České vesnice mají kanalizační skluz

Nejpozději příští rok na Silvestra by měla většina obyvatel Česka usednout na záchod, který nevede do septiků nebo trativodů.

Autor: Jakub Stadler

Hezká myšlenka o evropské hygieně ale naráží na český nedostatek peněz, který by tuto ideu zaplatil.

Už za rok a pár dní má každá obec s více než dvěma tisícovkami obyvatel splnit relativně jednoduché nařízení Evropské komise – mít do konce příštího roku vlastní vodovodní a kanalizační síť. Ani v jedenadvacátém století ale tento výdobytek civilizace není u nás samozřejmý. Zejména menší sídla mají s kanalizací problémy, i když jim na její výstavbu přispívá i Evropská unie.

Problém je v tom, že právě menší obce nemají vlastní peníze, které by do investic mohly vložit. Evropa totiž požaduje alespoň pětinový příspěvek z obecního, krajského nebo národního rozpočtu. Při letošních problémech s penězi pro stát jde ale o téměř nepřekonatelný problém. A to přesto, že při nedodržení přístupového slibu do unijního společenství by nás porušení smlouvy mohlo stát nemalé sankce.

Odklad, který by umožnil menším českým městům a obcím vybudovat kanalizaci a vodovodní rozvody podle evropských představ, vyjednán není. „Jednání s Evropskou komisí probíhají, nic dojednáno ale nemáme,“ říká ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Problém je mimo jiné v tom, že odklad pro Česko by musely schválit bez výjimky všechny unijní státy. Sám český stát navíc přitom tuto povinnost už zanesl do tuzemského „vodního zákona“, což vyjednávací pozici poměrně ztěžuje.

Peníze radnicím chybějí, nepomůže ani stát Obcím i krajům se totiž kvůli krizi neustále propadají dříve plánované příjmy z výběru daní. Na splnění úkolu je přitom podle odhadů nutné sehnat zhruba 40 miliard korun. Příliš nelze spoléhat ani na pomoc státu, varuje obce ministr financí Eduard Janota. O pomoc ze státní pokladny je možné žádat jen do 18. listopadu do čtyř odpoledne. Vloni bylo připraveno na pomoc regionům pouhých 1,8 miliardy korun a uspokojena byla sotva třetina žádostí. Letos není připravena na neschválené investice ani koruna. „Na řešení těchto žádostí nejsou ve státním rozpočtu prostředky. Velmi pravděpodobně budou zamítnuty,“ zklamává předem starosty také předseda rozpočtového výboru sněmovny Bohuslav Sobotka. Také místopředseda tohoto významného parlamentního orgánu Pavel Hrnčíř připouští, že žádosti půjdou k ledu – alespoň z hlediska doporučení výboru. Definitivně se ale o všech návrzích rozhodne v prosinci při závěrečném schvalování rozpočtu. Platí startovní výstřel či závěrečná páska? Desítky obcí začaly kanalizaci budovat na poslední chvíli, další shánějí stavební povolení a část trpně očekává, jak situace dopadne. Nemají totiž na výstavbu peníze, a tedy ani nedosáhnou na evropské dotace. Už dnes je ale pozdě, ani právě započaté stavby nebudou do konce příštího roku zprovozněny. Obce ale doufají, že Unie nakonec uzná v rámci měkčích pravidel zahájení akce, nikoliv její ukončení, nebo dokonce uvedení do provozu. Například obec Dětenice na Jičínsku tak začala v minulých dnech stavět novou kanalizaci a čistírnu odpadních vod za zhruba 75 milionů korun. Stavba začala hloubením výkopů pro kanalizační trubky. Celkové dokončení je plánováno někdy na květen 2012. Dosud splašky z obce se 730 obyvateli tečou například do septiků či trativodů. Podobně jsou na tom například Moravičany na Šumperku. I ty vybudují kanalizační síť a čistírnu odpadních vod nejdříve do dvou let. „Projekt si vyžádá asi 109 milionů korun, což představuje největší investici v historii obce,“ uvádí starosta Antonín Pospíšil. Vedení obce, která leží v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, evropsky významné lokalitě Natura 2000 a poblíž zdrojů pitné vody, se rozhodlo pro stavbu kanalizace a čistírny z ekologických důvodů. „Nyní je to tak, že část obce má sdílenou kanalizaci, která ústí do řeky Moravy a Třebůvky. Tento způsob likvidace odpadních vod určitě není ideální,“ říká starosta. Na ekologii myslí i v Dětenicích. Po dokončení stavby přestanou splašky ohrožovat chráněné území zvané Rožďalovické rybníky. Vedle obyvatel Dětenic se na kanalizaci budou moci napojit i lidé z přilehlých částí obce Osenice a Brodek. Stavbaři z firmy Skanska CZ vybudují vedle čistírny odpadních vod přes osm kilometrů kanalizací a téměř 1,7 kilometru domovních kanalizačních přípojek. Investici obec pokryje z 80,5 procenta z dotací od Evropské unie a od Královéhradeckého kraje. Zbytek peněz obec zaplatí především z dříve našetřených peněz. „Uspořeno máme asi 12 milionů korun. Úvěr by měl být jen dva miliony,“ počítá starosta obce Radomír Vališka. Dodává, že půjde o největší investici v obci do veřejného majetku v její historii. Předtím obec v letech 2002 až 2007 postavila vodovod za 20 milionů korun. Obce se brání: Drtí nás byrokraté**

Zavedení či oprava kanalizace je historickou investicí i pro řadu dalších měst a obcí. Zřejmě na přelomu roku odstartují například Domažlice svoji dlouhodobě největší investiční akci – kompletní rekonstrukci kanalizace, vodovodů a čistírny odpadních vod. Náklady na projekt Čistá Berounka jsou přes 550 milionů korun. „Z toho můžeme počítat s eurodotací 430 milionů korun,“ pochvaluje si starosta jedenáctitisícového města Miroslav Mach.

Dokončení celého projektu v roce 2011 bude pro město znamenat nejen splnění podmínek Unie pro čištění odpadních vod, ale také možnost expanze a růstu počtu obyvatel. Ti se ale zatím musejí připravit spíše na potíže. V dalších téměř dvou letech totiž čeká Domažlice kompletní rozkopání většiny ulic.

Města se ale často brání, že nezaspala. Na vině je podle mnohých spíš státní byrokracie. Jako příklad může sloužit Uherský Brod. „Žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí jsme podávali už přede dvěma lety, Státní fond životního prostředí nám dokumentaci schválil až nyní,“ stěžuje si starosta města Ladislav Kryštof.

Až teď proto mohl Uherský Brod vypsat výběrové řízení na rekonstrukci 15 let fungující čističky. Celá akce tak i v nejrychlejším procesu skončí někdy na konci června 2011.