TRADIČNÍ ZNAČKY Specifická chuť a vlastnosti českých piv by se mohly v průběhu několika let úplně změnit. Jde o skrytý důsledek již platných předpisů Evropské unie, které nařizují výrobcům průmyslových produktů používat šetrné technologie, respektive technologie s co nejnižší náročností na spotřebu energií.
TRADIČNÍ ZNAČKY Specifická chuť a vlastnosti českých piv by se mohly v průběhu několika let úplně změnit. Jde o skrytý důsledek již platných předpisů Evropské unie, které nařizují výrobcům průmyslových produktů používat šetrné technologie, respektive technologie s co nejnižší náročností na spotřebu energií.
Na první pohled dobrá myšlenka, jejímž cílem je snížit energetickou náročnost výrobních procesů, může znamenat v zásadě konec klasických českých piv. Ty by pak v praxi vypadaly a chutnaly třeba jako Heineken. Česká piva, v pivovarnické terminologii „pilsner českého typu“, se totiž vyrábějí specifickým způsobem. Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) Jana Veselého se například používá takzvaný nezkvašený extrakt (zhruba jedno procento), což v praxi znamená přidat v procesu výroby více sladu. Výsledkem jsou zcela identické vlastnosti, mimo jiné známá „pitelnost“ tuzemských piv. Tedy, že po požití jednoho piva má konzument chuť na druhé, třetí a další, což u jiných typů piv nefunguje. Ještě závažnější je, že právě díky nezkvašenému extraktu obsahují česká piva množství vitaminů, antioxidantů a dalších dieteticky prospěšných látek, které jsou výrazně vyšší než u piv zahraničních.
ZNAČKA „ČESKÉ PIVO“ Identita českých piv je dokladovatelně prokázána a uznána, řadu dokumentů na toto téma zpracoval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. S cílem ochránit identitu tuzemských piv a zároveň vytvořit marketingový nástroj pro prezentaci piv vyráběných v ČR zaregistroval ČSPAS na Úřadu průmyslového vlastnictví ČR (ÚPV) ochrannou známku „České pivo“. Uvedená známka je podle Veselého vymezena závazně použitými surovinami, senzorickými vlastnostmi, geograficky (přičemž prostorové vymezení není totožné s hranicemi ČR) a -výrobním postupem. Aby však bylo možné takovou ochrannou známku používat v rámci EU, musí žádost o ni posoudit a schválit Brusel. ÚPV odeslal příslušnou žádost orgánům Evropské unie 8. října loňského roku. Do dnešního dne nemá odpověď, ačkoli lhůta na reakci Bruselu je podle evropských pravidel půl roku. Očeské žádosti na registraci ochranné známky České pivo nicméně podle poslankyně Evropského parlamentu (EP) Jany Bobošíkové v Bruselu vědí. „Ověřovali jsme si to na DG Agri,“ informovala Bobošíková, která podle svých slov zjišťuje, kdy by mohla přijít tato žádost na řadu. V obdobné pozici jako „České pivo“ je totiž celá řada dalších žádostí, které Brusel nestačil v termínu vyřídit. „Pokud by se ale proces táhl neúměrně dlouho, budu interpelovat Evropskou komisi,“ slibuje poslankyně. Dlužno konstatovat, že obdobnou aktivitu bohužel nevyvíjejí ani další poslanci EP, ani naše politická reprezentaci při kontaktech s bruselskou administrativou. CO JE VE HŘE Ačkoli příslušná direktiva Unie o energeticky méně náročných technologiích již v současné době platí, Veselý „v současné době její striktní aplikaci na naše technologie vaření piva za problém nepovažuje“. Důkazem je podle něj skutečnost, že v roce 2003 zahájil Plzeňský Prazdroj stavbu varny z mědi jako komponentu klasické výroby tuzemského piva, a přitom dostal k takové stavbě povolení. „Obecně ale platí, že bez deklarace nejlepší vhodné technologie se stavba příslušného podniku nepovoluje,“ zdůrazňuje Veselý. Do budoucnosti tak ani on nevylučuje, že by se směrnice mohla stát překážkou identity výroby tuzemských piv. To hrozí podle všeho u budoucích rekonstrukcí či nově budovaných pivovarů v Česku v případě, že výsledným produktem by byl „pilsner českého typu“. VLASTNOSTI PIV VYRÁBĚNÝCH V ČESKU **Práce Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského potvrdily, že umírněná konzumace piva má ochranný vliv na vznik aterosklerózy. Následkem toho se snižuje výskyt ischemické choroby srdeční a úmrtnost na akutní infarkt myokardu a cévní mozkové příhody. Mírná konzumace piva dále vede k poklesu krevního tlaku v důsledku rozšíření cév. Po požití piva se snižuje hladina krevního cukru, což společně s lepším využitím inzulinu příznivě ovlivňuje metabolismus cukrů a tuků.Pivo neobsahuje cholesterol ani jiné tuky a je kaloricky chudší než například jablečná šťáva, mléko nebo kola. Působí proti stresu, odstraňuje napětí a podporuje družnost a porozumění, což snižuje riziko vzniku srdečních a cévních komplikací. Podporuje trávicí proces, přiměřená konzumace je vhodná při onemocnění zažívacího traktu. Svými vlastnostmi - močopudností a zvýšeným vylučováním žluče působí také proti vzniku žlučových a močových kamenů. Antioxidační účinky některých látek mohou bránit rozvoji rakovinotvorného bujení a dostatečné množství a vhodný poměr minerálů a vitaminů zpomaluje proces osteoporózy (řídnutí kostí). Pivo obsahuje velké množství důležitých minerálních a stopových látek (zvláště draslík a hořčík) nezbytných ke správné funkci všech orgánů v těle. Hojně jsou v něm také zastoupeny vitaminy, zvláště řady B.
