad Vltavou. Do konce příštího roku bude na nejvýkonnější českou elektrárnu připojeno i krajské město. Temelín pokryje zhruba 30 procent spotřeby tepla v Českých Budějovicích a umožní snížení objemu spalovaného uhlí. „I když bude potrubí dlouhé 26 kilometrů, tepelné ztráty budou minimální - do tří procent“, dodává generální ředitel firmy Tenza Michal Hrubý.
Teplárenství volá SOS. Lidé stále více uvažují o odpojení od sítě
Na stavbu horkovodního vedení z Temelína navazuje modernizace rozvodů tepla v Českých Budějovicích. Jedná se o sedm projektů, na které v součtu přispěje Evropská unie částkou 151 milionů korun. Podobně jako v dalších českých městech zde nastane přechod od páry k horké vodě. Zatímco parní rozvody mívají ztráty v řádu desítek procent, u horké vody to jsou jen jednotky procent. Současně mají teplárny možnost zbavit se předimenzovaných potrubí z éry socialismu.
Cílem modernizace je snížit emise skleníkových plynů, ale také stabilizovat cenu tepla na úrovni přijatelné pro odběratele. Konkurence ze strany plynárenských firem a dodavatelů tepelných čerpadel sílí, ale zájem o připojení k teplárenské soustavě zůstává velký. Téměř 53 procent z 10 305 loni dokončených bytů v bytových domech bude podle zjištění Českého statistického úřadu vytápěno tímto způsobem. Mezi lety 2000 a 2013 býval tento podíl nižší, kolísal okolo 40 procent.
Je čas měnit kotle
Teplárny neinvestují pouze s finanční asistencí Evropské unie - další projekty realizují samy z vlastních peněz a úvěrů. Náhradu totiž nepotřebují jen rozvodné sítě, ale také samotné zdroje tepla. Tak například podnik Energotrans ze Skupiny ČEZ chystá investici do nového fluidního kotle na hnědé uhlí a plynové kotelny v areálu Elektrárny Mělník. Díky nim bude moci dodávat teplo do Prahy i po odstavení starých uhelných bloků z éry socialismu.
Významné investice spustila také Veolia Energie ČR, která má v plánu přestavět uhelné teplárny na zdroje kombinující různá paliva - konkrétně komunální odpad, biomasu a zemní plyn. Ve fázi přípravy a schvalování je rekonstrukce tepláren v Přerově a Karviné. Zatímco v prvním případě bude uhlí zcela vyřazeno, v druhém jej teplárna bude v omezené míře dál spalovat. Výhodou biomasy i odpadů je, že jejich spalování není zatíženo emisními povolenkami.
Dále čtěte:
