V předvolební debatě týdeníku Euro o ekonomické roli hlavy státu se sešli Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Mirek Topolánek
Přijetí eura, budoucnost Česka v Evropské unii, ale třeba i prioritní země pro ekonomickou diplomacii, jedna z domén prezidentského úřadu v Česku. Na tom všem se neshodli tři z favoritů nadcházejícího prvního kola prezidentské volby, kteří se utkali minulý týden v debatě týdeníku Euro před publikem složeným z desítek předních českých byznysmenů, šéfů firem či bankéřů. Redakce pozvala také další z šestice silných kandidátů dle posledních průzkumů: Miloše Zemana, Michala Horáčka a Marka Hilšera, ti však účast odřekli.
Díky tomu měli tři kandidáti výrazně větší prostor a snad poprvé v celé kampani mohli skutečně debatovat, nikoli jen krátce reagovat na připravené otázky. Projevilo se to například při diskusi o Evropě a euru. Mirek Topolánek přijetí společné evropské měny odmítá, Jiří Drahoš i Pavel Fischer by ji akceptovali.
Přestože Drahoš přijetí eura fandí, zůstal věrný své pověsti zdrženlivého prezidentského kandidáta a „momentálně“ si jeho výměnu za korunu nedovede představit. „Projekt eura je politický projekt.
Jsem pro přijetí eura, ale v situaci, kdy je 80 procent proti, by to bylo politickou sebevraždou“ řekl v debatě Drahoš. Sám se ale podle svých slov v případě zvolení do prezidentského úřadu zasadí o širší veřejnou diskusi o euru, protože pozice zemí mimo eurozónu podle něj po brexitu zásadně oslabila.
Větším zastáncem připojení Česka k eurozóně je bývalý diplomat Pavel Fischer. „Za pár let může být v životním zájmu Česka, aby v eurozóně bylo. Euro může být záchranným kruhem pro velkou část Evropské unie“ uvedl Fischer.
Schází nám „europříběh“
Podle expremiéra Mirka Topolánka mají země mimo eurozónu tendenci k vyššímu ekonomickému růstu než státy eurozóny, což ovšem může být způsobeno i tím, že země eurozóny rostou v průměru z vyššího ekonomického základu než země Unie, které eurem neplatí.
Topolánek pak překvapil i trochu provokativní predikcí. „Myslím, že se Evropská unie dřív rozpadne sama, než zní Česko vystoupí“ nadhodil bývalý šéf ODS. V tuzemsku podle něho navíc nemáme příběh, který by nás do eurozóny zavedl a kterým přijetí eura odůvodnily jiné evropské státy. Pro pobaltské země byl vstup do eurozóny další zárukou bezpečnosti, Slovensko podle Topolánka potřebovalo zaručit trvanlivost Dzurindových reforem, Slovinsko se chtělo odpoutat od západního Balkánu a například Itálie měla chronické problémy se slabou měnou.
Na názory prezidentských kandidátů v otázce Evropské unie a eura zareagoval jeden z přítomných byznysmenů.
„Příslušností k jádru EU a přijetím eura získají česká aktiva včetně nemovitostí mnohem vyšší hodnotu. Ekonomická racionalita nám říká, že je dobré platit měnou, kterou platí 80 procent zemí, kam exportujeme“ prohlásil pražský developer Luděk Sekyra s tím, že bychom měli cítit větší spoluzodpovědnost za evropské hodnoty. Mezi Sekyrou a Topolánkem pak došlo k ostřejší výměně názorů, když se prezidentský kandidát pozastavil nad tím, že by snad měl v úřadu podporovat developerovy „kšefty“. „Pokud se ale ptáte, zda podporuji tradiční evropské hodnoty, tak říkám ano, ale budu v rozporu s oficiální německou a francouzskou politikou“prohlásil Topolánek s tím, že Česko v současnosti i v éře migrační krize hájí evropské hodnoty víc než Francie či Německo.
Rozklad Zemanových azimutů
Všichni přítomní prezidentští kandidáti se důrazně ohradili proti politice „mnoha azimutů“ Miloše Zemana. Téměř absolutní neshoda se současným prezidentem byla také jednou z mála věcí, na níž se během celé debaty absolutně shodli (byť Topolánek s Fischerem k sobě měli několikrát názorově velmi blízko). Lišili se jen v intenzitě kritiky. Poukázali například na to, že ve skutečnosti má Zeman jen jediný azimut, a to ten východní: jeho ekonomická diplomacie je orientována až příliš na Čínu a Rusko. Pro Mirka Topolánka je Zemanova zahraniční politika eufemismem pro zahraničněpolitickou prostituci. Bývalý diplomat Pavel Fischer dokonce během chvilky stačil vypočítat sedm bodů, v nichž podle něj Miloš Zeman selhal.
„Kancelář prezidenta republiky se prakticky rozpadla. Jsou tam nekompetentní lidé. Je neakceptovatelné, aby dávali například doporučující dopisy neznámé firmě“ uvedl.
Narážel na loňský případ, kdy kancléř Vratislav Mynář vyjádřil písemnou podporu neznámé české firmě Liglass Trading CZ během tendru na výstavbu vodních elektráren v Kyrgyzstánu. Společnost (shodou okolností) v roce 2016 darovala Zemanovi blízké Straně práv občanů 200 tisíc korun. Podle Fischera je stejně neakceptovatelné, aby se prezident obklopoval pochybnými lidmi. „Vezměme si investiční skupinu CEFC, jejíž představitelé jsou v New Yorku v base a v Česku chtějí kupovat TV Nova.
Představitele této firmy má Zeman mezi poradci. Buď nečte noviny, nebo podceňuje zahraniční politiku ČR“ dodal Fischer.
Předseda představenstva čínské skupiny CEFC Jie Ťien-ming je od dubna členem poradního týmu českého prezidenta Miloše Zemana. Současnému prezidentovi je podle Fischera potřeba dopřát hlavně úspěšný odchod do důchodu.
Fischer také varoval před Zemanovou kritikou médií. „Pozor na omezení svobody slova u nás. Republika, která má systém demokratického právního státu a kde se zároveň novinář stává obecně nenáviděným druhem profese, je v ohrožení“ varoval.
Ani podle Jiřího Drahoše se Zemanova „politika mnoha azimutů“ příliš neosvědčila. Nazval ji „Zemanovým geografickým paradoxem“, jelikož mnoho znamená jen jeden. Kromě nevyvážené ekonomické diplomacie ho popsal jako člověka minulosti. „Představuje to, co bylo, nedívá se dopředu a nevím, jestli je toho vůbec schopen“ nechal se slyšet Drahoš. Naopak jako jediný z hostů debaty dokázal Zemana také pochválit. A to za jeho podporu státu Izrael a časté výjezdy do regionů, ačkoli prý Zeman vynalezl novou podobu těchto cest v rámci své prezidentské „nekampaně“.
Neobjevená Amerika
Drahoš by výrazně otevřel českým podnikatelům cestu do Latinské Ameriky.
„Strávil jsem řadu let v Brazílii. Otevřel bych Česku Brazílii. Jsem dotazován, proč Zeman necestoval nikdy s byznysovou delegací do těchto zemí. Proč vždy jen do asijských zemí a Ruska?“ zdůraznil Drahoš. Připomněl také, že Čína s Ruskem v našem zahraničním obchodě nedosahují ani úrovně Maďarska, a nevidí tak důvod k nějakému zvláštnímu zacházení s oběma státy.
Podle Fischera je nutné se ptát, proč Zeman do Latinské Ameriky během svého mandátu vůbec nedojel. „Ta cesta přitom už byla plánovaná. Je nutné se na to ptát i s ohledem na jeho zdravotní stav“ upozornil Fischer na možné Zemanovy překážky v řádném výkonu mandátu.
Fischer s Topolánkem také varovali před zesilujícími ochranářskými opatřeními ze strany velkých zemí. „Přístup na velké trhy nemusí být samozřejmostí. Musíme si ho hlídat například pomocí Světové obchodní organizace či OECD“ řekl Fischer.
Podle Topolánka je akutním problémem brexit. „Máme jako jedna z mála zemí obchodní přebytek s Německem a pozitivní bilanci s Británií. Musíme jednat o tom, abychom neztratili přístup na britský trh. Třeba v případě, že Škoda Auto narazí na nějaké nové celní bariéry v přístupu do Británie, byla by to fatální záležitost,“ uvedl.
Hlavní příležitost vidí v Africe. „Severní Afrika, Uganda, Rwanda, Etiopie, Súdán a další jsou pro nás obrovská příležitost. Už mají Číňanů plné zuby. Kdyby s nimi neměly barterové smlouvy - my vám postavíme silnice a nemocnice avy nám za to dáte padesátileté smlouvy na uhlí, ropu a plyn - už dávno by je vykoply, protože tam Číňané mají už i politický vliv“ prohlásil Topolánek naplno před publikem složeným z předních českých byznysmenů. Když se chystá velká smlouva české firmy v zahraničí, měl by ji podle něj prezident podpořit svým výjezdem jako všude na světě. Podobně, jako to dělá francouzská hlava státu Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová.
Nebezpečný strach ze stínů
Ačkoli Mirek Topolánek na svých nových billboardech tvrdí, že není ani vítač, ani kývač, tak trochu vítačem přece jen je.
V prezidentské debatě jasně řekl, že ekonomická migrace, která v Česku probíhá minimálně už třetí dekádu, je žádoucí.
„To, co pro nás vyplývá z mezinárodních smluv, tedy pomoc válečným uprchlíkům, není o žádném vítání. To udělat musíme.
Vítat ale nebudu nekontrolovanou migraci nepřizpůsobivých lidí s nataženou dlaní.
Proto nejsem vítač,“ vysvětlil Topolánek.
Ostře se staví proti přijímání lidí zejména z muslimských zemí. „Jeden učený muslim českého původu mi řekl: Nikdy nesmějí dostat občanství, jinak tu za dvacet let máme stejný problém, jako má Izrael s Palestinou,“ tvrdí.
Téma migrace však také úzce souvisí s nedostatkem pracovních sil na českém trhu, kde je už několik měsíců po sobě nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Pavel Fischer proto upozornil na zdlouhavé řízení pracovního povolení pro specialisty ze zahraničí, které naše ekonomika nutně potřebuje. Neschopnost změnit tento systém podle něj souvisí se všeobecným strachem Čechů z přílivu jakýchkoli cizinců.
„Jeden z vašich kolegů, šéf velké firmy, mi říkal: Konečně jsme si našli lidi v Indii, než jsme jim ale stačili vyřídit pracovní povolení, utekli nám jinam. My jsme se tak začali bát stínů, že žádoucí experty, které bychom potřebovali, nedostaneme. Dlouhodobě nás to může začít podvazovat, protože náš pracovní trh je vysušený. A tady už je v sázce konkurenceschopnost České republiky“ popsal Fischer.
Podle Drahoše se na zvyšování tohoto „nebezpečného strachu ze stínů“ podílejí i mnozí politici svým populistickým strašením před migranty. „Pokud budou lidé stále od některých politiků slyšet, že nás Evropská unie jen vykořisťuje a NATO je zbytečné, protože bychom ušetřili výdaje za armádu, tak se nelze ani tomuto strachu divit,“ připomněl jeden z favoritů na postup do druhého kola prezidentské volby.
Jak přestavět montovnu?
Na dotaz Aloise Míky z ČSOB Advisory o přetrvávající ekonomické propasti mezi západní a střední Evropou a receptech na její vyřešení reagoval Jiří Drahoš obavou ze zaměření našeho průmyslu. „Náš export z 56 procent tvoří strojírenství a automobilový průmysl. Tam je ta přidaná hodnota relativně nízká a závislost trhu je až nebezpečná“ zdůvodnil Drahoš nízkou životní úroveň v Česku ve srovnání se západoevropskými státy již zažitým poukazem na českou „montovnu“.
Přestože platy u nás zůstávají relativně nízké, nevidí je Drahoš výhradně jako nevýhodu. „Na druhé straně to zvyšuje naši konkurenceschopnost,“ dodal.
Mirek Topolánek v této souvislosti připomněl vysokou cenu práce, která je způsobena sociálními odvody, které odvádějí zaměstnavatelé.
Podle Pavla Fischera se vyspělost států nedá měřit pouze přepočítáváním mezd. „Úkolem politiků i prezidenta je mít vizi kvality života jako celku. To znamená nejen platy, ale i přístup ke vzdělání nebo bezpečí,“ nechal se slyšet Fischer.
Po dotazu Heleny Horské z Raiffeisenbank se mezi třemi prezidentskými kandidáty rozproudila debata o výlučné prezidentské pravomoci jmenovat guvernéra a členy bankovní rady České národní banky. Jiří Drahoš centrální banku pochválil za to, že během mandátů všech polistopadových prezidentů fungovala „relativně rozumně“. „Můžeme mít různý náhled například na intervence ČNB, ale já bych především dbal na vyvážené složení bankovní rady, a to nejen z praktiků, ale jmenoval bych do ní i lidi z akademického sektoru,“ řekl Drahoš, sám celoživotní vědec a bývalý šéf Akademie věd.
Pavel Fischer by odmítl do bankovní rady jmenovat lidi, kteří přicházejí z politiky, a Mirek Topolánek pochválil současného guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. „Pro mě není Jiří Rusnok zklamáním. Tu situaci ustál, vzal si tam své lidi a chová se velmi konzervativně. Mandát bude končit například Mojmíru Hamplovi. Za něj bych jmenoval někoho, kdo bude alespoň částečně skeptický k rychlému přijetí eura,“ popsal Mirek Topolánek svou případnou strategii k centrální bance.
Kompletní záznam z ekonomické debaty prezidentských kandidátů najdete na www.euro.cz. '
Pavel Fischer: „Tak jsme se začali bát stínů, že žádoucí experty, které bychom potřebovali, nedostaneme. Dlouhodobě nás to může začít podvazovat, protože náš pracovní trh je vysušený“
Vnímání jednotlivých kandidátů
• Morální autorita, pevný charakter: 1. Drahoš, 2. Hilšer, 3. Fischer
• Akceschopnost v krizi: 1. Kulhánek, 2. Hilšer, 3. Hynek
• Praktičnost: 1. Drahoš, 2. Kulhánek, 3. Hilšer
• Srozumitelnost: 1. Hilšer, 2. Drahoš, 3. Fischer
• Schopnost vést a řídit: 1. Kulhánek. 2. Drahoš, 3. Hynek
• Reprezentativní vystupování: 1. Drahoš, 2. Fischer, 3. Horáček
• Schopnost komunikovat s pracujícími lidmi: 1. Zeman, 2. Hynek, 3. Kulhánek
• Životní zkušenosti: 1. Zeman, 2. Fischer, 3. Drahoš
• Úcta k řemeslu: 1. Kulhánek, 2. Drahoš, 3. Zeman
• Nadstranickost: 1. Hilšer, 2. Drahoš, 3. Horáček
• Nezávislost na lobbistech: 1. Hilšer, 2. Drahoš, 3. Fischer
• Silná osobnost: 1. Drahoš, 2. Horáček, 3. Zeman
• Respekt v zahraničí: 1. Drahoš, 2. Fischer, 3. Kulhánek
• Energie: 1. Hilšer, 2. Horáček, 3. Hynek
• Předvídatelnost: 1. Drahoš, 2. Fischer, 3. Hilšer
• Aktivní v zasahování do politické scény: 1. Zeman, 2. Fischer, 3. Hilšer
• Smysl pro humor: 1. Zeman, 2. Horáček, 3. Hilšer
ZDROJ: Výzkum STEM/MARK na vzorku 724 voličů v první polovině prosince 2017 Jiří Drahoš: „ Projekt eura je politický projekt. Jsem pro přijetí eura, ale v situaci, kdy je 80 procent proti, by to bylo politickou sebevraždou“ Mirek Topolánek: „Myslím, že se Evropská unie dřív rozpadne sama, než z ní Česko vystoupí.
Čtyři s potenciálem
Volební průzkum Mediánu z 15. 12. 2017 (v %)
Miloš Zeman
( 1 Volební model,
Volební potenciál*)
Jiří Drahoš
Michal Horáček
Mirek Topolánek
Pavel Fischer
Marek Hilšer
Vratislav Kulhánek
75
8,0
Jiří Hynek
5,5
Petr Hannig
5,5
POZN.: Volební potenciál udává volební zisk v případě příklonu váhajících voličů k danému kandidátovi ZDROJ: Median
O autorovi| Jan Novotný, novontyj@mf.cz
