PŘEKLADY SOFTWARU Kdo by čekal, že označení „Jste moc slušní“ je na závadu? Ale v podnikání to možná platí víc, než by se zdálo. Zvýšit export svých produktů, zviditelnit značku na zahraničních trzích a bránit se proti nestabilitě kurzových výkyvů.
PŘEKLADY SOFTWARU
Kdo by čekal, že označení „Jste moc slušní“ je na závadu? Ale v podnikání to možná platí víc, než by se zdálo.
Zvýšit export svých produktů, zviditelnit značku na zahraničních trzích a bránit se proti nestabilitě kurzových výkyvů. To jsou asi hlavní priority českých podnikatelů, kteří se pomocí takzvaného outsoursingu snaží prorazit na zahraniční trhy. Podle průzkumu společnosti GfK jde i o snahu zachovat pracovní místa nebo vyrovnat cenovou nabídku asijských producentů s levnou pracovní silou.
Z hlediska samotných podnikatelů má ovšem outsourcing dvě tváře - buď mohou svou produkci do světa pomocí obchodních partnerů vyslat, nebo se mohou naopak „přiživit“ na úspěšném produktu zahraniční firmy a přidat mu tuzemský punc. A právě to se víc než podařilo brněnské překladatelské společnosti Moravia IT. Je skutečným důkazem toho, že podnikání nezná hranic. Zakladatel a spolumajitel firmy Arturo Quintero je sice Mexičan, už 15 let ale žije v Česku. Přesně řečeno v Brně. A téměř paradoxně své podnikání založil na tom, co sám právě příliš neovládá. Jeho firma překládá počítačové programy do češtiny.
ČEŠI? JSTE MOC SLUŠNÍ
Čeština je těžký jazyk, pan Quintero ji ale zvládá velmi dobře. „V tom je problém s Čechy - když mají pocit, že cizím jazykem nemluví precizně, raději mlčí. Jak já, tak Američani a natož pak Asiaté s tím nemáme problémy,“ usmívá se podnikatel. A není to jen o jazyku. Podle něj jsou Češi někdy až příliš slušní, takže draví obchodníci z Číny je časem sice s úsměvem, ale přece jen „převálcují“.
Každý uživatel českých programů společnosti Microsoft přitom využívá obchodního ducha pana Quintera. Jeho firma převádí do češtiny nové verze programů tohoto světového giganta: Windows, Office, Excel a podobně. Zákazníky softwarorých překladatelů jsou ale i takové světové značky jako Oracle, Novell, Toshiba, IBM, Epson, Corel či Logitech nebo HP.
„Nemyslete si ale, že něco dostáváme zadarmo - třeba se společností Oracle spolupracujeme už jedenáct let, každou zakázku si ale musíme vybojovat v normálním výběrovém řízení,“ upozorňuje spolumajitel brněnské firmy.
Z původních 21 zaměstnanců se společnost rozrostla od roku 1994 na současných 428 pracovníků po celém světě. Poslední filiálka byla letos otevřena v Argentině. Další jsou v USA, Polsku, Maďarsku, Číně či Japonsku.
RESPEKT K NÁRODNÍ KULTUŘE „V každém regionu funguje jiný typ vedení,“ objasňuje Quintero svůj přístup k outsourcingu v praxi. Co se například v Evropě považuje za normální férové jednání, v Tokiu neprojde. Společenské rituály jsou mnohem přísnější. Japonský manažer předpokládá, že je víc než obyčejný obchodník a musí mít své výhody - špičkové hotely, vlastní auto, první třídu v letadle. „V Brně jsme si všichni rovni, ale respektuji národní zvyklosti a rozdíly,“ říká šéf společnosti. Podobné zkušenosti mají i jiní podnikatelé. „Firemní kultura se liší i uvnitř jedné země, natož pak mezi státy nebo dokonce kulturními oblastmi,“ souhlasí marketingový ředitel společnosti NH Zábřeh Václav Nétek. TĚŽKÉ NAMLOUVÁNÍ Právě tato společnost musela před 12 lety řešit po privatizaci rozpad zavedeného řetězce těžební a hutní výroby na Moravě. „Neměli jsme finální výrobek, jen jsme produkovali náhradní díly pro hutě,“ vzpomíná Václav Nétek. Firma proto začala hledat novou budoucnost a navázala styk se Švédy. Snaha o offsetové programy pro gripeny ale skončila neúspěšně, stejně jako další projekty domlouvané přes internet. „Bylo potřeba se osobně poznat, získat důvěru a nejen si plácnout na termíny, cenu a množství,“ vzpomíná manažer. I on pocítil náraz kulturních zvyklostí. Místní vtip o tom, že Švéd raději spolkne nedozrálé žluté a kyselé rajče z místního skleníku, než by si koupil vyzrálý voňavý, jasně červený italský či španělský plod, je prý do značné míry pravda. Získat důvěru pro zboží odjinud bylo proto těžké. „Ale nakonec se podařilo,“ konstatuje spokojeně Václav Nétek. Firma totiž vyrobila za lepších cenových podmínek pro švédského odběratele přístroj ve stejné kvalitě jako švédský výrobce a přitom použila jinou technologickou cestu, která navíc splňovala veškeré podmínky. SEVEŘANÉ JSOU OPATRNÍ
Že nejde o ojedinělou zkušenost, dokládá i samostatný konzultant Ladislav Papoušek. Ten pro Česko zprostředkoval už řadu outsourcingových smluv s Dánskem. „Podnikatelé jsou velmi opatrní, zkoumají dopady na logistiku, administrativu, a chtějí znát i legislativní podmínky v zemi,“ říká poradce. Zároveň upozorňuje na fakt, že dánské firmy si tak někdy mapují možnosti jak proniknout na zahraniční trh. Riziko totiž do značné míry leží na domácím partnerovi, v případě kladné odezvy ale může dojít k přímému vstupu do české obchodní sítě. Experti říkají, že je to správný přístup a české firmy by ho měly také využívat při zkoumání zahraničních trhů.
ČLÁNKY DO MAILU