Komplikace při formování české vlády se odrážejí i v tom, jak Česko vnímají v Bruselu, sídle institucí Evropské unie. Pochybnosti se týkají data, ke kterému hodlá Praha zavést jednotnou měnu euro. „Není jasné, co lze od Prahy očekávat,“ uvedl zdroj při EU.
Česko již dříve označilo jako očekávané datum vstupu do eurozóny rok 2010, vláda Mirka Topolánka však tento cíl zpochybnila. Bruselský zdroj také uvádí, že Topolánkův kabinet se fakticky postavil proti začlenění koruny do evropského mechanismu směnných kurzů ERM 2 v příštím roce. Tím je zavedení eura v roce 2010 údajně znemožněno. Je totiž nutné počítat s tím, že česká měna v tomto mechanismu vydrží alespoň 2,5 roku, což je o šest měsíců déle, než se dosud předpokládalo. Onen půlrok navíc je totiž prý nutný k vyhodnocení české účasti v ERM 2.
Brusel na druhé straně nezpochybňuje schopnost Česka splnit do roku 2010 veškerá kritéria, kdyby o to Praha skutečně usilovala a provedla nezbytná opatření ke snížení rozpočtového schodku. Tím se Česko liší od Maďarska, které už podle zdrojů EU nemá žádnou šanci do konce desetiletí do eurozóny vstoupit.
Obě země mají problém s vysokým rozpočtovým deficitem, v Maďarsku je však situace mnohem horší. „Maďarsko musí projít postupnou léčbou,“ uvádějí zdroje EU. Není totiž možné během několika málo let snížit rozpočtový schodek, jehož výše může přesáhnout úroveň deseti procent hrubého domácího produktu, k hranici maastrichtského kritéria – tedy třem procentům HDP.
V případě Česka se nyní zřejmě spíše čeká na to, jak se k zavádění eura postaví budoucí vlády v Praze. Za nejméně vstřícnou zemi při komunikaci s Bruselem o rozšiřování eurozóny je dnes považováno Lotyšsko. Eurozóna bude mít od příštího roku třináct členů včetně Slovinska, mimo ni zůstávají všechny ostatní nové členské země Evropské unie a také Británie, Dánsko a Švédsko. (žiž)