Česká republika měla ke konci loňského roku u ostatních zemí pohledávky za 29,6 miliardy korun, o rok dříve to bylo 38,2 miliardy korun. Nejvyšší dluh má Kuba. Vyplývá to ze zprávy ministerstva financí o stavu a vývoji zahraničních pohledávek České republiky.
„Na meziročním poklesu pohledávek se podílely zejména dva faktory - pokles kurzů měn, ve kterých jsou pohledávky vedeny o zhruba 3,95 miliardy korun, a vyřazení pohledávek za společnostmi Cheteng s.r.o. a VLT Brno v celkové výši 4,39 miliardy korun z rozvahy vzhledem k jejich nevymahatelnosti a jejich zařazení do podrozvahy,“ uvádí materiál.
Zároveň loni podle zprávy činilo inkaso ze splátek zahraničních pohledávek zhruba 163,9 milionu korun, meziročně méně. „I zde se projevil pokles kurzu dolaru, neboť největší položkou v příjmech jsou splátky iráckého dluhu,“ uvedlo MF. Irák loni splatil 162,5 milionu korun.
Pokračující trend. Ekonomická úroveň se má přibližovat zemím eurozóny
Celkově dluhy vzniklé z civilních úvěrů činily zhruba 16,1 miliardy korun, předloni to bylo zhruba 18,6 miliardy korun. Kuba dluží Česku v civilních úvěrech přes sedm miliard korun.
V případě Kuby pohledávky vznikly z vládních úvěrových dohod. Existují tak dluhy v převoditelných rublech a depozitum v eurech. V březnu 2017 Kuba uvedla, že je ochotna řešit v případě depozita situaci peněžními splátkami v případě jistiny a dodávkami zboží v případě úroků. „V otázce dluhu v převoditelných rublech kubánská strana setrvává na pozici, že s jeho řešením nesmí být spojována žádná konkrétní částka ani žádné konkrétní plnění,“ uvádí materiál.
Pohledávky ze speciálních úvěrů, které podléhají režimu utajení, činily loni zhruba 7,2 miliardy korun, o rok dříve to bylo 8,4 miliardy. Speciální úvěry eviduje Česko u Libye a Kuby a týkají se například dodávek vojenského materiálu z minulosti.
Dále čtěte: