Pivo z dovozu Čechům nechutná a český trh se stal pro zahraniční značky piva téměř nedobytnou baštou. Vyplývá to i z výsledků českého pivovarnictví za loňský rok, které minulý týden zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven. Na jedné straně se tuzemským pivovarům podařil rekordní vývoz piva ve výši 1 975 363 hektolitrů (Profit č.
15), na straně druhé se do České republiky vloni dovezlo necelých 200 000 hl, z toho asi třetina pocházela ze Slovenska. Nepoměr mezi domácí produkcí a dovozem vyplývá ještě více ze srovnání k celkovému výstavu tuzemských pivovarů v loňském roce. Pivovary v České republice vyrobily za loňský rok 18 177 821 hl piva, což bylo o 1,5 procent více než v roce 2001. Dovoz piva do ČR představoval jedno až dvě procenta z celkové spotřeby. České pivovarnictví dosáhlo vloni druhého největšího výstavu v historii, o něco více se uvařilo pouze v roce 1990, kdy do výsledků byla ještě počítána produkce na Slovensku. „V pivovarnictví si vedeme dobře,“ zhodnotil výsledky oboru ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce a člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven Karel Witz. Tržby za prodej piva na českém trhu v minulém roce podle představitelů svazu činily 48 miliard korun. Podíl českého piva na celosvětové výrobě činil 1,25 procenta, ale podíl jeho exportu představoval 3,5 procenta. „Pivovarnictví je v ČR typický vývozní obor, exportní průmysl,“ poznamenal k tomu předseda svazu Jan Veselý. Předpokládá, že export nadále poroste, v letošním roce by měl podle jeho názoru přesáhnout dva miliony hektolitrů. Více než čtyři pětiny vývozu tvořily ležáky, které mají větší trvanlivost. Naproti tomu domácí spotřeba dosáhla patrně své hranice při loňské rekordní spotřebě v přepočtu na občana. Průměrný Čech vloni vypil za rok 160 litrů piva, což bylo nejvíce na světě. Do budoucna by se měla pozice českého piva ještě posílit. „Chystáme se chránit zeměpisný název České pivo,“ upozornil Veselý. Jednání o přidělení ochranné známky již svaz na patentovém úřadě zahájil. Pro tuzemské pivovary, které budou chtít získat ochrannou známku, to bude znamenat splnění určitých povinností. Pivovary budou muset používat určité druhy sladu a odrůdy chmele, podíl sladu i technologický postup. Největším pivovarem byl i v loňském roce Plzeňský Prazdroj, jehož výstav přesáhl 5,2 milionu hektolitrů. Druhý je Radegast, který rovněž patří pod plzeňskou pivovarnickou skupinu. Dosáhl výstavu 2,1 milionu hl. Třetí příčku obsadil Staropramen ze skupiny Pražské pivovary s více než 1,25 milionu hektolitrů, těsně následovaný Budvarem. Ten je také nejúspěšnějším exportérem při poměru k výstavu piva. Budvar vloni vyrobil 1,21 milionu hl piva, z toho exportoval 513 422 hl, což je více než 40 procent z celkové výroby. Druhým nejúspěšnějším exportérem z tohoto hlediska byl pivovar v Nové Pace, který patří do kategorie malých pivovarů s ročním výstavem do 200 tisíc hl. Tento pivovar vyvezl 37 procent celkového výstavu piva. Pivo se v ČR vaří ve 49 průmyslových pivovarech a 21 restauračním minipivovaru, spotřebitelé si mohou vybrat ze 331 značek. Téměř 61 procento loňské produkce představovala výčepní piva. České pivo se stále více stáčí do sudů. Vloni to byla 52 procenta produkce, méně se prodalo v lahvích, a to 43,5 procenta proti 46,7 v roce 2001. Český spotřebitel nemá příliš zájem o pivo v plechovkách, které se více uplatňují při exportu. Plechovka jako obal na jedno použití zdražuje pivo, její cena se do prodejní ceny piva započítává jednorázově. Naproti tomu lahve se podílejí na ceně piva mnohem méně, asi deseti haléři, protože se v průměru použijí třicetkrát.