Čína je druhou nejsilnější ekonomikou, ale stále i rozvojovou zemí
Čína je sice druhou nejsilnější ekonomikou světa, stále však zůstává rozvojovou zemí, říká čínský velvyslanec v Praze
Pro Čínu může být Česko velkou inspirací. Na světové výstavě EXPO 2010 loni v Šanghaji představil český pavilon ojedinělé metody řešení dopravních špiček a nápadů, jak se vyrovnat se znečištěným životním prostředím, se kterými se města potýkají, říká v rozhovoru pro týdeník EURO čínský velvyslanec v České republice Jü Čching-tchaj.
V ekologických tématech je jako doma. Čína chce nastavit světu zelenější tvář a zároveň udržet svůj silný ekonomický růst. Sám Jü působil před příjezdem do Prahy jako mimořádný zmocněnec právě na všech významných mezinárodních konferencích zabývajících se klimatem. Loni se například účastnil složitých jednání v Kodani, která byla přípravou pro pokračování rozhovorů o další fázi dnes již proslulého Kjótského protokolu. Čeká, že letos by se země mohly shodnout na zavedení fondů, které budou efektivně podporovat rozvojové země v jejich snaze čelit změnám klimatu.
To je pro Jüovo uvažování o ochraně přírodních zdrojů typické. Státy mají mít v ekologických otázkách „společnou, leč rozdílnou zodpovědnost“. Jednoduše řečeno. Rozvinuté země mají zaplatit více, protože úspěchu dosáhly díky tomu, že v posledních dvou stoletích znečišťovaly prostředí.
EURO: Obdobně jako všichni významní aktéři na mezinárodním poli má jistě i Čína krátkodobé a dlouhodobé plány rozvoje…
JÜ: Prioritou nadále zůstává zdravý, stabilní a trvale udržitelný ekonomický rozvoj a sociální pokrok. Čína rychle roste a stala se druhou nejsilnější ekonomikou světa, když předběhla Japonsko.
Zároveň si však velice dobře uvědomujeme, že Čína zůstává rozvojovou zemí. Náš HDP v paritě kupní síly na obyvatele je stále velmi malý, což nás umisťuje v seznamu zemí pod průměr. Daleko pod úroveň evropských zemí a států rozvinutého světa. Když vezmeme jako příklad Českou republiku, co se týče výše HDP na osobu, bude nám to trvat více než deset let, abychom dosáhli vaší úrovně. Potřebujeme růst, ale musí to být rozvoj energeticky efektivnější, ekologičtější, abychom lépe využívali naše zdroje, lépe se starali o životní prostředí. Stejně významné potom je, aby nárůst probíhal rovnoměrněji v celé zemi.
EURO: Mluvíte o ekologii. Můžete být konkrétnější, jak chcete zelenějšího růstu dosahovat?
JÜ: Během „jedenácté pětiletky“ (2006–2010, pozn. red.) investovala čínská ústřední vláda do úspory energií a snížení emisí více než 200 miliard jüanů (přibližně 513 miliard korun). Konzervativní odhady pak vyčíslují, že tím podpořila investice do úspor energií v rozsahu 4,3 bilionu jüanů (cca 11 bilionů korun).
Co se týče budoucích cílů v oblasti snižování emisí, Čína přislíbila, že do roku 2020 klesne její produkce oxidu uhličitého na jednotku HDP v porovnání s rokem 2005 o 40 až 45 procent. Nefosilní zdroje budou představovat přibližně 15 procent jednorázové energetické spotřeby. Toto bylo navrženo jako závazný cíl. Bez ohledu na to, zda na mezinárodní scéně bude dosaženo dohody, či nikoli, my se budeme snažit tohoto cíle dosáhnout.
EURO: V projevu ze srpna loňského roku na Peking University’s School of International Studies jste uvedl, že „nemůžeme slepě akceptovat, že ochrana klimatu je společným zájmem lidstva, ale že národní zájmy by měly být na prvním místě“. Slučuje se to s čínskou politikou snižování ekologické zátěže?
JÜ: Má slova nebyla použita přesně. Pokud si vzpomínám, řekl jsem toto: Klimatické změny jsou vážnou výzvou, které lidstvo 21. století čelí. Ochrana klimatu je společným zájmem, je třeba posílit mezinárodní spolupráci. Avšak zodpovědnost různých států při čelení změnám klimatu je různá. Základní příčinou současných změn klimatu byla neomezená produkce skleníkových plynů v průběhu dvou století industrializace rozvinutých zemí, jež nakumulovala tyto neblahé důsledky. Proto jsou rozvinuté země původci tohoto problému, měly by tedy jako první snižovat produkci emisí a finančně a technologicky pomoci rozvojovým zemím.
Přestože se čínská ekonomika rapidně rozvíjí a ekonomický a obchodní rozsah se neustále rozšiřuje, jsou emise nahromaděné za celou historii v přepočtu na obyvatele nízké. Navíc Čína je stále ještě rozvojovou zemí, podle norem OSN zde žije 150 milionů lidí pod hranicí chudoby. Při boji proti změnám klimatu, jejichž původcem jsou rozvinuté země, musí Čína jakožto rozvojová země trvat na principu „společné, avšak rozdílné zodpovědnosti“ a musí ochraňovat své rozvojové zájmy.
EURO: V Číně nyní funguje šest jaderných elektráren s třinácti bloky. Vláda již schválila výstavbu dalších čtrnácti, aby do roku 2020 jaderná energie představovala sedm procent vyrobené energie. Změnila katastrofa v japonské Fukušimě čínský náhled na atom? JÜ: Čínská strana pečlivě sleduje havárii jaderné elektrárny Fukušima. Vláda pod vedením premiéra Wen Ťia-paa v reakci na tyto nešťastné události rozhodla, že se musí okamžitě zorganizovat komplexní bezpečnostní kontrola čínského jaderného vybavení. Také chce posílit bezpečnostní kontrolu a správu v používaných jaderných zařízeních. Do třetice nařídila komplexní prohlídku budovaných jaderných elektráren. Nové projekty pak budou procházet přísnějším schvalovacím procesem. Příslušné čínské úřady co nejrychleji vypracují plán jaderné bezpečnosti a provedou regulaci a zdokonalení plánu pro rozvoj jaderné energie ve středně dlouhém období.
EURO: Aktuálně největšími znečišťovateli v čínské ekonomice jsou zastaralé uhelné elektrárny a staré továrny. Co s tím?
JÜ: V průběhu celé „jedenácté pětiletky“ se Čína zaměřila na čisté zdroje energie. Nově instalovaná výrobní kapacita elektrické energie činila 445 milionů kW, z toho vodní energie představuje 96,01 milionu kW a jaderná energie 3,84 milionu kW.
Byly odstaveny malé tepelné elektrárny o výkonu 72,1 milionu kW, eliminovány některé zastaralé výrobní kapacity oceláren, cementáren a koksáren.
Je však třeba také poznamenat, že během „dvanácté pětiletky“ budou fosilní zdroje energie jako uhlí a ropa tvořit stále ještě hlavní artikly čínské energetické dodávky, elektřina z tepla bude stále ještě hlavním zdrojem energie.
EURO: Od června 2008 se ve všech obchodech v zemi musí za igelitové tašky platit, což má zabránit zbytečnému plýtvání. Nicméně i přesto Čína vyprodukuje ohromné množství odpadu a většina zůstává nezpracována. Existuje pro tento problém centrální řešení, případně je to na provinciích a městech? JÜ: V posledních letech bylo dosaženo významného rozvoje v oblasti zpracování odpadů. Zamezilo se přílišné produkci obalů, snížila se produkce obalového odpadu. Urychlil se také rozvoj čisté energie, jako je užívání plynu ve městech či solární energie. Podporujeme také třídění odpadu a jeho recyklaci. Přitom se zaměřujeme také na posílení vhodných způsobů likvidace odpadu podle daných lokálních podmínek. Ať jde o čisté spalování či biologické čištění.
EURO: Existuje nějaký příklad, který by mohla Čína v Česku „opsat“? JÜ: Během světové výstavy EXPO v Šanghaji v minulém roce představil český pavilon ve svém multikulturním stánku ojedinělé metody řešení dopravních špiček a znečištění životního prostředí, se kterými se města potýkají. Je to dobrý příklad pro rozvoj měst nejen v Číně, ale i v ostatních zemích světa. Přestože podíl zemědělské ekonomiky v Česku není vysoký, přikládá vláda velkou váhu poskytování vybavení a technologií pro ochranu životního prostředí do zemědělství, klade důraz na ochranu a rozvíjení ekologického prostředí v zemědělství, ochranu a odhalování ojedinělých kultur a přírodních dědictví v regionech.
EURO: Působí v Číně firmy z České republiky, které jsou aktivní v tzv. zelených technologiích? JÜ: Spolupráce obou zemí v oblasti čisté energie je dobrá. Akcí propagujících zelené technologie se pravidelně zúčastňuje mnoho českých firem, které se věnují využití bioplynu, čištění odpadních vod či rozvíjení pokrokových technologií pro ochranu životního prostředí. Vzhledem k tomu, že se s ekologickými technologiemi v Česku začalo mnohem dříve, jsou pro nás místní firmy přínosem a vítáme jejich snahu v Číně podnikat a investovat. Věříme, že v porovnání s ostatními evropskými zeměmi jsou české firmy velice konkurenceschopné.
EURO: O jaké technologie máte zájem? JÜ: Můžeme říci, že pokud to bude dobrá technologie a pomůže nám ještě lépe chránit životní prostředí, pak máme zájem o jakoukoli technologii, u všech jsme ochotni jednat o spolupráci.
EURO: A recipročně – má Čína zájem investovat v tuzemsku do některých odvětví? JÜ: V České republice jsou poměrně dobré základy průmyslu, její geografická poloha je výhodná, kvalita pracovní síly vysoká. Tyto přednosti jsou pro čínské firmy velice přitažlivé. Vybízíme a podporujeme firmy obou stran k posílení výměny, odhalování potenciálu a rozvíjení vzájemného investování. Čínské společnosti již dlouhou dobu podnikají v Česku v oděvním průmyslu a gastronomii, v posledních letech se postupně rozšiřují oblasti, do kterých zasahují, a to především díky rapidnímu rozvoji ekonomických a obchodních vztahů. Mezi ně patří elektronické a komunikační vybavení, výroba součástek do automobilů a mnoho dalších. Jsou to například společnosti Changhong, ZTE či Huawei. Stojí za zmínku, že v Česku vyráběné televizory značky Changhong se již úspěšně dostaly na trhy ve Francii a Německu.
Jü Čching-tchaj (55) Nynější mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČLR v České republice se narodil v provincii Hebei a po vysokoškolských studiích nastoupil dráhu kariérního diplomata. Na Ministerstvu zahraničních věcí ČLR pracoval na různých odborech, v zahraničí působil na velvyslanectvích v Jordánsku, v Egyptě, na stálé misi ČLR při OSN a mezi lety 2002 až 2007 jako velvyslanec v Tanzanii. Před odjezdem do Prahy zastupoval Čínu jako mimořádný zmocněnec při vyjednávání o klimatických změnách.
