Současný mezinárodní daňový systém zaostává za digitálním věkem, říká rakouský ministr financí
V roce 2020 by mělo Rakousko mít podstatně zjednodušený a srozumitelný daňový systém a podíl daní a odvodů maximálně 40 procent. „V současné situaci se nevyzná ani mnoho daňových poradců,“ vysvětluje rakouský ministr financí Hartwig Löger filozofii svojí reformy.
* Pane ministře, v rakouském tisku se píše, že by Rakousko během příštích dvou až tří let mělo mít vyrovnaný rozpočet.
Jak toho chcete dosáhnout?
Mým cílem je opravdové snížení daňové zátěže v kombinaci s vyrovnaným rozpočtem. Abychom toho dosáhli, potřebujeme štíhlejší a efektivnější státní správu. Chceme ušetřit na systému, ne na lidech. Pouze takto můžeme snížit daňové zatížení pracujících a zároveň snížit veřejný dluh směrem k 60 procentům HDP. Jedná se o ambiciózní cíle vyžadující absolutní disciplínu. Jsem zcela přesvědčen, že z dlouhodobého hlediska nemůžete utrácet více, než si vyděláte. Ekonomický růst sám o sobě nezajistí nulový schodek. Potřebuje spolupráci všech ministerstev, které musejí dodržovat a plnit své rozpočtové cíle. Takto budeme moci i přes naplánované snížení daní brzy dosáhnout skutečného nulového deficitu. To nebylo po celá desetiletí v Rakousku možné, ale jsem přesvědčen, že tato vláda v tomto uspěje.
* Dluh Rakouské republiky měl koncem roku 2017 překročit 83 procent HDP a v absolutním vyjádření dosáhnout téměř 300 miliard eur. Máte nějaký plán, jak tento dluh splatit, nebo přinejmenším zastavit jeho růst?
Základ, na kterém můžeme stavět, je rostoucí ekonomika. Musíme využít tohoto růstu a zároveň se vyhnout dalšímu zvyšování zátěže a naopak omezit nezdravou byrokracii. Samozřejmě všechna ministerstva k tomu musejí přispět a plnit své rozpočtové cíle. Pouze tehdy můžeme dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. Plánem je ušetřit celkem 2,5 miliardy eur – zejména pokud jde o přímé administrativní náklady, máme k dispozici mnohem větší manévrovací prostor, abychom byli efektivnější.
* Plánujete daňovou reformu 2020. Jak daleko jste s její přípravou, jaké budou hlavní principy reformy?
Prvním krokem je reforma daňové struktury. Současná situace by se dala popsat jako gordický uzel, ve kterém se dokonce nevyzná ani mnoho daňových poradců. Náš daňový systém prochází reformami posledních 30 let, došlo již k 160 změnám a rakouské daňové právo se stává stále složitějším. Proto nyní chceme v systému vytvořit novou logiku, která bude jednoduchá a srozumitelná. Aby mohl občan, který vidí ve svém daňovém přiznání hrubé a čisté příjmy, pochopit, jak se k nim došlo.
V podstatě mám za cíl snížit podíl daní a odvodů na 40 procent. Nová tarifní struktura by měla vést ke zjednodušení a současně ke snížení zdanění nízkých a středních příjmů. Tato úleva musí být financována úsporami systému. Pro mě je jasné, že potřebujeme opravdovou úlevu pro daňové poplatníky, která není kompenzována novými daněmi a povinnostmi jinde. To znamená, že nedáváme občanům něco do jedné kapsy, abychom jim to zase z druhé hned vytáhli. V podstatě jde o to, aby lidem zůstalo více peněz. S okamžitými opatřeními, jako je snížení příspěvků na pojištění v nezaměstnanosti od 1. července 2018 a rodinný Bonus Plus od 1. ledna 2019, jsme již podnikli první kroky. Ucelená reforma daňové struktury vstoupí v platnost od roku 2020. Tím dojde nejen k odlehčení lidem, kteří tvrdě pracují a platí daně, a k posílení rodin, ale také to vytvoří pobídky pro naše domácí malé a střední podniky, aby investovaly více v Rakousku. Jsem přesvědčen, že tímto způsobem dosáhneme svých cílů.
* Bude mít tato reforma také dopad na zdanění zahraničních fyzických osob a společností, například českých, které působí v Rakousku?
V rámci plánované reformy daňové struktury je třeba zjednodušit zákon o dani z příjmů a Rakousko zatraktivnit jako místo podnikání. V detailu nebyla dosud jednotlivá opatření ještě pevně stanovena, nicméně z reformy daňové struktury by měly profitovat především společnosti aktivní v Rakousku, které přispívají ke zvyšování životní úrovně.
Kromě toho by se firmám mělo značně zjednodušit vedení účetnictví a výpočet mezd. Vedle reformy struktury daní činíme i další kroky k posílení atraktivity Rakouska jako místa pro podnikání a zvýšení právní jistoty pro společnosti působící v Rakousku, jako je například rozšíření předběžných daňových rozhodnutí nebo možnost podílet se na takzvaném „horizontálním monitoringu“.
* Důležité pro zlepšení veřejných financí je zvýšení příjmů státního rozpočtu bojem proti daňovým únikům a daňovým podvodům. Jaké plány má Rakousko v této oblasti?
Zaprvé bych rád řekl, že Rakousko stojí řadu let v čele boje proti všem formám daňových podvodů, a to jak na vnitrostátní, evropské, tak i na mezinárodní úrovni. Jsme rozhodně proti všem praktikám daňových úniků a vybudovali jsme pevnou síť, která chrání čestné daňové poplatníky.
Již v roce 2014 bylo Rakousko jedním z prvních států, který předvídal výsledky zprávy OECD v rámci projektu BEPS (Base Erosion and Profit Shifting, iniciativa zaměřená na praktiky, jejichž účelem je minimalizace daňové povinnosti prostřednictvím narušování daňových základů a přesouvání zisku do jiných zemí – pozn. red.). Proto byl vytvořen zákaz odpočtu nízko zdaněných úroků a licenčních poplatků uvnitř koncernů. Tím došlo k zastavení rozsáhlého modelu vyhýbání se daňovým povinnostem prostřednictvím uměle navržených licenčních poplatků, jakož i plateb úroků v rámci firemní skupiny. V té době se Rakousko stalo mezinárodním průkopníkem a bylo také kritizováno za jednání „na vlastní pěst“.
V roce 2015 byla na úrovni OECD podepsána mnohostranná dohoda s cílem vytvořit jednotný standard pro automatickou výměnu informací o účtech.
Kromě toho je Rakousko přistoupením k mnohostranné dohodě OECD o výměně zpráv pro jednotlivé země (Country by Country Reporting, CBC) a také směrnicí EU o vzájemné pomoci zavázáno k automatické výměně informací. Rakousko zavedlo CBC Reporting prostřednictvím zákona o dokumentaci o převodním oceňování, pro který bylo na ministerstvu financí v roce 2016 zřízeno samostatné oddělení. Nadnárodní společnosti, jejichž obrat činí více než 750 milionů eur ročně, musejí vypracovat zprávu podle jednotlivých zemí a předložit ji daňovému úřadu.
Kromě toho jsme podnikli řadu dalších kroků, jako je například zavedení registru účtů či přijetí zákona o odlivu a přílivu kapitálu, který rakouskou legislativu sladil s evropským standardem.
* Jak aktivní je Rakousko v oblasti mezinárodní spolupráce v daňových záležitostech? Spolupracuje také s Českou republikou a jinými státy střední a východní Evropy?
Naše země je velmi aktivní v mezinárodní daňové spolupráci. Rakousko uzavřelo více než 90 dohod o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům, mezi nimi s řadou středoevropských zemí, například s Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem a Polskem.
* Podle programu vaší vlády má zavedení konceptu digitální stálé provozovny donutit nadnárodní technologické koncerny, jako je Facebook nebo Google, aby v Rakousku platily daně. Jak toho chcete dosáhnout?
Velmi silně se zasazujeme o zavedení digitální stálé provozovny na mezinárodní i evropské úrovni. Vidíme, že firmy s tradičními obchodními modely mají v průměru více než dvojnásobné daňové zatížení než podniky s digitálními modely. Současný mezinárodní daňový systém zaostává za digitálním věkem. Tento nedostatek musíme rychle napravit. Zisky se musejí zdaňovat tam, kde se vytváří přidaná hodnota. V Rakousku by tedy měly podléhat zdanění příjmů ty zisky, které zde příslušné digitální firmy vytvořily.
Vzhledem k tomu, že je třeba se vyvarovat vícenásobného zdanění jednoho a téhož zisku v různých státech, je žádoucí koordinace přístupu na mezinárodní, nebo alespoň evropské úrovni.
* Rakousko zavedlo v roce 2011 bankovní daň. Jak se osvědčila v praxi a jaké příjmy přináší do rakouského státního rozpočtu? Banky před jejím zavedením hrozily tím, že přemístí část svých operací z Rakouska, stalo se to?
Bankovní daň byla zavedena proto, aby se zajistilo rozdělení nákladů vzniklých během finanční krize. V roce 2017 byl tento odvod reformován a výrazně snížen, příjmy nyní dosahují zhruba sto milionů eur ročně ve srovnání s dříve více než pěti sty miliony. Daň je tedy proto pro naše banky snesitelná. V posledních letech docházelo k různým přesunům operací, které však nebyly způsobeny bankovní daní, ale vycházely z obchodních strategií jednotlivých finančních domů.
* Má Rakousko v úmyslu zavést další sektorové nebo odvětvové daně?
Jasně jsme se zavázali zmírnit vysoké daňové zatížení a také výrazně snížit celkovou daňovou kvótu. Za mne se žádné nové daně zavádět nebudou.
* Hovoříme-li o bankách, musíme také zmínit otázku bankovního tajemství.
Rakousko omezilo bankovní tajemství v roce 2016, ohrozilo to postavení Rakouska jako významného finančního střediska ve střední Evropě a došlo k odlivu peněz z rakouských bank?
Bankovní tajemství stále existuje, ale již nestojí v cestě automatizované výměně informací pro daňové účely. Účast na výměně daňových dat ale nijak pozici Rakouska coby finančního hubu regionu neovlivnila a také nevedla k žádnému významnému odlivu kapitálu.
* Nový šéf euroskupiny znovu navrhoval společné evropské pojištění vkladů; Rakousko a také Německo byly opakovaně proti tomu. Trváte na této pozici?
Podmínkou pro zavedení společného evropského systému pojištění vkladů (takzvaný EDIS) je implementace opatření ke snížení rizika včetně snížení vysokého podílu nesplácených úvěrů (NPL) v některých členských státech eurozóny. A tady jsme teprve na začátku cesty. Až budou tyto kroky podniknuty, znovu posoudíme celou situaci.
* Rakouské banky hrají důležitou roli ve střední a východní Evropě, jak to vypadá se stabilitou rakouského bankovního sektoru? Uskutečnila Rakouská národní banka zátěžové testy? A jak to dopadlo?
Rakouské banky v posledních letech výrazně navýšily svůj kapitál. Totéž platí pro jejich dceřiné banky ve východní Evropě, které jsou kromě toho mnohem více financované z místních zdrojů než před finanční krizí. Stabilita bankovního sektoru se tak v uplynulých letech neustále zlepšovala. S ohledem na prostředí s nízkými úrokovými sazbami a na výzvy, které představuje digitalizace, je třeba očekávat v oblasti bankovnictví další strukturální změny. Bankovní zátěžové testy jsou prováděny Evropským orgánem pro bankovnictví (European Banking Authority) a Evropskou centrální bankou, to platí i pro rok 2018. Výsledky testů budou zveřejněny 2. listopadu 2018 a poslouží dohledovým orgánům pro výpočet kapitálových požadavků pro jednotlivé finanční domy.
* Během finanční krize po roce 2008 se objevily názory, že vysoká expozice rakouských bank ve střední a východní Evropě je nebezpečná. Stále vnímáte tuto expozici jako riziko? Co udělaly rakouské banky? Rozšířily, nebo naopak omezily své angažmá v tomto regionu?
V posledních letech se rakouské banky soustředily na ziskové trhy, a naopak důsledně snižovaly své aktivity v ostatních zemích. Navíc byla na zavedených trzích přijata opatření pro zvýšení ziskovosti a snížení podílu NPL. V tomto kontextu se dvě největší rakouské bankovní skupiny s významnou expozicí ve střední a východní Evropě těší opravdu dobré pozici. To není jen pohled dohledových orgánů, ale také se to odráží v cenách akcií obou koncernů.
* V České republice jsou rakouské banky a pojišťovny velmi aktivní, lze zde očekávat další expanzi rakouských finančních institucí?
Česká republika je domácím trhem rakouských institucí, kde jsou však tržní podíly z velké části již rozděleny. Dalšího rozvoje na takovém trhu lze podle mého názoru dosáhnout pouze organickým růstem.
Bankovní daň byla zavedena proto, aby se zajistilo rozdělení nákladů vzniklých během finanční krize. Hartwig Löger (52) ?? Rakouským ministrem financí byl jmenován v prosinci roku 2017. ?? Před svým jmenováním zastával různé pozice v pojišťovacím koncernu UNIQA, včetně předsedy představenstva společnosti UNIQA Österreich Versicherungen (2013–2017), vedoucího skupiny exkluzivních prodejů společnosti UNIQA Versicherungen (2005–2011) a generálního ředitele UNIQA International Versicherungs-Holding (2002–2005). ?? Vystudoval obor podnikání v pojišťovnictví na Ekonomické univerzitě ve Vídni. ?? Je ženatý, má dvě děti, dceru a syna. V posledních letech se rakouské banky soustředily na ziskové trhy, a naopak důsledně snižovaly své aktivity v ostatních zemích.
